(13.00 hodin)
(pokračuje Tlustý)
No sleva na dani DPH nebo vratka jenom a právě u automobilů? Jaký chcete jiný typický resortní návrh? A je první! A je tady boží dopuštění z toho, že jako první už včera nebyl schválen. (Ministr Nečas - mimo mikrofon.) Odstranění výjimky. Ano, to je výborné, ale napřed mají být ta univerzální opatření, napřed mají být ty zásadní úlevy. (Hlasité poznámky z lavic ODS.) Uklidněte se, pane kolego.
Pojďme dál. Já tady chci jasně deklarovat, že návrhy budu posuzovat jenom a výlučně podle nákladů a výnosů. Budu hlasovat pro ty, u kterých jsou výnosy větší než náklady, a nebudu hlasovat pro ty, u kterých je to obráceně. Pokud mě bude někdo chtít školit o tom, které jsou ty správné a špatné, tak mi dovolte poznamenat, že ve vládním materiálu nenajdete efekty těch opatření, jsou tam jenom náklady. Takže bych prosil v tom školení opatrně, nemá tady nikdo patent na rozum. A já doufám, že projednávání těchto návrhů bude i v ostatních poslaneckých klubech a myslích řízeno kritériem náklady a výnosy, nikoliv pokračováním zničující války mezi jedněmi a druhými, protože v té válce nakonec může jeden porazit druhého, může se tady urážet, může se tady odehrávat všechno, co jsme tady zatím viděli, ale jedno je jisté. Až to tady všechno takhle hezky zejména pánové z vlády odehrajete, tak pak vás vezme ta velká voda. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Snopek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Snopek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, chci se omluvit v úvodu ve své krátké technické poznámce, že bych se mohl svým vystoupením někoho dotknout. Vzdal jsem se vystoupení, a přesto musím jednu myšlenku tady vyjádřit.
Já totiž nevím, jak dalece ocení naše akademické, vědecké či ideologické úvahy ti, kterých se to týká. Užíváme tady sofistikovaných statistik, polopravd, účelových pravd. Týká se to ale všech občanů České republiky, ať jsou to důchodci, zaměstnanci nebo zaměstnavatelé. Právem tito postižení obracejí pozornost k Parlamentu České republiky a možná ještě s nadějí, že jsme schopni jim pomoci. Asi budeme těžko čelit těm ohlasům, které jsem dostal před chvílí na telefon: přestaňte žvanit a něco konkrétního v této tíživé situaci přijměte!
K otázce krize se budeme vracet ještě mnohokrát, protože všichni diskutující vyjádřili, že se jedná o problém dlouhodobý. Ale možná právě v tuto chvíli řeší některý z podnikatelů otázku přežití, protože v podstatě na to nemá. Jestli mu pomůžeme rychle, zachráníme hodně pracovních míst. Pojďme tedy konat tak, aby ta zodpovědnost v nás byla taková, jakou v nás občané republiky vidí. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Jakubková, připraví se pan poslanec Rovan. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi prosím krátký vstup do diskuse. Zdá se, že vládní návrh protikrizového programu obsahuje opatření, která neuškodí a snad pomohou české ekonomice. Opatření byla rozdělena na legislativní a exekutivní a předpokládám, že návrhy avizovaných tří novel zákonů projednáme na březnovém zasedání Poslanecké sněmovny a tam bude prostor se k nim vyjádřit. Vybraným opatřením, která spadají do kompetence exekutivy a která proto mohou být a jsou postupně realizována, aniž by podléhala projednání v Poslanecké sněmovně, se budu věnovat ve druhé části svého vystoupení.
Nejprve se chci pozastavit nad tím, že v materiálu, který byl předevčírem ráno poslancům rozdán do lavic, ani ve vystoupení premiéra, ministra financí a členů vlády jsem nezaznamenala zmínku o tom, že by vláda ve snaze zabránit plýtvání veřejnými prostředky přistoupila k inventuře a revizi plánovaných investičních akcí. Pokud by tak učinila, zcela jistě by nemohla přehlédnout tak kontroverzní investice, že od nich dala ruce pryč i Evropská komise.
