Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, do podrobné rozpravy. Ale teď ještě pokračuje rozprava všeobecná, takže se ptám, kdo se hlásí do všeobecné rozpravy k tomuto návrhu poslanců. Zdá se, že se nikdo nehlásí, takže asi budu muset všeobecnou rozpravu ukončit a přistoupíme k rozpravě podrobné. O slovo se už hlásil pan poslanec Vidím, tak mu dám slovo jako prvnímu. Prosím.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna zřídila podle § 48 odst. 1 až 3 zákona o jednacím řádu Sněmovny vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny pro vyšetření okolností souvisejících s postupem Policie České republiky v letech 2000 až 2006 a době následující na základě tzv. spisu Krakatice. Úkolem této vyšetřovací komise je objasnit za prvé okolnosti vzniku tzv. spisu Krakatice. Za druhé okruh osob, které tzv. spis Krakatice pořizovaly. Za třetí okruh osob, které mohly s tzv. spisem Krakatice přijít do styku. Za čtvrté okolnosti skartace části tzv. spisu Krakatice. Za další důvody, které vedly k přesouvání tzv. spisu Krakatice mezi různými útvary Policie České republiky. Úniky údajů z tzv. spisu Krakatice a okolnosti ukončení tzv. spisu Krakatice.
Za druhé pak Poslanecká sněmovna stanoví lhůtu do 30. 9. 2009, do niž je vyšetřovací komise povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně.
Za třetí ukládá předsedovi vyšetřovací komise na nejbližší schůzi Sněmovny informovat o časovém harmonogramu postupu vyšetřování a průběžně informovat Poslaneckou sněmovnu o jednotlivých výsledcích vyšetřování.
Za čtvrté určuje počet členů této vyšetřovací komise na deset, a to sociální demokraté dva, ODS dva, KSČM dva, KDU-ČSL dva, Strana zelených dva členové.
Za páté žádá Úřad vlády, ministra vnitra a další státní orgány o zajištění maximální součinnosti jejich pracovníků s vyšetřovací komisí při její vyšetřovací činnosti.
A konečně, ukládá vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny zajistit vyšetřovací komisi pro její činnost potřebné finanční a prostorové zajištění včetně příslušného technického a personálního zázemí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to byl návrh usnesení, který bychom... to je zpravodaj a teď ještě, jestli navrhovatel chce vystoupit v podrobné rozpravě. Prosím, také navrhovatel vystoupí v podrobné rozpravě. Prosím.
Poslanec František Bublan: Dovolím si navrhnout toto usnesení: Poslanecká sněmovna
I. zřizuje podle čl. 30 Ústavy České republiky a podle § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny pro vyšetření prorůstání organizovaného zločinu do orgánů veřejné moci (dále jen "vyšetřovací komise"),
II. ukládá vyšetřovací komisi objasnit:
1. okolnosti související s postupem Policie ČR v letech 2000 až 2006 a v době následující na základě tzv. spisu Krakatice,
2. snahy o zásahy a ovlivňování činnosti orgánů veřejné moci organizovaným zločinem,
3. propojení některých veřejných činitelů se zájmovými skupinami.
III. stanoví lhůtu do 30. září 2009, v níž je vyšetřovací komise povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně,
IV. určuje počet členů vyšetřovací komise na dvanáct, a to v zastoupení poslaneckých klubů ODS - 4 členové, ČSSD - 4 členové, KSČM - 2 členové, KDU-ČSL - 1 člen a SZ - 1 člen.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Mám tady do podrobné rozpravy další přihlášky, prosím pana poslance Maršíčka.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Dámy a pánové, dovolte mi přednést následující návrh usnesení: Poslanecká sněmovna zmocňuje výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby rozhodl na základě požadavku vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro vyšetření prorůstání organizovaného zločinu a zájmových skupin do činnosti orgánů veřejné moci k návrhu případného rozšíření okruhu osob určených na zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost, o skutečnostech souvisejících s kriminálním spisem Krakatice a jeho následných forem na základě zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to byl pan poslanec Maršíček a jeho návrh usnesení a teď nevím, jestli bude ještě nějaký další. Ještě se hlásí pan poslanec Vidím.
