(16.30 hodin)
(pokračuje Bratský)
Právě proto, že vzniká ten obrovský tlak, tudíž mobilita pracovních sil, kterou potřebujeme jako sůl v současné době, je výrazně, výrazně omezena.
Problém je vážný. A je zde významná, i když zatím nevelká skupina domácností, které se dostaly do situace, že nejsou náhle schopny platit cenu svého bydlení. Místo odkladu řešení je třeba těmto domácnostem v nezaviněné nouzi pomoci, ale v souladu s ústavním právem a nálezy Ústavního soudu lépe konstruovanými dočasnými adresnými dávkami z prostředků státu, a to po dobu, než si tyto domácnosti zlepší své sociální postavení nebo než si přizpůsobí své bydlení svým příjmovým možnostem. Zde samozřejmě budou muset platit regulační možnosti, není možné, aby taková domácnost byla v nadměrných metrech nebo aby bydlela v bytě, o kterém hovořil kolega Bürgermeister před chvílí. Ten, kdo přijde o práci, si ztěžka může dovolit bydlet v centru Prahy, např. v Pařížské ulici, a požadovat sociální příspěvek, to je logické. Ale takový zákon se již připravuje a bude do Sněmovny určitě také předložen.
Na závěr bych chtěl tedy zopakovat: Pokud se nenarovnají vztahy mezi majitelem a nájemníkem, pokud jakýkoliv majitel - ať už to je soukromník, fyzická osoba nebo právnická osoba nebo obec jako vlastník nemovitosti - bude mít menší práva než ten, kdo jeho majetku užívá, jestli neuděláme změny v občanském zákoníku, a já pevně věřím, že pan ministr Svoboda to garantoval na schůzce, kterou měl s lidmi, kteří se zabývají bytovou politikou v koaličních stranách, a budou tyto balíčky zákonů předloženy v nejkratší době, já jsem ochoten tento záměr dnes podpořit, ale samozřejmě za předpokladu, že ty změny nutné v občanském zákoníku a další budou doplňkem, nebo ani ne doplňkem, budou ty hlavní změny, které se musí na scéně v České republice odehrát.
Teprve až budou narovnány vztahy, teprve potom se rozhýbe trh s byty, teprve až začneme stavět byty, nájemní byty znova, až se vyplatí investorům stavět nájemní byty, až se vyplatí třeba i obcím stavět takové byty jako nástroj sociální politiky, teprve potom dosáhneme kýženého pohybu a mobility pracovních sil, teprve potom si občané České republiky budou moct hledat zaměstnání tam, kde ho nalézt mohou, a začnou se stěhovat za prací. Teprve potom nastane ta kýžená věc, kterou asi všichni chceme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Dvě faktické poznámky, ve stejný okamžik se hlásili pan kolega Křeček a pan kolega Škromach. Slovo má pan poslanec Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Jednu větu. Názory můžeme mít různé, ale fakta jsou fakta. Nic investorům nebrání, aby stavěli byty, jaké chtějí. Přece u nově uzavíraných smluv a v nově postaveném bytě nemohou být jiné smlouvy než nově uzavřené, žádná regulace neplatí v této zemi 12 let. 12 let není žádná regulace nájmů u nově uzavíraných smluv. Nikomu se nebrání, aby stavěl byty. Co nám to tady pořád opakujete, že nemohou stavět byty, protože staří lidé bydlí ve starých původních bytech? To s tím přece nijak nesouvisí. Nikomu se nebrání stavět, protože může požadovat nájemné, jaké chce. Nikdo to nedělá, protože ví, že lidé to zaplatit nemohou. To je věc jiná.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Škromach, poté řádně přihlášený pan poslanec Opálka - a, pardon, ještě předtím další faktická poznámka pan kolega Bratský. Takže nyní pan poslanec Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že tady zase zazněl trošku takový velmi specifický pohled. Já neznám ani na západ od našich hranic zemi, kde by stát formou financí nepodporoval obce ve vybudování infrastruktury bydlení, protože nedělejme si iluzi, že sociální bydlení budou zajišťovat privátní společnosti s představou vysokých zisků. Tak to prostě nefunguje, a pokud ano, tak by to musel zaplatit stát, opět přes poplatky. Myslím, že problém je právě v tom, že zodpovědnost zde musí být společná, a většinou tu zodpovědnost mají města a obce za hranicemi, které si mohou volit - buď budou platit sociální dávky, anebo budou zajišťovat bydlení.