Pro ilustraci uvedu příklad z resortu dopravy. Mám na mysli dopravní stavby, u nichž bylo původně počítáno s jejich financováním z operačního programu Doprava. Tyto stavby z něj byly vyřazeny, protože nesplňovaly podmínky stanovené pro financování z evropských zdrojů a také proto, že se tyto stavby zřejmě nepodaří zahájit do roku 2013 kvůli problémům s územní přípravou. Jedná se např. o R1, severozápadní část pražského silničního okruhu, nebo R52 spojující Brno s Vídní, u nichž Ministerstvo dopravy prosazuje trasy, které jsou např. ve střetu s ochranou přírody a jsou také výrazně dražší. Konkrétně u těchto dvou staveb bychom mohli docílit snížení nákladů na jejich stavbu minimálně ve výši 12-15 mld. korun.
Mám-li věřit tomu, že vláda postupuje zodpovědně a zvažuje všechny kroky, které lze v době krize podniknout, žádám ji, aby našla odvahu a přehodnotila plánované výdaje. Minimálně stavby v harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury, který obsahuje stavby bez ladu a skladu, aniž by byla posouzena jejich potřebnost a dopady na životní prostředí.
Dále bych přivítala snahu vlády maximálně přiblížit a podrobněji představit jednotlivá exekutivní opatření, která jsou v návrhu protikrizových opatření popsána velmi obecně. Lze pochopit, že vláda chce volnou ruku, aby mohla pružně reagovat na vývoj. Ovšem na druhou misku vah by měla položit snahu získat a udržet si důvěru poslankyň a poslanců, kteří budou srozuměni s jejím konáním. Pro vysokou míru obecnosti se tak mohu domnívat, že v bodě 3.3.4 s názvem Zvýšení výdajů na zajištění dopravní obslužnosti jde pouze o jednorázové opatření, které řeší akutní problém, ale jen pro letošek, nikoli do budoucna. Nerozporuji opatření jako takové, to považuji za potřebné a správné, zcela jistě podpoří možnost lidí cestovat za prací, vzděláním, kulturou i rekreací.
Regionální železniční dopravu objednávají kraje jako veřejnou službu a za tu službu musí platit. Je veřejným tajemstvím, že se peněz každoročně nedostává. Funguje to tak ve všech státech Evropy, nikde není regionální osobní železniční doprava soběstačná. Oč tedy jde v opatření 3.3.4 s názvem Zvýšení výdajů na zajištění dopravní obslužnosti? Je to způsob, kterým si ministři Bendl a Kalousek dohodli nebo rozhodli dofinancovat část třímiliardové ztráty z regionální dopravy pro rok 2009? Pokud ano, tak mi v materiálu schází recept, jak zaplatit vlaky regionální dopravy nejen v roce 2009, ale i 2010, 2011 a dalších. To bych teprve považovala za smysluplné a účinné opatření, protože podfinancování Českých drah není důsledkem krize, ale známým, dlouhodobě neřešeným a podceňovaným problémem.
A ještě jeden příklad. Z popisu opatření uvedených v bodě 2.9 s názvem Navýšení investic dopravní infrastruktury nedokážu vyčíst, a to ani mezi řádky, kam skutečně má být podpora směrována. Co když se premiér a česká vláda inspirovali ve Francii? To by bylo dobře. V závěru loňského roku se totiž francouzská vláda rozhodla, že vydá do roku 2015 ze státního rozpočtu celkem 13 mld. eur na rozvoj železniční sítě. Prostředky pro investice chce francouzská vláda získat zavedením poplatků pro nákladní vozidla na síti národních silnic a na dosud nezpoplatněných dálnicích a z dalších poplatků. Pro železnice chtějí využít prostředky, které původně byly určeny pro výstavbu silnic a dálnic. To já nežádám. Žádám však narovnání poměru investic do silniční a železniční dopravy při zahrnutí investic do silnic na úrovni velkých krajů a velkých měst. Žádám nápravu pokřiveného dopravního trhu narovnáním cen za dopravní cesty u silnice a železnice.
***