(pokračuje Chytka)
Je pravda, že soud v některých výjimečných případech může toto dispoziční oprávnění omezit, jmenovat předběžného insolvenčního správce, a pokud omezil dlužníkovi to oprávnění, tak přenést toto oprávnění na tohoto předběžného správce. Ale jsou to spojené nádoby. Pokud se odebírá dlužníkovi dispoziční oprávnění, pak se dává předběžnému správci. Rozhodně tím, že předběžného správce přejmenujeme a naopak paradoxně mu zúžíme pravomoci, jak je v bodu 8 napsáno, tak tím tedy opravdu nic nevyřešíme. Naopak se domnívám, že tato norma, tato novela by paradoxně zaměstnance poškodila.
Vážené dámy a pánové, toť vše, co jsem chtěl říct vlastně k oběma návrhům, a tímto se hlásím do obecné rozpravy, abych navrhl ono zkrácení projednání na 20 dnů. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám následující přihlášky: pana poslance Grospiče, pana poslance Marka Bendy a nyní i pana zpravodaje Chytky s avizovaným návrhem na zkrácení lhůty k projednávání. Prosím tedy pana poslance Grospiče, aby se ujal slova.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, vláda předložila do Poslanecké sněmovny zákon, kterým se mění zákon 182/2006, o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, tedy úpadkový zákon. Odůvodněn je tím, a zejména zde v úvodních slovech, že se jedná o výrazný sociální akcent ve vztahu k zaměstnancům, ale i na druhou stranu o umožnění fungování dlužníků, zejména z hlediska zachování míst pro zaměstnance, a tedy udržení výrobních a pracovních míst.
Chtěl bych říci, že bezprostředně k diskusím o změnách úpadkového zákona a o řešení tíživé situace zaměstnanců v době insolvenčního řízení, kdy jim není vyplácena mzda, tedy zaručení jejich mzdových nároků, předcházela dramatická situace v českých sklárnách a porcelánkách. V momentu, kdy skláři demonstrovali 2. března 2009 v Praze, byly v té době totálně znehodnoceny aktivity státu ve sklárnách a porcelánkách v řádu miliard korun, bez práce se k tomu dni ocitlo téměř 4000 zaměstnanců holdingu Sklo Bohemia, a. s., a Crystalex a další téměř 3000 zaměstnanců byly ve výpovědi. Bez vyplacení mzdových nároků na začátku března za pět měsíců na odstupné bylo téměř 1800 zaměstnanců a na podobný osud čekalo dalších 1700 zaměstnanců. Celkem 1300 zaměstnanců potom v té době pracovalo v porcelánkách s dvouměsíčním zpožděním výplaty mezd a s perspektivou, že v podstatě teď od dubna budou bez mezd zaplacených zaměstnavatelem.
V této souvislosti chci říci, že my jako Komunistická strana Čech a Moravy vnímáme zejména v návrhu předloženého znění úpadkového zákona onen sociální akcent, který by měl zaručit těmto zaměstnancům mzdu, která jim nebyla vyplácena a na kterou z hlediska stávající právní úpravy nemohou dosáhnout. Vláda chce předloženým návrhem posílit stávající účinky úpadkového práva. Na straně jedné jí jde o posílení zejména tzv. společného zájmu věřitelů dlužníka, to jest dopomoci jim k relativnímu, alespoň částečnému finančnímu plnění, na druhé straně vláda předložený návrh odůvodňuje snahou umožnit zachování vybrané skupině dlužníků v rámci insolvenčního řízení na trhu, především v oblasti výroby, fungování, a za třetí chce vládní návrh zaručit mzdové nároky zaměstnanců ve všech fázích insolvenčního řízení. Této třetí části se potom týká i ona část, o které jsem tady hovořil, to znamená změna zákona nikoli o úpadku, ale zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Z pohledu ochrany mzdových zájmů zaměstnanců jde tedy zároveň o určitou, byť omezenou snahu vlády řešit právní mezeru v této oblasti, která byla zřejmá, jak jsem uvedl, zejména s krachem skláren a porcelánek od podzimu loňského roku, ale která se týká i řádově jiných zaměstnanců a potenciálně se může do budoucna týkat.
