Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který vám byl pod mým jménem rozdán na lavice minulé úterý.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Nyní vystoupí se svým pozměňovacím návrhem pan poslanec Krajíček, připraví se pan poslanec Krátký. Pane poslanče Krajíčku, máte slovo.
Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy a pánové, chci se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který vám byl minulý týden rozdán na lavice, již podruhé. Jenom si dovolím malé odůvodnění.
Pozměňovací návrh směřuje do zákona o zaměstnanosti a řeší problém prokazování tzv. bezdlužnosti zaměstnavatelů, která je jednou z podmínek nároku na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zákon v platné právní úpravě striktně vyžaduje bezdlužnost k poslednímu dni čtvrtletí, za které je o příspěvek žádáno, a nepočítá tak s případy, kdy dojde k dluhu na daních nebo pojistném na sociální a zdravotní pojištění, mnohdy ve velmi nepatrných částkách, o kterém se zaměstnavatel dozví až při žádosti o vydání potvrzení bezdlužnosti po uplynutí čtvrtletí bez možnosti doplacení dluhu tak, aby bezdlužnost byla k poslednímu dni čtvrtletí uznána. V důsledku toho ztrácí zaměstnavatel nárok na příspěvek, který mnohdy jinak náleží až ve statisícových částkách, zaměstnává-li vysoký počet osob se zdravotním postižením.
Navrhuji proto, aby v případě, že dluh nepřevýší částku 10 000 korun a bude ve lhůtě stanovené zákonem - 15 dnů - uhrazen, byla podmínka bezdlužnosti považována též za splněnou. Ve zcela výjimečných případech hodných zvláštního zřetele se mimoto dává Ministerstvu práce a sociálních věcí možnost prominout podmínku bezdlužnosti i při dluhu vyšším, který však ve stanovené době 15 dnů opět bude uhrazen.
Poznamenávám, že první bod navrženého pozměňovacího návrhu je úpravou, kvůli které byl zákon o zaměstnanosti v tisku 566 otevřen. Do výčtu osob, které nemohou být uchazeči o zaměstnání, se doplňují členové rady Energetického regulačního úřadu a z mé strany je navržena pouze drobná formulační úprava tohoto bodu reagující na změnu novelizovaného ustanovení, k níž v mezidobí došlo. Chybička se vloudila a v platném znění je uveden dvakrát člen Českého telekomunikačního úřadu. Děkuji za podporu.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Požádám pana poslance Krátkého a připraví se pan poslanec Rabas. Pane poslanče Krátký, máte slovo.
Poslanec Jiří Krátký: Děkuji, paní předsedající. Rád bych se touto formou přihlásil ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům v podobě, která byla předložena pro jednání této schůze. Návrhy byly rozdány na stůl. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Prosím pana poslance Rabase, aby přednesl svoje pozměňovací návrhy, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Pane poslanče Rabasi, máte slovo.
Poslanec Přemysl Rabas: Dobrý den. Paní předsedkyně, dámy a pánové, do lavic vám byly rozdány dva pozměňovací návrhy s mým podpisem, ale já se přihlásím pouze k jednomu a je to pozměňovací návrh, který upravuje dnešní nedostatky zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, tedy atomový zákon, v oblasti občanskoprávní odpovědnosti za jadernou škodu a umožňuje České republice ratifikovat protokol o doplnění Vídeňské smlouvy a občanskoprávní odpovědnosti za škody z roku 1997. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Hovorka, připraví se pan poslanec Babor. Pane poslanče Hovorko, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já se přihlašuji tímto k pozměňovacím návrhům I, II a III, které vám byly rozdány na lavice při minulém projednávání energetického zákona ve druhém čtení. Jsou to pozměňovací návrhy k tisku 566, a sice pozměňovací návrh I se týká nákladů na připojení k distribuční soustavě, pozměňovací návrh II se týká zřizování přípojek a pozměňovací návrh III se týká přeložek energetických zařízení.
Chci se ještě krátce vyjádřit k tomu, co tady řekl pan zpravodaj Vojíř. V oblasti zřizování přípojek se vlastně v tomto pozměňovacím návrhu navrhuje podobný princip jako u elektroenergetických přípojek, to znamená aby i v případě plynovodních přípojek bylo možné zřizování přípojek pro domácnosti a malé zákazníky na náklady provozovatele distribuční soustavy, a sice jedná se o vzdálenost do 50 metrů a mimo zastavěné území podle zvláštního předpisu, je-li délka nad 50 metrů, by žádal na náklady žadatele o připojení.
Krátce k té námitce, která tady zazněla k přeložkám zařízení a k tomu, že je složité posuzovat, jaká je vlastně úroveň stávajícího technického řešení. Myslím, že je to řešitelné, že je to řešitelné případně podzákonným předpisem, vyhláškou apod. Každý ví, že se dá posoudit materiál, průřez, dá se posoudit trasa vedení, způsob vedení - vzdušné, zemní apod. Myslím si, že to není nic, co by se nedalo případně zohlednit. Chtěl bych jenom upozornit na to, že podobný princip je použit v zákoně 127/2005 o elektronických komunikacích, kde se v § 104 odst. 16 říká: "Stavebník, který vyvolá překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či se zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení v síti elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení." Podobně se tedy upravuje hrazení přeložek rozvodných zařízení.
Myslím, že jestliže podobný princip existuje v podobném zákoně, nevidím důvod, proč by nemohl být využit i v případě zákona energetického. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Prosím pana poslance Babora a připraví se pan poslanec Zapletal. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Babor: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se rád přihlásil k pozměňujícímu návrhu, který byl podán na minulé schůzi, kdy byl projednáván tento návrh novely. Jedná se, jak už jsem říkal o § 88 a § 98. Jenom na dokreslení - podáváme ho proto, že jsme přesvědčeni v souladu se zákonem 458/2000 a vyhláškou č. 370/2001, že konečným spotřebitelem při dodávce tepla a teplé vody prostřednictvím CZT je objekt, to znamená budova, bytový dům, a ne byt, protože je vytápěn celý bytový dům včetně společných prostor. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Pane poslanče Zapletale, máte slovo, připraví se pan kolega Rádl.
Poslanec Cyril Zapletal: Děkuji, paní předsedající. Dovolte, abych si osvojil pozměňovací návrh, který předložil Milan Urban, protože v současné chvíli není přítomen a je omluven. Jedná se o novelizační bod číslo 48. Za § 17a se vkládá nový § 17b, který se týká předsedy Energetického regulačního úřadu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Nyní se slova ujme pan poslanec Rádl, připraví se pan poslanec Špika.
Poslanec Aleš Rádl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem se z tohoto místa chtěl rovněž přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, kterým navrhuji zavést do energetického zákona institut energetického arbitra. Je to snaha reagovat na na jedné straně neustále se množící množství sporů mezi odběrateli elektrické energie a dodavateli elektrické energie, kdy zároveň v tomto návrhu energetického zákona je pro dodavatele taková možnost, že nemusí připojit osobu, která je už pouze podezřelá z toho, že se nějakým způsobem dopustila nelegálního odběru elektrické energie. A protože podle našich stávajících pravidel k tomu faktu, že ta osoba se dopustila něčeho nelegálního, lze přihlížet jako k potvrzenému až poté, co ho potvrdí soud, tak pokud by se ti lidé nějak spořili s tím dodavatelem, tak by mohli být po celou dobu bez elektrické energie. ***