(pokračuje Sobotka)
Věřím, že nejsou žádné důvody pro to, aby Ministerstvo financí tyto údaje tajilo, a věřím, že jednoho dne, možná ještě v tomto roce, se dočkáme i toho, aby Ministerstvo financí uvedlo loňský výsledek hospodaření státního rozpočtu jak v metodice staré, tak metodice nové. Myslím si, že kdyby to jednou Ministerstvo financí konečně udělalo, byl by to významný příspěvek transparentnosti hospodaření veřejných rozpočtů.
Já už jsem tady o tom na půdě Poslanecké sněmovny v minulosti hovořil, když Ministerstvo financí tiskovou zprávou zveřejnilo první číslo schodku státního rozpočtu za rok 2008 v národní metodice, tak tam ani slovem nezmínilo fakt, že už se jednalo o definici na základě změny zákona o rozpočtových pravidlech, kterou jsme schválili tady během loňského roku. A je skutečně velmi důležité jak pro analytiky, tak pro nás poslance, kteří schvalujeme zákon o státním rozpočtu, abychom si tyto údaje mohli porovnat, aby byly uváděny ve srovnatelné podobě. Kdyby pan ministr financí jednoho dne dospěl k názoru, že by se tato dvě čísla, porovnání schodku v obou metodikách, umístila na webové stránky Ministerstva financí, popřípadě byla zveřejněna formou tiskové zprávy, byl bych velmi vděčen jako opoziční politik a předseda rozpočtového výboru a myslím si, že by to byl výrazný krok kupředu v činnosti našeho Ministerstva financí.
To je tedy jedna poznámka.
A ještě jedna otázka na pana ministra financí, když už o této věci vedeme debatu. Ministerstvo financí zveřejnilo záměr emitovat dluhopisy, které by byly emitovány v nižších nominálních částkách, tak aby do nich mohli investovat občané. Zajímalo by mě, jaká bude vazba této připravované aktivity Ministerstva financí na schvalovanou legislativu, jestli chce Ministerstvo financí tyto dluhopisy emitovat v rámci navrhovaného rámce, který je zde jako návrh zákona, nebo zdali bude chtít schvalovat něco nového a zdali si tedy tato změna strategie ve financování státního dluhu vyžádá i změnu legislativy, anebo zdali Ministerstvo financí dospělo k názoru, že takováto změna legislativy potřeba nebude.
Pan ministr financí samozřejmě určitě ví, že tato změna strategie financování státního dluhu přináší jistá rizika, a to je moje poslední otázka, kterou bych chtěl v tuto chvíli položit. Je to otázka řekněme možné konkurence a soutěžení mezi Ministerstvem financí a komerčními bankami v tom, jakou úrokovou míru nabídnou drobným vkladatelům z hlediska zhodnocení jejich finančních prostředků, které by byly dlouhodobě nebo krátkodobě investovány do těchto instrumentů. Jde zkrátka o soutěž mezi úročením státních dluhopisů a úročením bankovních vkladů nebo bankovních termínovaných vkladů, a chci se zeptat, do jaké míry Ministerstvo financí je tedy připraveno na tuto soutěž s bankami a jestli tato soutěž s bankami, která může být koneckonců pro spotřebitele zajímavá a užitečná, nepovede ovšem ke zhoršení schopnosti bankovního sektoru financovat úvěry pro ekonomiku. Víme přece, že jedním z vážných problémů dnešní ekonomické reality v České republice je určitá odtažitost bank, pokud jde o financování nových projektů, je problém s refinancováním starých úvěrů, obtížně se shánějí úvěrové prostředky na nové výroby, nové projekty, a je otázka, když teď banky se vrhnou na soutěž s Ministerstvem financí, pokud jde o drobné vkladatele a úročení jejich vkladů, jestli to dále neohrozí schopnost bank financovat podnikatelské aktivity. Myslím si, že to je určité čertovo kopýtko, které se v celém tomto projektu skrývá. A zajímalo by mě, do jaké míry Ministerstvo financí je schopno se s tímto v rámci své omezené kapacity vypořádat.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Bude reagovat pan ministr Kalousek. Vážený pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. To byly celkem tři legitimní otázky, otázka na hospodaření loňského roku, otázka na to, zda případná emise dluhopisů pro domácnosti si vyžádá, či nevyžádá dodatečnou legislativu, a otázka zda může taková emise znamenat distorzi na finančním trhu.Pokusím se odpovědět postupně.
