(18.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
Já bych tady na základě zkušeností z letošního roku, z náběhu systému nemocenského pojištění, řekl, že dám hlavu na špalek, že tento odhad počtu osob je podhodnocený. Protože bylo-li požadováno na nový systém nemocenské navýšení počtu pracovníků ze zhruba 1100 v úseku nemocenského pojištění na 1400, dnes se ukazuje, že ve skutečnosti je jich potřeba 1800, tak si troufám říci, že bychom měli mluvit o minimálně 500 osobách a spíše v řádech několika stovek osob navíc počítat počty osob, o které by musela zvýšit počty personálu Česká správa sociálního zabezpečení.
Jsem přesvědčen, že důvody toho, že má být dosaženo širší politické shody nad novým systémem úrazového pojištění, a důvody toho, že tento systém by od 1. ledna skutečně z důvodu legislativních nepřesností - znovu opakuji, ten návrh, za něj nenese zodpovědnost legislativa a odborné útvary Ministerstva práce a sociálních věcí - a také z důvodu těchto nákladů, které zvláště ve stavu stávající ekonomické situace jsou prostě nereálné - tak si myslím, že bez ohledu na to, jaký z těch modelů preferujeme, podle mého názoru bychom všichni měli vědět, že ten systém by od 1. ledna bohužel nefungoval, že by vedl ke zhroucení České správy sociálního zabezpečení, že to vyžaduje legislativní změny, že na to nejsou dodatečné finanční zdroje, že není dostatek personálu, že to navýšení by bylo větší než o 500 osob. Jsem přesvědčen, že ve světle těchto faktů je jediné rozumné opatření odložení účinnosti tohoto zákona a v povolebním období širší politická diskuse nad podobou nového systému úrazového pojištění, kde jsem přesvědčen, že každý z nás, kteří se touto oblastí zabýváme, by přivítal širší politickou shodu napříč politickým spektrem nad legislativní podobou nového systému úrazového pojištění, takovou, která by v této zemi mohla fungovat následujících několik desítek let.
Jsem přesvědčen, že chceme-li se zachovat zodpovědně vůči systému úrazového pojištění, měli bychom hlasovat ve prospěch odložení tohoto zákona a vytvoření prostoru pro nalezení širší politické shody nad novým systémem úrazového pojištění. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Petru Nečasovi. Nyní má slovo kolega Miroslav Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení, mě ohromuje, jakou moc má nově nastupující ministr. Existuje zákon, on prosadí odložení jeho účinnosti. Od června 2006 uplynou tři roky. My víme, co bychom měli novelizovat, a zatím jsme se dopracovali jenom ke čtyřem okruhům, kudy se můžeme vydat. Není to trošku málo? Já rozumím tomu, co zde kolega Nečas sdělil. Ale ať chceme, nebo nechceme, já v tom vidím šachovou partii, která je vypočítána na mnoho tahů kupředu a na konci je sledován nějaký výsledek.
Já se nechci ukonejšit tím, že prostě Česká správa sociálního zabezpečení na to není připravená. Bodejť by byla připravená, když nikdo nepřipravil rozpočet, když nikdo nepřipravil navýšení personálu a nevypočítal, že sice ty prvotní náklady na českou správu budou vyšší, ale v dalších letech to bude pro státní rozpočet anebo pro ty pojištěnce levnější. A když po třech letech stojíme před tím, že je třeba rozvinout novou debatu! Spojovat nebo porovnávat nemocenské pojištění s náročností úrazového pojištění si myslím, že není správné. Protože nemocnost je podstatně frekventovanější než počet úrazů a to by se dalo samozřejmě podle tabulek vytáhnout. Takže i ta administrace je úplně jiná.
Takže za tři roky jsme dospěli k poznání, že původní zákon je špatný, i když byl vyhlášen a měl nějakou platnost, a tak se prosadí zřejmě pomocí velké koalice znovu prodloužení a možná po nových volbách bude další diskuse, jak dál. Každopádně bude spokojena Česká pojišťovna. Každopádně bude spokojena Kooperativa. Budou spokojeni zaměstnavatelé, protože ten pořádek v tom není. Méně by měli být spokojeni zaměstnanci, protože stávající systém opravdu nepřináší žádné výhody ani možnost nějakých preventivních programů.
