(16.50 hodin)
(pokračuje Exner)
Myslím si, že charakteristický byl a je postup ve zdravotnictví. Také já vítám, že nesmyslné zákony jsou staženy, ale celý postup vlády od jejího samotného vzniku je v duchu, který je proti ústavní Listině základních práv a svobod, který mluví o poskytování zdravotní péče bezplatně na základě zdravotního pojištění.
Dalším, již šestým důvodem je otázka přístupu vlády k privatizaci. Privatizujeme u nás ty nejlukrativnější firmy takovým způsobem, že za tři až čtyři roky na zisku z privatizovaných firem dosáhnou víc, než často za podniky daly. Majetek jim samozřejmě dál zůstává.
Myslím si, že o ovlivňování až řízení v uvozovkách nezávislé justice tady již bylo řečeno dost.
Dalším důvodem, pro který není možno podpořit vládu, je otázka přístupu k menšinám a zahraničním pracovníkům, kteří jsou u nás. Mnohokrát jsme hovořili o problematice Romů, ale také o Vietnamcích. Víza, zelené karty a tak dále, dávání rukou pryč od složité sociální situace těchto lidí, to je politika, která je možná za současné vlády a kontrastuje s faktickou podporou - nejméně trpění pravicového extremismu, neonacismu a rasových projevů.
Dovolte mi také, abych uplatnil výhrady vůči zahraniční politice vlády. Celá naše zahraniční politika je orientována tak, že fakticky hájíme zájmy jiných. Podřizujeme se politice, která je stanovována v Evropské unii, a to často tak, že nemůžeme včas zaujmout vlastní stanovisko z toho důvodu, že zatím ho nezaujala Evropská unie. V Evropské unii nyní jako předsednická země často ovlivňujeme zahraniční politiku, že jde proti zájmům evropských občanů, například v oblasti lidských práv. O tom, jak vláda fungovala v oblasti radaru, není třeba se zmiňovat. Ale stejný problém je například v celé kauze Kosovo. S tím úzce souvisí vysílání vojenských zahraničních misí. Myslím si, že je zcela jasné, že čeští občané nemají zájem na okupaci ani v části Jugoslávie, ani Iráku, ani Afghánistánu. Naopak platíme za politiku vlády ceny nejvyšší - životy, zdraví našich mužů a žen a občané, kterých se to týká v okupovaných zemích, ztrátou majetku.
Musím konstatovat, že všechny uvedené důvody nejsou nové jenom pro tuto vládu, částečně je převzala od vlád předchozích. Ale musím říci, že se výrazně zasloužila o zlepšování - v uvozovkách - právě takové politiky předchozích vlád.
Ze všech těchto důvodů nemohu hlasovat pro důvěru této vládě. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Václav Exner. Nyní požádám o slovo pana kolegu Přemysla Rabase, po něm je zde přihláška pana poslance Juraje Ranince a poté pana místopředsedy vlády Martina Bursíka. Slovo má nyní pan kolega Přemysl Rabas.
Poslanec Přemysl Rabas: Dobrý den, paní předsedkyně, dámy a pánové, vážení kolegové. Už popáté se tady setkáváme při hlasování o nedůvěře vládě a stále slyšíme stejná zdůvodnění, že vláda je postavena na přeběhlících. Já bych chtěl upozornit, že členové nezařazení podpořili vládu, a tím reagovali na vůli voličů, protože tato vláda, přestože ve Sněmovně čísla hovořila 100:100, tak ve skutečnosti měla o několik tisíc hlasů navíc, o mnoho tisíc hlasů navíc. (Neklid v sále.) Takže ti kolegové, kteří podpořili vládu, tím jenom vyjádřili vůli voličů. (Veselost v sále.)
ČSSD dlouhodobě usiluje o pád vlády. Důvody se v průběhu času mění. V poslední době kromě jiných důvodů aktuální kritika různých prapodivných afér kolem vyšetřování politiků. Smutné je, jak při tom utrpěla pověst naší justice a také důvěra občanů ve spravedlnost. V té souvislosti ovšem nelze nezmínit, že za vlády sociální demokracie byla situace velice podobná - zasahování politiků do nezávislosti justice není žádnou novinkou a řada afér nebyla nikdy spolehlivě vysvětlena.
