Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Hrnčíř. Prosím, pane poslanče. Pak jsou přihlášeni pan ministr Říman, Nečas.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Dámy a pánové, je docela pozdní hodina a nevím, jestli pan poslanec Sobotka myslel svá slova vážně. On řekl, že vláda svou politikou podsekla růst hrubého domácího produktu. Jestli to opravdu myslel vážně pan poslanec Sobotka, v tom případě by měl navrhnout usnesení, že se Česká republika omlouvá Spojeným státům, omlouvá celému světu za celosvětovou krizi.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Sobotka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Já si myslím, že tady došlo k velikému nedorozumění mezi poslanci vládní koalice. Vážení kolegové a kolegyně z řad vládní koalice, vy jste svým hlasováním způsobili zpomalení české ekonomiky v loňském roce. Tak to je. Pokud si přečtete materiály Ministerstva financí, zjistíte, že zde již v roce 2007 byl předvídán negativní dopad vládních opatření na hospodářský růst. Vy jste vloni vyvolali rekordní inflaci a díky této rekordní inflaci rostly reálné příjmy obyvatel nejpomaleji za posledních deset let. S tím nemají Spojené státy, George Bush nebo Obama cokoli společného. Tohle byly vaše chyby, vaší hospodářské, daňové a rozpočtové politiky, a o těchto chybách my tady jako opozice otevřeně hovoříme. Krize přišla až později. Nejprve zpomalil růst české ekonomiky, váš balíček, který jste prosadili od 1. ledna 2008, zvýšení DPH, snížení sociálních transferů, snížila se spotřeba domácností a zpomalila česká ekonomika.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan ministr Hrnčíř... Říman, pardon, omlouvám se. Připraví se pan ministr Nečas.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Že by? Já jsem, dámy a pánové, původně chtěl reagovat pouze na neuvěřitelný, aspoň z mého pohledu, projev předsedy Paroubka, který věnoval 20 minut svého vystoupení obhajobě opatření jménem šrotovné. Já uznávám, že jako o každém návrhu, i o šrotovném je možno se bavit, ale opravdu dost dobře nechápu, proč tomuto opatření, které, řekněme, je někde čtvrté páté v řadě možných opatření a je diskutabilní, věnuje předseda největší opoziční strany 20 minut.
Ale přede mnou bohužel hovořil pan poslanec Sobotka a já nemohu na jeho vystoupení nezareagovat, protože bylo přesně klasicky v jeho stylu takového šedého světa polopravd a pololží. To je úplně neuvěřitelné, s jakým klidem jako bývalý ministr financí, který by asi o těch číslech měl snad něco vědět, tady předkládá - a i s jistou přesvědčivostí, musím uznat - naprosté nesmysly.
On hovořil, a teď to tady znovu ve faktické poznámce obhajoval, že česká ekonomika začala klesat v roce 2008 díky opatřením ze strany vlády. Já shodou okolností kvůli úplně něčemu jinému tady dneska mám graf růstu HDP po jednotlivých kvartálech od roku 2001. Z toho grafu je jednoznačně vidět, že česká ekonomika byla na svém vrcholu v prvním kvartálu roku 2006 - v prvním kvartálu v roce 2006! - a od té doby už jen klesala . Ty růsty samozřejmě byly velmi hezké i při těch poklesech, bylo to 6 %, přes 5 %, přes 4 %, takže jsme v tom všeobecném boomu jaksi nepociťovali ten fakt, že česká ekonomika od prvního kvartálu 2006 setrvale klesá po jednotlivých kvartálech. Takže nám tady nevykládejte vaše pravdy o počátku roku 2008. Jestli nevěříte ČSÚ, tak nevím komu je možno v této zemi, co se těchto čísel týká, věřit.
Druhá věc, ty dopady. To je taky neuvěřitelné sčítání hrušek a jablek. Vy jste vypočítal, že naše opatření je na úrovni 40 mld. včetně 12 mld., co se týče zrychlení odpisů. Ale zrychlení odpisů není žádný daňový fiskální výpadek. Dlouhodobě, v delším časovém období, než je jeden rok, jedno fiskální období, je to samozřejmě fiskálně neutrální. To znamená jde jenom o shift, přesun fiskálu mezi jednotlivými obdobími. Kdežto ta vaše opatření, ta jsou stroprocentně fiskální ztrátou. Takže když od těch 40 mld. odečteme těch 12, které stát neztrácí, pouze se jinak bude konstruovat fiskální příjem, tak jsme na 28 podle vašich čísel, která přijměme, a vy jste ne na 45, ale dobře víte, že podle vašich výpočtů jste na 55 a podle výpočtu Ministerstva financí na 61, což jsou velmi srovnatelná čísla. Ať vezmeme to nebo ono číslo, tak ten rozdíl je dvojnásobný. Mezi 28 mld. a 55 nebo 61 mld. je rozdíl 100 %, to je naprosto evidentní.
A teď k tomu šrotovnému. Jak říkám, já se nebráním diskusi o něm, ale nechápu tu vehemenci, tu sílu té obhajoby, s argumenty, které jsou velmi pofidérní za situace, kdy v lednu roku 2009 vzrostl počet registrací nových aut v České republice ze strany fyzických osob - ne podnikatelů, kteří čekají na DPH, ale ze strany fyzických osob - o 13,5 % v České republice. V únoru to bylo 9,8 %, skoro 10 % - počet nových registrací. V České republice nejsme v situaci Španělska nebo jiných zemí, kde počet nových registrací klesl o 35, 40 %. U nás počet nových registrací prostě stoupá, a to prakticky dvojciferným číslem v průměru za první dva měsíce letošního roku, za které máme údaje. Vášnivě obhajujeme šrotovné v situaci, kdy se dneska dočteme v každých novinách a na každém internetu, že největší výrobce v Česku, Škodovka v Mladé Boleslavi, znovu zavádí sobotní směny. To je výraz nějaké krize? Ano, je to možná důsledek šrotovného v Německu, jak tady slyším, ale porovnejme si trh německý a trh český. V Německu je ročně registrováno více než 3 mil. nových osobních aut. Více než 3 mil. V České republice nejvíce nových osobních aut bylo registrováno v roce 2007, jestli mě paměť neklame, a to 142 000. Běžně se ty počty pohybují mezi 120 až 130 tisíci. Vnímáte ten rozdíl? Tři miliony versus 120 tisíc. Vezmeme-li v úvahu, že v České republice z těch maximálně 140 tisíc nových registrovaných aut je 31 % aut vyrobených v Česku, to znamená škodovek, těch malých aut z Kolína a teď nově z Hyundaie v Nošovicích, dominantně ze Škodovky, samozřejmě, tak ze 140 tisíc 30 % je asi 45 tisíc, což je asi necelých 5 % výroby osobních aut v České republice. To je něco, co zachrání český průmysl?
Znovu opakuji, bavme se o šrotovném, ale vášnivost té argumentace je prostě nepochopitelná. Jestliže na Slovensku šrotovné využilo 20 nebo 22 tisíc občanů, tak to je 2,5 % roční produkce českých automobilek. Vzhledem k velikosti Slovenské republiky to je zhruba těch 5 %, o kterých jsem hovořil. To zachrání české automobilky, české dodavatele, kteří dominantně dodávají své subdodávky do všech evropských automobilek, nejenom do českých? Navíc samozřejmě, že se jedná o tzv. odloženou spotřebu. Jestliže ti lidé si to auto koupí teď v rámci motivace šrotovným, nekoupí si ho za rok. Ale to už nás asi nezajímá. ***