(14.50 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Tato situace si jistě žádá řešení, přičemž však případný pád vlády není oním řešením, ale pouze prohloubením problému. Ten totiž nevznikl ve vládě, ale ve Sněmovně. Pád vlády nezmění kouzelným proutkem početní poměry v tomto sboru, a naopak padne jediný funkční orgán, který může řešit krizi, který může řešit problémy občanů a který také v mezích možností, které vůbec má jakákoli vláda, také řeší, což oceňují nejenom nezávislí analytici, Česká národní banka, Evropská komise a nevím kdo všechno, a nakonec i čeští lidé, kteří v této těžké době důvěřují kabinetu čím dál tím více. Pokud vláda padne, ocitneme se znovu na samém počátku, na kterém jsme byli po povolebním projevu Jiřího Paroubka. Budeme však v horší situaci. Sněmovna je ještě o něco rozbitější než tehdy a hlavně za okny tam venku zuří světová ekonomická krize. Pokud vláda padne, nemůže si být nikdo z deseti milionů občanů České republiky jistý, co přijde potom, a nemůže si být jistý ani nikdo z vás včetně těch, kteří zvednou ruku pro nedůvěru vládě.
Důvodem pro hlasování o nedůvěře nejsou výkony ani vnitřní stav kabinetu ani snaha prosadit jiné řešení. Je jím pouze pokus odvést pozornost od praktik předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Praktik, které jsme poznali v kauze Savoy či v kauze poslance Wolfa. Proto také toto hlasování není doprovázeno žádnou racionální představou o dalším postupu. Jde o samoúčelný akt a snahu zakrýt vlastní problémy a nervozitu z vývoje preferencí.
Co se naopak stane, pokud vláda nepadne. Za prvé tu slibuji, že rázně dotáhne do konce všechny kauzy z těch minulých dob včetně spisu Krakatice. Vím, že si tímto oznámením tak trochu podepisuji svůj ortel, ale svědomí mi nedovolí jednat jinak. (Smích v levé části sálu.) Za druhé, okamžitě vyvoláme jednání o obnovení politické stability v zájmu řešení ekonomické krize. I pokud tato vláda hlasování o nedůvěře ustojí, situace nemůže zůstat taková, jaká je. Takto už dál prostě pokračovat nelze. Plýtváme důvěrou občanů a především drahocenným časem na žabomyší války. Za třetí, a to je spíš praktická věc, vláda stáhne zdravotní zákony a přepracuje je do podoby tak, aby prošly touto Sněmovnou a zlepšily stav celého sektoru.
Potřebujeme se soustředit na to, jak pomoci lidem překonat toto obtížné období. Cítím svůj díl odpovědnosti a jsem připraven k širokému jednání i s ČSSD. Jedinou mojí podmínkou je, že musí být respektován zájem občanů České republiky a musí se mluvit o skutečných řešeních, ne pouze o předvolebních populistických opatřeních. Maďarsko je dostatečně odstrašujícím příkladem, kam takové soutěžení v rozdávání dárečků neúprosně vede. Takovému vývoji budu bránit veškerou svou silou. Věřím, že mě v tom podpoří všichni odpovědní poslanci i prezident republiky, i proto, že žádná jiná vláda bez podpory komunistů nemůže za současných poměrů ve Sněmovně vzniknout.
Na závěr mi dovolte, a rovněž v pěti bodech, stručně shrnout, co znamená hlasovat pro nedůvěru vládě.
Ten, kdo bude hlasovat pro pád vlády, hlasuje pro toleranci a návrat praktik, které přinesla ČSSD.
Ten, kdo bude hlasovat pro pád vlády, hlasuje pro návrat komunistů k moci. (Poslanci za KSČM bouchají do lavic.)
Ten, kdo bude hlasovat pro pád vlády, hlasuje pro nestabilitu, nejistotu a prohloubení dopadů krize.
Ten, kdo bude hlasovat pro pád vlády, hlasuje bez představy, co bude dál.
Ten, kdo bude hlasovat pro pád vlády, hlasuje ve prospěch jednoho muže, který se nikdy nesmířil s volební porážkou, a proti zájmům deseti milionů občanů České republiky.
