(17.10 hodin)
(pokračuje Jandák)
To si myslím, že je dobrá smlouva pro podnikatele. A ještě k tomu musím dodat jednu podstatnou věc. Vedle v objektu sídlí jedna organizace Ministerstva kultury, která v soukromém objektu platí 30 až 40 milionů nájmu. Zkuste si to spočítat.
Podívejte se na své resorty, jaké tam jsou smlouvy. A možná že nebudeme potřebovat NERV, ale nervy na to, abychom vydrželi ty výsledky, ke kterým dojdeme. Hodně štěstí, pánové.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka Vítězslava Jandáka. Nyní další faktická poznámka, se kterou se hlásí pan poslanec Václav Exner, poté s přednostním právem se o slovo hlásí ministr financí Eduard Janota.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, rád bych chtěl zvýraznit a upozornit na poslední tvrzení pana poslance Tlustého. Opravdu, když odpustíme daně bohatým, chudí přestanou žádat o sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak to byla faktická poznámka. Nyní s přednostním právem žádám o slovo Eduarda Janotu, ministra financí.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já si dovolím trošku začít reakcí na vystoupení Vlastimila Tlustého, který možná nostalgicky vzpomíná na éru ministrování. Ta doba dneska je opravdu jiná, to s tím souhlasím. Já dokonce souhlasím s některými tvrzení, že zpoždění krize v Evropě, v České republice je asi rok za Spojenými státy. Já dokonce souhlasím s tím, že termín, jestli jsme, nebo nejsme na dně, to dneska nikdo neví. Určitě ale ani on. V jedné věci se ale budeme přít. Desetiprocentní nezaměstnanost může být. Může být deficit 150 miliard, koneckonců jsem to avizoval. Ale jestliže by byl pokles ekonomiky 5 procent, tak 150 neplatí, jsme o hodně výš. O hodně výš. Ten pokles 150 platí někde do poklesu ekonomiky kolem 2,5 procenta, možná lehce pod tři. Takže tady vidím trošku i v jeho číslech nějaké nesrovnalosti.
Co se týče poklesu daní. Ano, pokles daní je za první kvartál více než 10 procent, pokles daní se neprojevil úplně ve své nahotě v číslech plnění rozpočtu, protože my jsme napumpovali do letošních rozpočtových čísel rezervní fondy ve výši 32 miliard. Takže dneska by nebyl deficit 70 miliard, ale byl by už teď 100 miliard. Čistě matematicky sečteno.
Takže snad jenom k tomu řešení. Já si vůbec nemyslím, že pouhé snižování daní by dneska řešilo situaci. My jsme v podstatě touto cestou už několikrát šli nejen v éře Topolánkovy vlády, ale i předtím, ale bohužel v této společnosti není dostatek síly, odvahy, schopnosti prosadit některé změny na výdajové straně rozpočtu. Nemusí to být jenom sociální dávky, viz stavební spoření a jiné některé výdobytky, které do jisté míry jsou velmi náročné na rozpočet a myslím si, že nemají odpovídající efekt.
Co se týče věcí k rozpočtu. Pan Dolejš tady vzpomínal, že sice je krize, ale že zase to není tak velké. Já mu chci potvrdit, že jedno procento deficitu a 5 procent, respektive hrozících 7 procent, je obrovský rozdíl. Obrovský rozdíl z pohledu financování, protože všichni jste si jistě přečetli zmínku o krachu emise Lotyšů, kteří v podstatě nevědí, co budou dělat, protože Měnový fond jim sice slíbil půjčku, ale ty marže budou splatné až do té doby, resp. až sníží deficit veřejných rozpočtů na 5 procent. Čili pod diktátem Měnového fondu dříve ty peníze nedostanou. Takže do této situace bych zemi nechtěl dostat, a proto velmi lpím na tom, aby deficit rozpočtu pro příští rok byl zhruba kolem 5 procent. Je velmi jednoduché se zadlužit, je velmi složité sehnat financování na trhu.
