(15.40 hodin)
(pokračuje Křeček)
Zákon samozřejmě není dokonalý. Já bych tady připomněl, že pražské radnice, bez výjimky v rukou ODS, žádají zastavení deregulace. Zastavení účinnosti zákona, protože snadno vidí, že ti lidé už nejsou schopni to platit. Čísla jsou jednoduchá. Jestliže dnes se platí kolem stovky v některých pražských čtvrtích za byt, jestliže za šedesátimetrový byt dáte 7200 korun jenom nájemného, jak to má platit důchodce s osmi- až desetitisícovým důchodem, prosím vás? Když půjde na radnici požádat o příspěvek, dostane 300, 400 korun, ten to samozřejmě vůbec neřeší.
Já myslím, že se s tím něco musí stát. Neřeší to tuto situaci poté, až tento zákon přestane platit. To tento zákon samozřejmě neřeší, ale představa některých vlastníků, že každé pondělí stanoví jiný nájem, nebo že nájem, který bude stanoven, nahradí výpověď - dejte mi dvacet tisíc, když se vám to nelíbí, tak vypadněte, a to slyší naši klienti denně - tak to samozřejmě vypadat nemůže. Přece máme dostatek evropských vzorů, víme, jak se dělá nájemné v Berlíně, jak se dělá v Německu, v Rakousku, místní obvyklé nájemné. To přece všichni víme.
Pokud jde o příspěvek na nájemné. Já souhlasím, a s tím souhlasíme všichni, že o chudé lidi se musí postarat stát. Ale podmínkou toho, aby mohl být jakýkoliv příspěvek vyplácen, je to, že nájemné je rozumné. Přece není myslitelné, aby příspěvek vypadal tak, že každému pražskému důchodci dá stát ještě jeden důchod a ten ho odevzdá majiteli jako příspěvek na bydlení. To přece není myslitelné. Příspěvky na nájemné, které by dnes dorovnávaly nějakou výši důchodu, na to nemá žádný stát na světě, a vůbec ne Česká republika, nehledě na to, že podmínkou jakéhokoliv příspěvku na nájemné je regulace nájemného, protože stát nemůže přispívat na jakékoliv nájemné. Může přispívat jenom na nájemné, které je obvyklé, které je rozumné, které má nějakou rozumnou výši. Na nájemné, které si dohodnu, nemůže přece stát přispívat. To je přece absurdní.
Pan ministr Svoboda se snažil odvést naši pozornost od tohoto zákona k novým návrhům na občanský zákoník, který chystá. Mně připadá trochu zvláštní, že se tady předkládají dvě vize občanského zákoníku, jeden z dílny Ministerstva spravedlnosti, druhý občanský zákoník předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj. Myslím, že to není šťastné, ale nechci tu debatu zatěžovat dnes názory na úpravu občanského zákoníku, která mi v mnohých směrech připadá absurdní. Nechci o tom ale teď hovořit.
Já se domnívám, že cesta, na kterou se tento zákon vydal, je správná, také to někteří naši poslanci podepsali. Je třeba zastavit v některých městech zvyšování nájemného, které prostě lidé už reálně schopni platit nejsou, a nastane situace, o které pan ministr hovořil. Prostě na to lidé nebudou mít, nejen proto, že je nájemné vysoké, ale dnes v době krize lidé přicházejí o plat. Čtete přece v novinách stížnosti lidí - já prostě nebudu mít na nájemné. Už některé obce odkládají, umožňují lidem, aby neplatili na přechodnou dobu nájemné, protože vidí, že na to lidé nemají.
Myslím, že bychom to měli podpořit. Máme navržené některé pozměňovací návrhy. Já proto dávám návrh, aby lhůta byla prodloužena o 20 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr Říman, s přednostním právem k vystoupení pan ministr Svoboda.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Já jsem rád, že se panu poslanci Křečkovi líbilo mé podobenství o třech chlebech, které nicméně město nenasytí, ale v jeho příměru je jedna logická chyba, a to zásadní. Problém je v tom, že tomu pekaři lidé jako pan poslanec Křeček prostřednictvím státu dovolují prodávat za tržní cenu jenom ty tři chleby, a od těch se pak odvozuje ta vysoká cena drahých chlebů. Vy díky ne deregulaci nájmů, díky ne tržním nájmům, zvyšujete cenu na trhu a pak si stěžujete, že cena tržního nájemného je vysoká. Proto vy, kteří voláte po další a další prodlužující se regulaci nájmů, fungujete přesně jako v tom podobenství o třech chlebech, že ten chleba je nakonec drahý pro všechny.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S přednostním právem ministr pro místní rozvoj, pan Cyril Svoboda. Máte slovo, pane ministře.
