(16.20 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Tam jsme v ústavněprávním výboru vedli především diskusi o tom, nakolik může být veden spis pouze v elektronické podobě, jak předpokládala původní verze, kterou ústavněprávní výbor projednával. Vzhledem k tomu, že jsme se shodli na tom, že pravděpodobně nedojde v nejbližším roce či dvou k plné elektronizaci justice a že se jedná víceméně o přechodné období, nepřijali jsme verzi, podle které by bylo možné vést spis primárně v elektronické podobě, či pouze v elektronické podobě, a také nepředpokládáme, že nadále budou vydávány rozsudky pouze v elektronické podobě, protože jsme přesvědčeni, že by to mohlo vyvolat určité obtíže. Já osobně se přiznám, že mám i nadále pochybnosti o tom, nakolik tento systém elektronické justice nebude zneužitelný zvenku a nakolik osvědčí ukládání a přemísťování dat tímto způsobem. Ale to je pravděpodobně hudba budoucnosti.
V každém případě v souvislosti s jinými právními předpisy, úpravou a přípravou celé elektronizace justice po technické stránce je zapotřebí, abychom toto ustanovení přijali, a já vás prosím jako zpravodajka, abychom je přijali v podobě ústavněprávního výboru, v podobě, ve které je přijal ústavněprávní výbor, protože se touto problematikou napříč politickým spektrem zabýval velmi podrobně a zodpovědně.
Zároveň avizuji, že budu v podrobné rozpravě podávat některé pozměňovací návrhy.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám zatím žádnou písemnou přihlášku. Táži se, jestli se někdo hlásí z místa. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.
Budeme se tedy zabývat rozpravou podrobnou. Do této rozpravy taktéž nemám žádné písemné přihlášky. O slovo se přihlásila paní poslankyně Dundáčková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poté pan poslanec Doktor.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Já bych ráda v podrobné rozpravě odkázala na dva pozměňovací návrhy, které vám byly rozdány na stůl jako pozměňovací návrhy zpravodajky. Ale po bedlivé úvaze a konzultaci s legislativním odborem jsme dospěli k závěru, že pozměňovací návrh, který se týká § 275zd (?), za který se měl vložit nově nový § 175ze, je nadbytečný, protože nikdo nenavrhoval, abychom vzali za základ usnesení ústavněprávního výboru. Ono by to dost dobře také nebylo možné. Tento bod v podstatě jenom vrací novelizační bod původní vládní, který byl usnesením ústavněprávního výboru z konečného znění vyjmut. Jedná se o řízení o dědictví, ve kterém má mít pověřený notář pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v nichž jsou vedeny údaje katastru nemovitostí, postavení organizační složky státu. Nejedná se v tomto případě o žádné posílení pravomocí notářů. Notář už dnes má možnost požádat v případě řízení o dědictví o nezpoplatněné údaje z registru, pouze je to možnost, aby mohl z důvodu zrychlení řízení o dědictví coby soudní komisař nahlédnout do dokumentů a nemusel žádat o výpis z katastru nemovitostí, čekat na něj. To znamená plus pro katastrální úřady, pro notáře jako takové se tam nic zásadního nového nemění.
Ten druhý avizovaný návrh, o tom jsem mluvila už v rámci projednávání předchozí novely zákona o advokacii, jedná se v něm o zrušení možnosti exekutorů sepisovat takzvané exekuční tituly. Je to návrh, který podávám opakovaně na půdě Poslanecké sněmovny od doby, kdy zde byl prolobbován, byť s dobrým úmyslem, stejně jako návrh, o kterém jsme mluvili, který by měl umožnit advokátům, aby sepisovali exekuční tituly. Také před několika lety Sněmovna schválila návrh, aby tak mohli činit exekutoři. V tuto chvíli tvrdím, že u exekutorů je to ještě méně vhodné než u advokátů. Advokát sice také nemůže být považován do značné míry za nestrannou osobu, na druhou stranu ten návrh předpokládá předchozí dohodu obou stran, byť samozřejmě vždy bude advokát zastupovat zájem svého klienta, tak je to v pořádku, k tomu byl uzpůsoben a zřízen. V případě exekutorů je tam ještě dokonce konflikt zájmů, to posoudila Sněmovna jako, řekněme, mající nízkou úroveň, a proto také vůbec bylo možné, aby exekuční titul exekutor sepisoval. Exekutor je osoba, nebo právnické povolání, chcete-li, které bylo zřízeno pro účely vymáhání výkonu rozhodnutí. To znamená je to složka, která má zrychlit vymahatelnost práva v jeho poslední fázi, a zdá se zcela proti logice, ale také proti principu nestrannosti, aby tatáž osoba mohla ten exekuční titul také připravit. Mně se to zdá i docela rizikové. S ohledem i na poslední dění v Exekutorské komoře bych vás prosila, abyste znovu zvážili tento návrh a abychom se tak vypořádali s touto problematikou.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych se přihlásil k písemně rozdanému pozměňovacímu návrhu označenému jako pozměňovací návrh poslance Michala Doktora k vládnímu návrhu, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, osvědčený mým podpisem dnešního dne a rozdaný vám na lavice.
Smyslem pozměňovacího návrhu je rozšířit předmět novelizovaných zákonů o účinky, které mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, neboli přidání další části k těm, které už projednávány jsou. Já ve smyslu zdůvodnění pozměňovacího návrhu, který máte všichni k dispozici, bych rád uvedl několik věcí.
Jednak jsem zvažoval, zda vůbec tato forma je tou vhodnou, kterou má být podána novela tohoto zákona. Řekněme, že jsem vzal v potaz, že v projednávané věci, která je tou základní předlohou, se dotýkáme zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, stejně tak jako správního řádu, a věc, kterou podávám, je na zvážení Poslanecké sněmovny hned z několika důvodů.
Tím základním důvodem je fakt, že dlouho je vedena debata o vytvoření takzvaného projektu jednotného inkasního místa, a nebudou-li učiněny některé legislativní a posléze i technické věci, je nemožné tento projekt postupně začít plnit, respektive je možné k němu dojít s velkým časovým zpožděním, s velkou prodlevou. Proto návrhem, který obhajuji a který jsem vám předložil k projednání a posléze k hlasování, zavádím alespoň základní instrumenty, kterými je možno zahájit vytváření jednotného inkasního místa. Vláda o jeho zřízení, respektive koncepčním řešení zavedení jednotného inkasního místa, rozhodla 3. 11. 2008 a předpokládá postupné naplnění tohoto programu až do roku 2014. Já v tom návrhu jdu alespoň do té části, kdy navrhuji zřízení, respektive oddělení dnešního ústředního finančního ředitelství od Ministerstva financí a zavedení generálního ředitelství, tak aby vznikl samostatný subjekt, který bude moci naplňovat tu v budoucnu sledovanou roli včetně toho, že vkládám této nově zřízené instituci, která, zdůrazňuji, je pouhopouhým vyčleněním už dnes existujících, ve zkratce řečeno, asi úřadů, respektive kompetenčních míst, například v Lazarské ulici, z gesce Ministerstva financí a vytvoření samostatné působnosti a definice nových úkolů.
Vzhledem k tomu, že je to projekt, který byl sledován a pro nějž se rozhodla vláda, nepředpokládáme vyšší výdaje a nároky na soustavu veřejných rozpočtů, než byly ty, které už definovány byly.***