(pokračuje Braný)
Ale teď k dotazům. První dotaz bych uvedl, že je třeba si uvědomit, že stávající vysoká míra inflace, která oscilovala kolem 7 %, kdy se regulované ceny a nepřímé daně podílejí na meziroční inflaci více než 60 %, pochopitelně má vliv i na míru reálných úrokových sazeb, která se oproti minulým letům dále zhoršila. Vysoká inflace v loňském roce zatím podle jen hrubých orientačních propočtů sebrala z úspor na bankovních účtech přibližně 60 až 70 mld. korun. Úroky na bankovních kontech totiž v průměru činí jen asi 1,3 % ročně a u běžných účtů ještě podstatně méně. Nejde pouze o úspory zejména obyvatelstva, ale také o dopady na maloobchodní obrat, tedy na osobní spotřebu a tedy na celkový ekonomický růst. To jsou tedy také dopady daňové reformy, ke které dala svého času naše centrální banka tak vřelý souhlas. Ale výsledkem bylo co? Vysoká inflace a zpomalující ekonomika, které ještě navíc hrozí reálné nebezpečí dalšího zpomalení z titulu ochlazení evropské konjunktury. Hovořím slovníkem zprávy minulého roku.
Dále bych měl dotaz v souvislosti s makroprognózou. Uvažovala v této zprávě Česká národní banka - viz strana 26 dole a strana 37 nahoře - též o dvou alternativních scénářích. To je jistě v pořádku, ale zpráva o finanční stabilitě uvažuje také o třech scénářích, které jsou však odlišné. Nejenom že tyto scénáře by měly dopad na finanční stabilitu, ale hlavně by bylo jistě důležité, jak by se případná realizace promítla do měnového vývoje, inflace a měnových kroků naší centrální banky.
Tolik z hlediska dotazů. Jinak platí to, co jsem řekl úvodem, že doporučuji schválit návrh usnesení, který předložil zpravodaj. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda si někdo další přeje vystoupit ve všeobecné rozpravě nebo zda si pan guvernér přeje reagovat na dotazy vznesené panem kolegou Braným. Nikdo další nebude vystupovat, požádám tedy pana guvernéra o slovo a vás, dámy a pánové, o vytvoření důstojného prostředí, minimálně takového, na které je bezpochyby guvernér České národní banky zvyklý. Děkuji vám všem.
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma Děkuji. Takže ještě jednou. Vážené poslankyně, vážení poslanci, pokusím se stručně reagovat na dva dotazy. Samozřejmě, že prognóza začátkem loňského roku vypadala výrazně jinak jež dneska. Já už jsem před chvílí zmínil, že pokles ekonomické aktivity je do značné míry podmíněn vývojem v zahraničí. Česká ekonomika je velmi otevřená ekonomika, jak už bylo mnohokrát řečeno, s vývozy, které jsou na úrovni 80 % HDP. Samozřejmě pokud výrazně poklesne zahraniční poptávka, nelze předpokládat, že to v krátkém období dokážeme nějakým způsobem vykompenzovat.
Počátkem předcházejícího roku nebylo ještě zřejmé, jak výrazně zpomalí světová ekonomika jako celek a samozřejmě s tím i vyspělé země v Evropě včetně Německa. Tehdy pořád česká ekonomika rostla velmi slušným tempem a opravdu v té době nikdo myslím netušil, že bychom měli padnout někam do oblasti kolem nuly z hlediska ekonomického růstu. S tím souvisela pochopitelně i reakce měnové politiky. My jsme, jak bylo řečeno, napřed zvyšovali úrokové sazby, což právě souviselo s tím velmi rychlým vývojem v roce 2007, kdy, jak už bylo řečeno, růst byl pořád nad 6 %. Byť jsme počítali s tím, že dojde k určitému zpomalení, tak se předpokládalo, že růst za rok 2008 bude mezi 4 až 5 %. První pololetí tomu opravdu ještě nasvědčovalo, že růst bude na slušné úrovni, nicméně ve druhé polovině předcházejícího roku už docházelo ke zpomalení, a jak teď ukazují čísla, poslední kvartál byl ještě horší, než jsme předpokládali, takže nakonec růst byl přes 3 %.