Na první otázku jsem odpovídal několikrát, tato čísla jsou známá, veřejná. Deficit státního rozpočtu za rok 2008 byl 19,5 mld. Kč, deficit veřejných rozpočtů v metodice ESA 95 byl 1,2 % HDP. Jsou to zveřejněná čísla. Bližší podrobnosti jsem předevčírem odesílal dopisem předsedovi rozpočtového výboru. Nechci zdržovat, jsou to veškeré dostupné informace.
Na druhou otázku, zda si vyžádá, či nevyžádá emise dluhopisů pro domácnosti dodatečnou legislativu, odpovídám, že ji konstruujeme tak, aby si nevyžádala jinou legislativu. Nechceme povolit vyšší limity pro dluhopisové programy, nechceme jinou legislativu. Neděláme nic jiného, než že rozšiřujeme portfolio věřitelů. A kromě toho, že si na domácím trhu chceme půjčovat od domácích finančních institucí a na zahraničním trhu si chceme půjčovat od zahraničních institucí, tak si také v rámci schváleného rámce, v rámci schválených dluhopisových programů chceme půjčit na domácím trhu od domácností. Je to koneckonců trend, který je naprosto běžný ve všech vyspělých zemích.
Třetí otázka je asi nejvážnější, je velmi legitimní, já za ni děkuji - zda to může, či nemůže znamenat distorzi na trhu produktů pro úspory domácností. Velmi pečlivě samozřejmě vážíme jednotlivé parametry, proto ta expertní práce také není ukončena. Velmi pečlivě vážíme jednotlivé parametry, tak aby tato emise byla úspěšná, aby to bylo dostatečně přitažlivé pro české domácnosti a aby to současně znamenalo co nejmenší konkurenční distorzi. Minimálně vás mohu ujistit, že obrovská distorzní zrůdnost v konkurenci produktů, které se nabízejí českým domácnostem - tím myslím zrůdnou distorzi českého stavebního spoření - zůstane absolutně nepřekonaná. Stavební spoření dál bude tím nezaslouženě bezkonkurečním produktem díky nesmyslně vysoké státní podpoře. Určitě na tom bude pořád lépe ve své nabídce domácnostem, než budou státní dluhopisy.
Nicméně až ta práce bude ukončena - já předpokládám ještě velmi intenzivní práci, pane předsedo Sobotko, předpokládám ještě zhruba tak dvouměsíční intenzivní práci, a až bude ukončena, pokládám za logické, že přijdeme do rozpočtového výboru o tom zcela vážně diskutovat, protože se domnívám, že to je nástroj pro všechny politické reprezentace na dlouhou budoucnost a určitě se na tom dokážeme shodnout. Tam nejsou žádné ideologické rozpory, to je opravdu jenom parametrická diskuse, nikoliv diskuse sporu v ideových východiscích. Zvládnu to buď já v demisi, anebo můj nástupce, až přijde někdo nový, lepší. V každém případě věřím, že tento projekt bude úspěšný. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji, pane ministře. Nyní pan poslanec Sobotka. Máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl jenom pana ministra upozornit na skutečnost, že bohužel jemu podřízení úředníci nejsou schopni zatím doložit rozpočtovému výboru strukturu příjmů a výdajů rezervních fondů, tak jak jsme na to byli zvyklí v minulých letech, to znamená neustále dostáváme data v jiné struktuře, než byla zachycena pro léta 2005, 2006 a 2007. Je otázka, proč tomu tak je.
A také bych se chtěl zeptat, zdali pan ministr se o tu věc zajímal a zdali v tuto chvíli ví, jestli je tedy rozdíl v onom schodku státního rozpočtu podle stávajících zákonů a stávající metodiky, tak jak byl stanoven, tuším, na 19 mld. Kč v loňském roce, a tím, jak by byl vysoký státní rozpočet, kdyby se během roku tato metodika nezměnila. Zdali tam je nějaký rozdíl a čím tento rozdíl byl způsoben.
Jde o to, že pokud jde o rezervní fondy, tak na počátku roku 2008 bylo v rezervních fondech přes 90 mld. Kč, na konci roku 2008 tato částka se snížila o více než 50 mld. Kč a na konci roku 2008 bylo v rezervních fondech něco přes 40 mld. Kč, čili je to poměrně výrazný pokles. A mně se jedná o to, zdali toto snížení prostředků v rezervních fondech mělo vliv na snížení deficitu státního rozpočtu v roce 2008. ***