Ministr pro místní rozvoj ČR Cyril Svoboda Paní místopředsedkyně, já budu pouze dvěma poznámkami reagovat na to, co řekl pan poslanec Křeček.
První - k termínu. Sedm dnů je maximum možného, a já vám řeknu proč. Protože ze zákona - a to pan poslanec Křeček dobře ví - je potřeba v jistých lhůtách oznamovat dopředu zvýšení nájemného. A my musíme počítat s legislativním procesem v obou komorách Parlamentu a je nutné, aby v červenci už tato norma platila, jinak nestihneme provést realizaci tohoto rozhodnutí k 1. lednu příštího roku. To je důvod, proč takto "spěcháme". Rozumím tomu, že to nemůže být rozhodnuto podle § 90, protože potřebujeme opravit některé nedostatky, které v tomto zákoně jsou, jsme připraveni o nich okamžitě diskutovat. Ale prodloužení o 20 dnů je proti zájmům, o kterých mluví pan poslanec Křeček, protože tím zároveň oznamuje nájemníkům, že se to nestihne, protože se to ze zákona stihnout nemůže. Nejde o naši vůli, jde o text zákona.
Druhá poznámka se týká nájemného. Naše představa je, že Ministerstvo pro místní rozvoj bude stanovovat jistou mapu cen v jednotlivých městech a v jednotlivých regionech jako ukazatel pro rozhodování soudů v případě sporů. Proto také ta novela občanského zákoníku bude založena na tom, že v případě sporu mezi pronajímatelem a nájemcem bude rozhodovat soud, aby se mohl opřít o tyto cenové mapy. Tím také řešíme problém, o kterém mluvil pan poslanec Křeček, že jsou tady některé nájmy, které vybočují z řady. Ujišťuji všechny, že naše řešení je řešení komplexní a řeší i tuto sociální otázku.
Já budu rád, když všichni poslanci, včetně poslance Křečka, podpoří tento návrh, podpoří i zkrácenou lhůtu. Jsme připraveni o této otázce diskutovat, protože to je jediné možné řešení, abychom to zvládli v termínu, který nám zákon umožňuje. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Paní poslankyně Zdeňka Horníková, připraví se paní poslankyně Milada Halíková.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Ještě jednou děkuji za udělené slovo. Řadu věcí, které jsem chtěla říci, přede mnou řekl pan ministr, tak já bych spíše začala reakcí na pana kolegu Křečka, který říká - něco se musí stát.
Já myslím, že docela jasně tady o tom hovořil pan ministr Říman. Ano, něco se musí stát, protože už v roce 2000 Ústavní soud jasně konstatoval povinnost České republiky odstranit regulaci nájemného, narovnat legislativní vztah vlastník-nájemník na rovnocenný, nikoliv nerovnocenný, jak je to dnes. Ano, co se musí stát, tady naznačil správně už pan ministr pro místní rozvoj. Sama novela zákona č. 107 problém s nájemním bydlením nevyřeší. Nájemní bydlení je poměrně složitá záležitost, ale jak naznačil pan ministr, musím s ním souhlasit, jsou tady minimálně tři rozměry, které bychom měli v této Sněmovně řešit, pokud chceme nájemní bydlení narovnat.
Já bych si dovolila uvést fakta. Deregulace nebyla dokončena. Deregulace by měla být dokončena v roce 2010. My ji posunujeme do roku 2012. Věřte mi, že kdykoliv jsem vystupovala v této Sněmovně, nikdy jsem nesouhlasila s tím, aby regulace probíhala dlouho, naopak jsem souhlasila, aby deregulace proběhla co nejrychleji. Vzhledem k tomu, že jsem si vědoma toho, že je stále ještě pokřiveno právní prostředí, které řeší občanský zákoník, a to je prostředí mezi vlastníkem a nájemníkem, ten vztah je stále nerovnocenný a nerovnoprávný. A tady chci jenom upozornit, že do Štrasburku bylo podáno celkem 4,5 tis. žalob z řad vlastníků. A tady chci upozornit, že štrasburský soud již rozhodl - rozhodl v případě Polska a v případě Malty. Rozhodl tak, že tyto státy se budou vyrovnávat a odškodňovat majitele domů, kteří přišli o peníze, které jim právem náležely z toho, že pronajímají, dávají svůj majetek k dispozici, poskytují služby, a toto odškodnění bude v řádu milionů, miliard.
Já teď nechci malovat čerta na zeď, ale pokud štrasburský soud rozhodne podobně, jako rozhodl v případě Polska a Malty, tak vás chci, vážení přátelé, upozornit, že jsou desítky miliard, které hrozí České republice jako odškodnění majitelům domů, kteří podali stížnost ke Štrasburku. (V sále je velký hluk.)
***