Byla tady zmínka o hospodaření obcí - myslím, že to byl pan poslanec Cyril Svoboda. Pochopitelně, jestliže funguje, a ten systém funguje z pohledu financování systém sdílených daní, tak je logické, když nemá peníze stát, tak je nemohou mít v dostatečném rozsahu ani obce. Nicméně je třeba tu situaci vidět z toho pohledu, že loni skončily obce přebytkem. Obce mají na svých účtech 112 miliard korun. Neříkám, že všechny je mají, neříkám, že všechny obce jsou bezproblémové. My provádíme vyhodnocování obcí a v podstatě z toho počtu obcí více než 6244 pouze 26 obcí má hodnotu rizika hospodaření, tu míru rizika, vyšší, než je rozumné, tj. 0,4 procenta. Takže tam ten problém není. I z pohledu zadluženosti obcí. Obce mají dluh ke konci loňského roku 80 miliard, kraje asi 15 a dobrovolné svazky 2,5. Čili ten trend je tam řekněme rozumný. Trend nezadlužování trvá delší dobu, minimálně od roku 2006, kdy vlastně dluh činil 91 miliard. Čili v letech 2006 až 2009. Je to logické. Ekonomický růst byl masivní, tudíž obce na tom profitovaly a možná že i prováděly rozumnou politiku. Pochopitelně teď je situace o to komplikovanější, že je snaha čerpat prostředky evropských fondů, na to je třeba zajistit 15procentní, resp. 7,5procentní kofinancování úroků a na to mnohdy bude obtížné získávat zdroje.
Dovolte mi ještě několik poznámek k privatizaci. Privatizaci Letiště Praha začnu větou, že zcela určitě tato vláda nebude provádět privatizaci Letiště Praha, že pouze tato vláda vybrala, resp. ještě předchozí vláda vybrala poradce, který bude při privatizaci radit, a tento poradce provádí ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a financí analýzu situace nejen ve společnosti, na trhu, rizika, možnosti, schopnosti profinancovat takovouto operaci. Čili mohu vás ujistit, že výstup poradce, nikoli nic o privatizaci, bude teprve 31. července a pak bude záležet na vládě, jakým způsobem se rozhodne, zda bude, či nebude pokračovat v privatizaci Letiště Praha. Osobně si myslím, že tato záležitost nebude předmětem, ale toto je věcí pana premiéra, nikoli mojí.
Co se týče ČSA, tak ten proces je odlišný. My jsme v podstatě vybrali na základě přezkumu, zhodnocení, ne my, ale vláda, dva adepty ze čtyř, kteří splňovali kvalifikační, bezpečnostní, majetkové, finanční a jiné předpoklady, které byly podmínkou vůbec, aby tito uchazeči prošli prvním kvalifikačním kolem. Je vám známo, že to bylo konsorcium Unimex a Travel Service, Air France, KLM, Darofan, což je v podstatě dceřiná společnost Aeroflotu, a Odien AV. Takže z těchto čtyř postoupili do druhého kola pouze dva a rozhodne cena. Předložení nabídek je plánováno na 13. července, takže do té doby tento proces probíhá a je jakkoli nemožné a nerozumné ho ovlivňovat. Pochopitelně jsme připraveni reagovat na situaci, kdy by cenová nabídka, když cena bude jediným kritériem, byla extrémně nízká; kdyby byla neodpovídající, jsme připraveni se i v této situaci zachovat rozumně. Myslím, že mi v tomto smyslu rozumíte.
Takže tolik několik poznámek. Možná ještě poslední. Za tu krátkou dobu, co jsem ministrem financí, jsem se trochu vyškolil i v hracích automatech a videoterminálech. Ano, dnešní stav není dobrý. Z pohledu klasických hracích automatů platí vyhlášky obcí, kde si obec vyhláškou dovolí, aby fungovaly automaty. Platí to, není ta záležitost krytá teď u videoterminálů, nicméně připravujeme záměr novely loterijního zákona. ***