Vzpomínám si například, jak v Chomutově přepadlo ozbrojené komando radnici, zabavovali dokumenty, obviňovali, vyšetřovali, padala podezření až do dohody, kdy se ti velcí hráči dohodli, velcí hráči na scéně, a věc se zametla pod koberec, prostě zmizela. Zastavilo se vyšetřování, zapomeňte, odejděte. Již léta obviněný Saša Novák se dohodl s dnes již odsouzeným Romanem Houskou a paní Jana Vaňhová se spřátelila s Ivanou Řápkovou. (Neklid v sále.)
Léta před krajskými volbami došlo k dohodě, uzavřely se dohody o povolební spolupráci, ať si voliči volí, koho chtějí. Amorální, pochybné praktiky při správě věcí veřejných jsou tolerovány, je potíráno právo shromažďování, prokázané lži politiků jsou přehlíženy místo toho, aby přistižený politik, jak to ve slušných společnostech je zvykem, odstoupil. Přitom pokračuje společná řekněme tomu transformace veřejných prostředků do soukromých zisků. Po krajských volbách se odstaví skuteční vítězové a chomutovský model spolupráce se podle dávných dohod přenese na kraj. Nastoupí něco, co se podobá době totality a normalizace. (Poslanec Škromach mluví z lavice.)
K tomu mlčky přihlížejí politické špičky obou velkých hráčů, prosím pěkně. Tím se ovšem stávají důvody pro nedůvěryhodnost této vlády nedůvěryhodnými. Velcí hráči chtěli něco opravdu změnit, měli by začít sami u sebe. Když se mi nelíbí faul spoluhráče, tak to přece nevyřeším tím, že budu za prvé dělat stejný faul, anebo se dokonce na faulu toho spoluhráče podílet. Tím tu situaci nezměním.
ČSSD na posledním sjezdu projevila vpravdě jakýsi náznak sebereflexe. Je to ovšem jen náznak a zatím nelze vůbec s jistotou říci, že samo vedení ČSSD o takovou sebereflexi vůbec stojí. Až mě přesvědčí, že to myslí vážně a seriózně, budu i já brát seriózně a vážně důvody pro vyjádření nedůvěry vládě.
Tímto se chci omluvit, vážené dámy a pánové, všem slušným členům ODS i ČSSD, kterých si vážím, které znám, i těm slušným, které neznám. Je jich zaplaťpánbůh dost, jen potřebují víc odvahy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Přemysl Rabas. Nyní prosím o slovo pana kolegu Juraje Ranince a poté zatím posledního přihlášeného místopředsedu vlády Bursíka. - Ale promiňte, pane kolego, ještě nyní s faktickou poznámkou se hlásil pan kolega Tejc. Máte na ni dvě minuty, pane kolego.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych jen k tomu, co tady řekl před chvílí kolega Rabas, dodal, že důvody, proč se tady dnes scházíme popáté, se nemění. Těch důvodů pouze přibývá. Prostřednictvím paní předsedající - já myslím, že, pane kolego Rabasi, vy sám to moc dobře víte.
Pokud se týká vaší věty, že přistižený politik má odejít, naprosto s tím souhlasím. Proto musí odejít dnes celá vláda. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní má tedy slovo pan poslanec Juraj Raninec.
Poslanec Juraj Raninec: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, ČSSD vyvolala v pořadí již páté hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka. Abych pravdu řekl, ani se ČSSD nedivím, protože to je strana, kterou po volbách v roce 2006 nejvíce poškodily praktiky, pro které se díky našemu bývalému kolegovi Janu Moravovi vžilo označení pozitivní a negativní motivace. Původně čtyři poslanci zvolení na kandidátce ČSSD začali podporovat vládní koalici, která ale na základě výsledku voleb původně disponovala pouze sto hlasy. Způsob vládnutí založený na přeběhlictví nás ještě více posunul směrem do těch oblastí světa, kde je korupce a vydírání běžnou součástí veřejného života.
***