(pokračuje Bublan)
Ještě k tomu, jak jste mi vytýkal, že jsem vás nazval zbabělcem a že jsem na vás útočil. Vy jste totiž s bývalým policistou Tichým vůbec nemluvil, odmítl jste s ním mluvit. On vás žádal o zproštění mlčenlivosti podle zákona o policii. Ono by se to přes inspekci dalo udělat. Nakonec jste to i udělal. Možná by ale pro něj bylo zásadnější, kdybyste ho požádal o to, aby přišel a řekl vám, co chce říci. Já jsem tu schůzku absolvoval. Absolvoval jsem ji, tuším, na začátku roku 2006. Byl tam ještě s dalšími dvěma policisty. Bylo tam vedení policie, policejní prezident, náměstek pro trestní řízení. Tam jsme si ty věci několik hodin objasňovali. Bylo to o tom, jak jste říkal, že inspekce ty policisty šetřila. Ano, tak to bylo, inspekce je šetřila, ale zase musíte trošku pochopit, jak to v těchto kruzích a v boji mezi mafií a policisty chodí. Mafie, když se potřebuje policisty zbavit, podá na něj trestní oznámení. To je úplně jednoduché. To se děje dnes, to se dělo i předtím. Tímto způsobem byli tito policisté obviněni z toho, že se na něčem podíleli, nebo byli z něčeho obviňováni. Já jsem je tam několik hodin musel vyslechnout, všechno jsme si objasnili a ta věc potom dostala trošku jinou podobu. Kdyby nedošlo ke změnám na inspekci i na vnitru, tak by možná tito policisté u policie zůstali a byli by úspěšnými dokončovateli celého toho spisu Krakatice.
Je to o tom, s těmi lidmi mluvit, pochopit je. Musíme samozřejmě nechat průběh právu, to znamená jestliže inspekce dostala nějaké oznámení, tak to prošetřit musí. Stejně tak se musí těm policistům vysvětlit, jaký je postup, co inspekce udělat musí, že to není boj proti nim, že se jich chce někdo zbavit kvůli tomu, že oni mají citlivé informace. V tom je ten spor, protože oni si byli vědomi toho, že mají citlivé informace na politiky, na různé podnikatele a podobně, a teď si řekli - teď nám někdo zařídil, že nás budou trestně stíhat a že nás bude inspekce pronásledovat. Toto je velmi citlivé téma a je potřeba to umět řešit, a ne se pouze ohánět nějakými zákony.
Ještě jednou: Neodmítáme žádný seznam. Věřím tomu, že ukončíme tento bod nějakým usnesením. Potom se můžeme bavit o tom seznamu nebo o tom, jakým způsobem by měla pracovat vyšetřovací komise. Pokud bude zájem Sněmovny, ať se to vyšetří, ale skutečně komisí, která k tomu má pravomoc a víme, jak může postupovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já děkuji. Přihlášen je ministr vnitra, pan Ivan Langer a pan poslanec Jan Vidím. Pan ministr dává panu poslanci přednost. Vážený pane poslanče Vidíme, máte slovo.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Já bych chtěl ještě v obecné rozpravě reagovat na některé věty, které zde zazněly. Kupříkladu pan předseda výboru pro bezpečnost - zakončil tím i své vystoupení - neustále zdůrazňuje, že výbor pro bezpečnost rozhodl moudře, když doporučil Sněmovně zbavit povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze jednoho z účastníků zpracovávání onoho tzv. spisu Krakatice a ty ostatní nikoliv, protože ty ostatní si může, uzná-li tak za vhodné, předvolat vyšetřovací komise. Pak by ovšem bylo dobré zmínit i to, co tedy se v této věci výbor pro bezpečnost usnesl. Toto usnesení původně pan předseda výboru přednesl, aby je posléze stáhl. Když se podíváte, jaký je následující bod, tak ten se nazývá Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření prorůstání organizovaného zločinu a zájmových skupin do činnosti orgánů veřejné moci. Zatímco výbor pro bezpečnost schválil usnesení, které se nazývá "výbor pro bezpečnost doporučuje poslancům Sněmovny zřídit vyšetřovací komisi pro prošetření okolností souvisejících s postupem Policie České republiky v letech 2000 až 2006 a době následující na základě tzv. spisu Krakatice". Výbor pro bezpečnost prostě chtěl, aby Poslanecká sněmovna tímto orgánem se zabývala právě tímto konkrétním trestním spisem, do kterého mohl, jak pan předseda výboru pro bezpečnost právě poznamenává, nahlédnout ledaskdo a také do něj přispívat ledaskdo. Návrh na zřízení této komise byl Poslanecké sněmovně také předložen přesně v intencích usnesení výboru pro bezpečnost. Předseda tohoto výboru toto usnesení sám stáhl a navrhl zřídit vyšetřovací komisi úplně k něčemu jinému.