Poslanec Jan Vidím: Já bych chtěl ve svém návrhu se připojit k té části návrhu pana poslance Bublana, který se týká určení počtu členů. Čili v tom je shoda mezi oběma návrhy a já akceptuji návrh pana poslance Bublana.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Bude tam ještě někdo vystupovat také s návrhem? Teď jsem to nepochopil, tam není další přihlášený. Dobře, takže to byly tři návrhy, které tu zazněly v podrobné rozpravě, tak se ptám, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy. Pokud ne, podrobnou rozpravu ukončím. Zároveň se zeptám na závěrečné slovo či cokoli takového, co by mohl přednést navrhovatel či zpravodaj. Pokud ne, tak se zeptám zpravodaje, jak budeme postupovat v hlasování. Jestli budeme hlasovat návrhy postupně, jak byly pokládány. Ano, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Vidím: Ještě jednou dobrý den. Já nevím, pane předsedající, jak jste přišel na to, že jsem zpravodaj. Ale já předpokládám, že asi vycházíte z nějakého úzu, že první přihlášený do rozpravy, ale dosud zpravodajem určen nebyl nikdo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to je zajímavé. Od začátku jste mi připadal jako zpravodaj, ale teď sám si kladu otázku, jak jsem na to přišel. (Smích v sále) Ale nějakého zpravodaje potřebujeme.
Poslanec Jan Vidím: Máme mezi sebou zpravodajce, to je pan kolega Bublan.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je přece navrhovatel. Já bych rád, abychom v těch rolích měli jasno. Pan poslanec Bublan představuje skupinu poslanců, která navrhuje, a od začátku ho vnímám jako navrhovatele. Zatímco vy mi připadáte jako zpravodaj. A kdybyste s tím souhlasil, tak jste vystoupil jako první, tak byste se i tím zpravodajem mohl stát. Vidíte, že ve Sněmovně proti tomu nikdo nic nemá. A mohl byste nám tedy říci, jak budeme postupovat. Máme tady návrh váš, pana poslance Bublana, pana poslance Maršíčka a měli bychom se s tím vypořádat.
Poslanec Jan Vidím: Když tedy jinak, pane předsedající, nedáte, předložím Sněmovně dva návrhy, které jsou podle mého názoru hlasovatelné. Co se týče návrhu pana poslance Maršíčka, předpokládám, že o tom bude parlamentní střet, ale já jsem přesvědčen, že ten návrh je nehlasovatelný. Pokusím se zdůvodnit, proč.
Paragraf 63 zákona 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti uvádí ve svém čtvrtém odstavci: Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu, může zproštění mlčenlivosti fyzické osoby provést Poslanecká sněmovna nebo Senát po vyjádření atd. atd. Já jsem přesvědčen, že tato pravomoc Poslanecké sněmovny je nepřenositelná a bylo by nezbytné, aby pokud uzná kterýkoli z orgánů Sněmovny, že chce někoho zbavit mlčenlivosti, aby přiběhl s tímto návrhem sem do Sněmovny a tato Sněmovna by o takovém návrhu musela rozhodnout.
Jestli se pokusí pan kolega Maršíček ještě nějak reformulovat ten návrh, prosím, ale já jsem přesvědčen, že v této podobě, jak jej přednesl, je nehlasovatelný. Máme chviličku, než se k němu dostaneme, pan kolega Maršíček si k tomu jistě řekne své, protože nejprve budeme hlasovat o návrzích, které zazněly od pana navrhovatele, a o návrhu, který přednesl zpravodaj. Navrhuji, abychom hlasovali v pořadí, jak byly předneseny, tedy nejprve návrh, který jsem přednesl já, a poté budeme hlasovat o návrhu, tak jak byl přednesen panem poslancem Bublanem. Poté pravděpodobně pan kolega Maršíček řekne k tomu svému.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych také požádal pana poslance Maršíčka, kdyby se vyjádřil k tomu, co tady zaznělo o nehlasovatelnosti. Jestli to upraví, nebo jak se k tomu postaví.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Já bych chtěl vznést námitku proti postupu zpravodaje a jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna může určit jakýkoli svůj orgán, orgán Poslanecké sněmovny, aby pracovaly v této záležitosti. Děkuji. ***