Na druhé straně, jestliže tady bude tržní nájemné a tržní podmínky pro bydlení a budou tady netržní mzdy, které jsou výrazně pod běžnou úrovní v Evropské unii, kdy mimochodem vláda tady drží už tři roky minimální mzdu, která vůbec nereflektuje nárůst životních nákladů, tak samozřejmě ten problém, chceme-li tržní, musí být všechno, a potom se bavme o tom v souvislosti - za porovnatelných mezd by měly být porovnatelné i nájmy. Jinak pokud podstřihnete příjmy veřejných rozpočtů a budete chtít dotovat bydlení, nevím, z čeho to budete platit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Škromachovi. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Petr Bratský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Já zmíním dva faktory. Za prvé, co je to sociální bydlení. V diskusi, kterou vedeme, spíš myslíme sociálním bydlením to bydlení, které musíme zajistit občanům, kteří ne vlastní vinou se dostali do hmotné nouze nebo jsou sociálně potřební. Ale druhé sociální bydlení je ještě bydlení osob, které zase ne díky vlastním možnostem, ale jsou třeba od mládí invalidní nebo vinou úrazu se stali invalidní apod. a potřebují zase jiný typ sociálního bydlení. Čili jde o to, abychom věděli, o kterém z těchto typů se bavíme. To je první poznámka.
A poznámka číslo dvě. Není přece nejpodstatnější pro výstavbu sociálních bytů jenom ekonomika, jenom to, že můžeme nastavit výši nájemného, jak vysoko chceme, abychom ho dostali do rentability. Pak samozřejmě musíme najít dostatečný počet osob, které si pronájem u nás objednají, a musíme mít průzkum trhu, který nám zajistí, že v obci žije dostatečný počet osob, které touží po nových bytech a jsou dostatečně hmotně zajištěny, aby si byt u nás pronajaly. Ale právě změna občanského zákoníku je to, co tomu brání. Zkuste si k sobě vzít do podnájmu někoho na trvalé bydlení a zkuste se ho pak zbavit. Nedostanete ho z bytu, je to skoro nemožné. Další věc. I když nebude platit nájemné, budete mít s tím docela dost problémů a budete se hodně měsíců snažit, možná i několik let, než neplatiče nájemného dostanete z takového bytu. A když bude dostatečně chytrý, tak vám čas od času zaplatí a další dva tři měsíce vynechá a v té chvíli se vždycky přerušují i soudní procesy. Takže kdo je s tou věcí obeznámen hodně do detailů, tak ví moc dobře, jaké všechny věci a kouzla v této věci jde dělat. A než napravíme tyto vztahy, tak nikdo nebude chtít stavět nájemní byty. Nemá důvod, protože nemá možnost s nepřizpůsobivými osobami něco dělat. Čili já tvrdím, že to přece není jenom otázka finanční, je to otázka celé legislativy tohoto státu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, vypršel čas.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji, končím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S faktickou poznámkou před řádně přihlášeným poslancem Miroslavem Opálkou ještě pan ministr financí.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Moc se omlouvám, ale nemohu si to odpustit, aby tady nezůstal ve vzduchu viset jeden ekonomický blud, který řekl pan poslanec Škromach, který říkal, když tržní, tak všechno, tedy i tržní mzdy, a opřel to o odvážné konstatování, že v České republice nemáme tržní mzdy.
Prosím pěkně, v České republice mzdy nejsou regulovány, proto jsou plně tržní. Nájemné je v České republice regulováno, proto nemáme v České republice tržní nájemné. Jiná možnost slova tržní neexistuje. A nepřesvědčujme se o tom, že když administrativně zvýšíme mzdy, že budou tržní. Ne, tržní je něco, co regulováno není.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Kalouskovi, i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Miroslav Opálka, připraví se pan kolega Hanuš.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, pravdou je, že mzdy máme tržní, ale OECD i Evropská komise dělí několik trhů v rámci Evropy a my patříme k tomu středo- a východoevropského trhu, kde jsou úplně jiná kritéria na cenu pracovní síly. A vláda dělá vše pro to, aby tato kritéria byla stále držena. Ale tlak na ceny zboží - včetně nájemného - se samozřejmě přibližuje ke skupině západního směru.
Musím říci, že když se zde hovořilo o bytech a o sociálních bytech, tak přidám trošku statistiky. Přes 60 % zdravotně postižených bydlí v běžných bytech. Přes 50 % těžce zdravotně postižených bydlí v normálních, někdy částečně upravených bytech.
***