V jeho vystoupení mě zaujala ještě jedna věta. Já bych se ho chtěl prostřednictvím předsedající zeptat, jaké že to informace do tohoto trestního spisu dodávala ofenzivní zpravodajská služba. Pan poslanec Bublan byl v té době důstojníkem a posléze vysokým funkcionářem Úřadu pro zahraniční styky a informace, což je rozvědka. To je prosím služba, která působí v zahraničí. A má-li nějakou ingerenci v České republice, jsou to opravdu jenom velmi drobné věci, jak se s tím můžeme seznámit na stránkách této služby. Já zároveň rozumím tomu, že pan kolega Bublan to říct nemůže. Pochopitelně. Každý pracovník takové služby je vázán povinností zachovávat mlčenlivost. A já si myslím, že ten návrh na zbavení mlčenlivosti přinejmenším vedle pana policisty Tichého a zbavení mlčenlivosti pana Bublana je nepochybně na místě, protože je evidentní, že nějaké informace do spisu Krakatice zadával buď přímo on, nebo služba, ve které pracoval, a on nám, zbavíme-li jej povinnosti zachovávat mlčenlivost, jistě rád řekne.
A ještě poslední poznámka k vystoupení pana kolegy Sedi - já s ním absolutně souhlasím. Souhlasím s tím, že se při hlasování ukáže, kdo chce něco skrývat, či nechce, kdo chce zbavit povinnosti zachovávat mlčenlivost lidi, kteří zpracovávali ten spis, a kdo nechce. To se opravdu při hlasování ukáže. (Potlesk z pravé strany.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou poznámkou pan poslanec Bublan.
Poslanec František Bublan: Já jenom odpovím panu poslanci Vidímovi. Spis Krakatice byl založen v roce 2000. Já jsem byl do roku 2001, asi do poloviny toho roku, vrchním ředitelem operativních odborů na Bezpečnostní informační službě.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou pan poslanec Vidím.
Poslanec Jan Vidím: V tom případě se panu předsedovi výboru omlouvám za zpochybňování ingerence ofenzivní služby, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace. Nic to nemění na té skutečnosti, že bych si rád poslechl, jaké že to skutečnosti dodávala do tohoto kriminálního spisu Bezpečnostní informační služba.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou pan poslanec Bublan.
Poslanec František Bublan: Pane poslanče, prostřednictvím předsedající, nešlo o dodávání. Víte, že Bezpečnostní informační služba se zabývá ekonomickými kauzami, zájmy, které ohrožují ekonomické zájmy České republiky. Na mnoha případech spolupracuje se speciálními útvary policie, jako byl tehdejší SPOK (?) nebo dnešní ÚOOZ a další. Tak tomu bylo a tak tomu je i dodnes.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ministr vnitra pan Ivan Langer. Máte slovo, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Dovolte mi, abych se vyjádřil k některým věcem, které zde zazněly. Nejprve k panu předsedovi Bublanovi. Já se osobně nechci jakýmkoli způsobem vměšovat do parlamentní procedury, do jednacího řádu, do způsobu řízení jednotlivých výborů včetně výboru pro bezpečnost. Nicméně samotná okolnost svolání toho výboru, kdy panu předsedovi bylo jasné, že přinejmenším dva poslanci z objektivních zdravotních důvodů nemohou být přítomni na jednání výboru, o něčem svědčí. O slušnosti a korektnosti určitě ne.
Za druhé, považuji za velmi zvláštní, a přiznám se, že jsem v Poslanecké sněmovně již nějaký ten pátek, když výbor přijme usnesení, pověří předsedu výboru, aby toto usnesení přednesl a navrhl Poslanecké sněmovně, aby ten samý předseda to učinil - a hned to stáhl. Tak to už, prosím, mám pocit, že jdeme za hranu slušnosti a pohybujeme se za hranicí zákona. Myslím si, že v tom je ten klíč, pane předsedo Bublane, prostřednictvím paní předsedající. ***