A když to shrnu, tak už jako protest stojím za tím, abych předložil návrh na zamítnutí tohoto návrhu, a věřím, že si s tím velká koalice poradí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl poslanec Opálka. Nyní požádal o slovo pan ministr Petr Šimerka, pak je zde ještě přihláška pana poslance Petra Nečase. Dobře, pan ministr dává přednost panu poslanci. Pan kolega Petr Nečas má nyní prostor.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové. Já navážu na seznam institucí, které budou spokojeny, jak tady řekl pan zpravodaj Opálka. Já bych jenom řekl, že na prvním místě těch institucí, které budou spokojeny s odložením tohoto návrhu zákona, bude Česká správa sociálního zabezpečení. Protože jestli by někdo opravdu doplatil na to, že tento systém by se rozběhl od 1. ledna tohoto roku, anebo obecně od kteréhokoli data, které doposud hrozilo, tak by to byla Česká správa sociálního zabezpečení. To je moje první poznámka.
Druhá poznámka. Chtěl bych tady zdůraznit, že jsem neřekl, že ten zákon je špatně napsaný. Já jsem řekl, že systém úrazového pojištění, který je spravován státem prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení, je jeden z legitimních modelů, ke kterému se můžeme přihlásit. Já nadšení pro tento konkrétní model nesdílím, ale znovu opakuji, je to legitimní možnost. Ten zákon pouze, jak se ukazuje na základě analýz, poté co byl schválen, vyžaduje celou řadu úprav. Tady bych chtěl připomenout, že pokud jde o zákon o nemocenském pojištění, ještě předtím, než vstoupil do účinnosti, tak tady prošla takzvaná technická novela zákona o nemocenském pojištění. Prostě proto, že odborníci z České správy sociálního zabezpečení a z Ministerstva práce a sociálních věcí, poté co ten zákon byl schválen a ještě než vstoupil do účinnosti, zjistili celou řadu problematických věcí, které bylo nutné novelizovat. I pan zpravodaj Opálka si určitě vzpomene na takzvanou technickou novelu zákona o nemocenském pojištění. Úplně stejný problém je v této oblasti a vyžadoval by tedy tuto legislativní změnu.
Třetí moje poznámka se znovu týká zdůraznění nákladů. Je prostě jednoznačně možno říci, že by si to vyžádalo jednorázové vysoké náklady. Koneckonců opět zkušenosti s náběhem nového systému nemocenského pojištění. Připomenul bych i dva jiné systémy, které naběhly do účinnosti 1. ledna 2007, to znamená zákon o sociálních službách, zákon o pomoci v hmotné nouzi, a ukázaly například v oblasti informačních a komunikačních technologií nutnost výrazným způsobem modifikovat tyto technologie, posílit je třeba v oblasti kapacity serveru, přenosových linek apod. Původně uvažované náklady, které byly třeba v důvodových zprávách, se ukázaly v praxi jako podhodnocené. Tady to je opět jednoznačná zkušenost z praxe. A i to, že s vysokou pravděpodobností, hraničící až s jistotou, je poddimenzován i předpokládaný nezbytný požadavek na navýšení počtu personálu v České správě sociálního zabezpečení pro provozování tohoto systému úrazového pojištění o 500 osob a že právě i na základě zkušeností, které máme s náběhem nového systému nemocenského pojištění, bych je stanovil jako dolní mez, absolutně dolní mez odhadu, spíše bych mluvil o počtech typu 700, 800, ne-li 900 osob. To všechno by vedlo k navýšení nákladů, provozních výdajů zhruba o půl miliardy korun. Česká správa prostě nemá ročně tuto půlmiliardu korun navíc a myslím si, že opět by ten odklad, který tady bude dosažen, měl být využit k tomu, abychom se shodli nad novou podobou úrazového pojištění. V případě, že se Poslanecká sněmovna po volbách přikloní k tomuto systému, který je teď namodelován zákonem, tak provést legislativní změny. ***