Děkuji za pozornost. (Poslanci v pravé části sálu vstávají. Potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní zde mám dvě faktické poznámky. S jednou faktickou poznámkou vystoupí místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, další pak pan poslanec Rath. Prosím, pane místopředsedo, máte dvě minuty.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Vážení kolegové, složitě pan premiér vysvětloval příčiny problémů své vlády. Já vám nabídnu daleko jednodušší příběh. Mně to připomíná starou českou pohádku o Dařbujánovi a Pandrholovi.Vzpomínáte si, Dařbuján se pokusil zachránit Pandrholu před smrtí, měl smrt na jazyku, tím, že přechytračí Smrt. Zavřel ji někam do chlívku nebo ji zatloukl do sudu. Podobně jako premiér Topolánek se na začátku pokusil zachránit svou vládu. Bylo to sto na sto, ona neměla nárok na život. A prezident (?) se rozhodl, že ji přesto udrží při životě, že zavře spravedlnost do chlívku. A vznikly divné poměry i v té pohádce i u nás. V té pohádce to vypadalo tak, že slípka běhala po dvorku s useknutou hlavou, čuníka nebylo možné zabít. I v našem světě pana Čunka nebylo možné dostat před soud (pobavení v levé části sálu), stejně tak jako bylo třeba přesouvat kauzu pana Kučery do Prahy, pana Čunka do Jihlavy, bylo třeba odvolat soudce Cepla, povolat pana Salichova. Musela se najít celá řada poslušných, jako je právě pan Salichov, Kučera, Němec, Dalík apod., aby se vytvořil ten zvláštní stroj pozitivní a negativní motivace. Tyto poměry vytvořil premiér a vláda v tomto státě. Dařbuján pochopil, že to takhle nejde, protože to nejsou normální poměry a jsou neštěstím. Mně připadá, že tento premiér to nechápe. Připadá mi, že je mu to jedno. Možná opravdu je pro něj ta vláda jenom flám a necítí zodpovědnost za to, co v této zemi vytváří. Proto musí odejít. (Potlesk vlevo.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Další faktickou má pan ministr Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já se opravdu nechci přít o pohádky, ale myslím si, že to je velmi symbolické. Dařbuján nezachránil Pandrholu tím, že někoho zavíral do chlívku - on otočil postel. Do chlívku zavíral někdo někoho jiného. A to je přesně styl sociálně demokratické argumentace. Na začátku postaví lež a na té lži potom udělá drtivou kritiku. Běžte si to ověřit do chlívku, pane místopředsedo Zaorálku. Koneckonců tam většinou čerpáte většinu svých informací. (Potlesk a pobavení vpravo.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Rath, připraví se pan poslanec Paroubek a další faktickou pan ministr Gandalovič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, někdy je lépe čerpat inspiraci v chlívku než v lihovaru, pane ministře, kam zase často chodíte vy. (Rozruch vlevo.)
Já si myslím, že je dobře, že pan premiér byl za ten výkon oceněn potleskem, protože větší grotesku jsme tady dlouho neviděli. Kolegové, dobře, že jste tleskali vestoje, protože si to nic jiného nezasloužilo. Taková legrace, kdy se pravda stává lží a kdy lotr ukazuje na druhé a říká: to jsou lotři, to se málokdy vidí, a ještě s takovým zanícením. Dámy a pánové, to byl skutečně výkon hodný auplausu vestoje. Super!
Ale teď k věci. Víte, co jsme se dověděli? Že sociální demokracie se spikla a zvolila vám Václava Klause prezidentem republiky. (Potlesk a pobavení vlevo.) Nevšední brilantní myšlenka pana premiéra. Co jsme se dál dověděli - že statečný důstojník Kubice bojoval sám tak usilovně proti té odporné sociální demokracii, až ho vláda Mirka Topolánka vyhodila. (Potlesk a rozruch v levé části sálu.) Pak jsme se také dověděli něco o přeběhlících, že prý bylo nemorální je připravovat. Ale probůh, vy už jste zapomněl, že vládnete s pomocí čtyř přeběhlíků? To myslíte, že všichni ztratili paměť a jsou stejně pomatení jako vy? Vy fakt trpíte, vy blouzníte, pane premiére! To může být i projevem vážné choroby, protože pokud blouzníte o přeběhlících a přitom sám jste na nich založil svoji vládu, tak je to skutečně varující. Rozklad policie, justice, o tom tady bude jistě hodně vyřčeno, protože to, co jste dokázali vy, se tady ještě nikomu vůbec nepodařilo. A když mluvíte o krizi, tak největší krizí jste vy, protože vy svými opatřeními totiž tu krizi jen krmíte. Celá vaše slavná reforma, jak jste říkal, byla nalij - vylij. Nalili jste nejbohatším, těm ta krize tolik nevadí, a vylili jste těm nejchudším. To je důsledek vašeho vládnutí! (Potlesk vlevo.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Další faktickou pan poslanec Paroubek, připraví se pan ministr Gandalovič s faktickou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
***