Proč jsme potom snižovali v létě? To byla už spíš reakce na vývoj české koruny. Jistě si pamatujete, že česká koruna v prvním pololetí předcházejícího roku velmi, velmi posilovala a tím se zpřísňovaly měnové podmínky. Čili to nebyla ani tak reakce na zásadní změnu z hlediska ekonomické aktivity, ale byla to reakce především na velmi silné posílení koruny, které jsme se snažili alespoň částečně kompenzovat poklesem úrokových sazeb. Byl to také důvod, proč jsme úrokové sazby začali snižovat dříve než prakticky kterákoli jiná centrální banka ve světě. Nemyslím si, že by to bylo zase tak časté hýbání sazeb. Nepatříme mezi ty nejaktivističtější centrální banky. Navíc tady bylo řečeno, že jedno z vysvětlení pohybu sazeb je, že musíme ukázat, že tam k něčemu také jsme. Myslím, že to byla spíš řečnická formulace, opravdu si nemyslím, že bychom to dělali pro naši vlastní zábavu.
K těm konkrétním dotazům. Co se týká poměrně vysoké inflace, ano, máte pravdu, inflace v loňském roce byla vysoká. Jak i vyznělo z toho dotazu, my jsme nereagovali měnově politickými sazbami, jak bychom reagovali, kdyby to byla fundamentálně vysoká inflace. Bylo jasné, že jsou to jednorázové faktory. Skutečně inflace potom klesala, jak jsme předpokládali, dokonce ke konci roku rychleji, než jsme předpokládali, ale to už bylo dáno poklesem ekonomické aktivity.
Pan poslanec Braný zmínil nějaký náš vřelý souhlas k reformám, čehož se přiznám, si nejsem vědom, protože se snažíme být velmi zdrženliví v hodnocení reforem. To není součástí mandátu centrální banky, abychom hodnotili. Faktem je, že co se týká deregulace cen, kdyby to bylo více rozloženo v čase a kdyby se s deregulací začalo dříve, tak by to bylo bývalo lepší. Ale v tomto směru já stojím opravdu za tím, že je dobře, že ten krok se konečně udělal, s tím, že tam byl jednorázový náraz do inflace. Ale byl opravdu jednorázový a tam potom není vyhnutí, že to má pochopitelně dopad na reálné sazby, které byly v předcházejícím roce záporné.
Co se týká různých scénářů, my někdy děláme opravdu ve zprávě o inflaci nebo jako podklad pro naše měnově politické jednání alternativní scénář, a to v případě, že identifikujeme tak výrazná rizika jedním směrem a není jisté, která z těch alternativ nakonec nabude vrchu, že připravíme i alternativní scénář. A je pravda, že se naplnil ten pesimističtější.
Co se týká finanční stability, ta má trochu jiný pohled, ta se soustředí spíše na aspekty finanční stability, takže to není úplně identické s tou prognózou, jak je zpracovávaná pro měnově politická jednání.
Tolik asi k otázkám. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Někdo další si přeje vystoupit v této rozpravě? Není tomu tak.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem si vědoma, že teď překročím své pravomoci řídícího schůze, a současně jsem si vědoma i následků, které z toho mohou plynout, ale dovolte mi, abych vám sdělila: My všichni se předháníme v tom, komu nám více na srdci leží finanční krize a čí návrhy proti této krizi jsou efektivnější. Současně nedokážeme vytvořit důstojné prostředí k vystoupení guvernéra České národní banky, nedokážeme ho vyslechnout. Je mi to velice líto.
Končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. Ani do této rozpravy nemám žádnou přihlášku, podrobnou rozpravu končím.
Rozhodneme o usnesení, tak jak ho navrhl zpravodaj pan poslanec Michal Doktor, tedy o tom, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2008.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 186 a táži se vás, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 161 poslankyň a poslanců pro návrh 111, proti nikdo. Konstatuji, že s usnesením byl vysloven souhlas.
Přikročíme k projednávání bodu 116, tedy
116.
Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2007
/sněmovní tisk 468/
V případě tohoto bodu, jakožto i následujících dvou bodů 117 a 118, již musíme rozhodnout o přítomnosti guvernéra České národní banky při projednávání tohoto bodu.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 187 a táži se vás, kdo souhlasí s tím, abychom stvrdili přítomnost pana guvernéra. Hlasování, myslím, se může týkat i následujících dvou bodů. Kdo je proti, prosím? Děkuji vám.
Z přítomných 161 poslankyň a poslanců pro návrh 109, proti nikdo.
***