Jako klub Komunistické strany Čech a Moravy z těch deseti navržených základních úprav, které se týkají jak zákona o úpadku, tak zákona o platební neschopnosti zaměstnavatele a ochraně zaměstnanců, vidíme stěžejní zejména ty úpravy, které směřují k navrhovaným zrušením soudního poplatku pro podání návrhu na moratorium, kdy by mělo dojít k odstranění finanční zátěže účastníků pro využívání ochranného institutu pro účely tzv. malých reorganizací a zejména stát bude vyplácet podporu zaměstnancům dlužníka. Jedná se tedy i o zpětné vymožení dlužných mezd. V této souvislosti však také vnímáme, že navržená novela zákona o úpadku směřuje výrazně k řešení nikoli sociální situace v České republice, nikoli k udržení výroby, ale zejména k zaručení zájmu věřitelů, k řešení otázky bankovního sektoru s tzv. rizikovými úvěry, a zejména vnímáme řadu těchto navržených opatření jako velice diskutabilních, protože mohou v současné době vnést do velké míry i určitý chaos do této oblasti, nikoli právní jistotu, a nemusí a priori znamenat uchování pracovních míst, a tedy i zaměstnanosti, protože vždycky jde o zvážení toho, do jaké míry bude dlužník schopen se dohodnout s věřiteli a jakým směrem se bude ubírat rozhodnutí soudu.
V této souvislosti chci říct, že pro Komunistickou stranu Čech a Moravy je prioritní podpora propuštění tohoto návrhu zákona do dalšího čtení, zejména z důvodu ochrany zaměstnanců, zejména z důvodu nároku zaměstnanců na mzdu, která jim v rámci insolvenčního řízení není vyplácena. V tom se ztotožňují požadavky Komunistické strany Čech a Moravy s požadavky odborů a to je také základní důvod, proč chceme dále vést diskusi na úrovni ústavněprávního výboru i zde v Poslanecké sněmovně o předloženém vládním návrhu zákona, který směřuje ke změnám v úpadkovém právu v České republice.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Dobré dopoledne, paní a pánové. Pokračujeme v rozpravě. Mám řádnou přihlášku pana poslance Marka Bendy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, vážení ministři, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já nebudu dlouho zdržovat, cítím, že přestože se jedná o důležitou normu, tak atmosféra ve Sněmovně už je poněkud unavená.
Chtěl jsem obrátit pozornost Sněmovny pouze k jedné části, a to k § 41 insolvenčního zákona, a upozornit na jistý právně- ekonomický problém, který se tam objevuje. Nově § 41 předpokládá, že v případě vyhlášení konkurzu bude možné zavést nové úvěrové financování, které by mělo prioritu proti ostatním pohledávkám, které za podnikem váznou, což je samozřejmě logické, pokud chceme podniky udržet ve fungování, nechceme je rychle rozprodávat, ale naopak se je snažíme nějakým způsobem revitalizovat. Problém tam ovšem nastává - a upozorňuje na něj zejména bankovní asociace - s tím, že takové nově vzniklé pohledávky by měly mít přednost, resp. by se stávaly pohledávkami stejného řádu, jako jsou pohledávky zajištěných věřitelů. To znamená tam, kde již někde dnes leží zástava na zajištěném majetku, by náhle do této zástavy vstoupil ten nový reúvěrující subjekt a hodnota zástavy by se výrazně snižovala. Myslím, že to jistý problém je. Budeme se muset ve výborech poradit, jakým způsobem ho řešit, protože by potenciálně mohl znamenat nebezpečí nutnosti přecenit všechny zajištěné pohledávky z hlediska snížení jejich bonity, což by znamenalo zase problém pro bankovní domy. ***