(10.50 hodin)
(pokračuje Doktor)
Já bych vám chtěl, kolegyně a kolegové, připomenout, že stabilita, kterou jsme si užívali v závěru loňského roku, kdy z vašeho pohledu jako by někdo zaspal, ale nespal, protože nemusel konat, a nemusel konat ne proto, že je o tolik chytřejší, nemusel konat prostě proto, že česká ekonomika a finanční trhy měly určitou kvalitu a ta k akci nenutila, a tu kvalitu jsme získali díky práci, která tady byla odvedena v minulosti.
Chtěl bych vám připomenout debaty, které jsme tu absolvovali více či méně napjaté na téma funkcí a ceny, kterou jsme vynaložili v České konsolidační agentuře. Nebudu vzpomínat všechny výroky na adresu funkcí a ceny té instituce, které tady zaznívaly například ve vystoupeních pana poslance Škromacha, a ty exprese, které tady občas visely ve vzduchu. Ale připomínám, že závěrečná bilance, celková účetní ztráta, se kterou jsme ukončili činnost České konsolidační agentury, činila, a připouštím, že se mohu v drobnosti mýlit, 132 miliard korun. A hodnota aktiv, toho, co si stát ponechal, označil za strategická aktiva, která nebude prodávat, a převedl je na Ministerstvo financí, činí podle aktuálních obchodních odhadů zhruba 30 miliard korun. Neboli prostým rozdílem jsme 90, 80, možná 90 miliard jednou za stabilitu bankovního sektoru zaplatili. A to jsou ty výdaje minulosti, které jsme si na podzim vyzvedli v té stabilitě. Prosím, aby tohle nebylo zpochybňováno a aby to nebylo ani zapomenuto. Ale to je ten vzácný čas, to je ta výhoda, kterou jsme dostali navíc, a prosím, abychom ji neztratili zbytečným přešlapováním na místě bez práce.
Chtěl bych vám připomenout, že jedním z bezpečnostních rizik globalizovaného světa je absolutní mobilita příležitosti výnosu a s tím nic neuděláme, pane kolego Zaorálku. Mohou se všichni prezidenti celého světa usnést, že si to nepřejí, a přesto tomu tak bude. Ta mobilita tady prostě je a ta tady zůstane, akorát může být nějak regulovaná. Ta regulace nikdy nebude stoprocentní a vytvoří se na trhu místo, kde se ta mobilita znovu projeví.
Zrovna tak je tady stejné a jako absolutní distribuce rizika nákladů vyvolaných špatným rozhodnutím, které bylo v okamžiku okopírováno anebo napodobováno. (?)
Dovolte tedy konkrétně k některým věcem, o kterých si myslím, že musíme debatovat a které podle mě stojí za to změnit, kde spatřuji naši příležitost.
Já vidím naši šanci, šanci naší země a její ekonomiky, v pochopení procesu, v zákonitostech, kterými prostě projít musíme. Když se je budeme snažit posilovat v čase, tlumit, utratíme spoustu peněz a stejně ničeho nedosáhneme. Nelze se jim totiž vyhnout, lze je možná změkčit, ale správnými rozhodnutími, a lze důsledky prohloubit a utratit spoustu zbytečně vydaných peněz daňových poplatníků.
Myslím, že máme teď tu nejvyšší a nejlepší příležitost zvýšit konkurenceschopnost naší ekonomiky, zvýšit její atraktivitu v hledáčku našich investorů. Chtěl bych ujistit pana místopředsedu Zaorálka, že ji nespatřuji v zavedení daňového dumpingu, přestože složenou daňovou kvótu České republiky považuji za nekonkurenceschopnou, nebo konkurence neschopnou, zejména ve srovnání toho, jak se vyvíjela složená daňová kvóta našich nejbližších sousedů, ale v radikálním snižování všech daní ji tedy rozhodně nespatřuji.
Pár konkrétních bodů. A dovolte, abych začal vládou, od vlastního prahu. Mám zato, že pokud ministři vlády nenaleznou odvahu označit zjevně slabá místa svých resortů, nevýkonné a zastaralé součástky v soukolích jimi vedených agend, další nápor agendy ve chvíli, kdy začnou opět ekonomiky růst prostě nepřežijí a nebo se stanou jejich brzdou, jejich zpomalovači a Česká republika tuto výhodu ztratí, respektive nebude mít tu výhodu, kterou by získala, kdyby ty agendy výrazně pozměnila a modernizovala.
Budeme-li dál stavět svá hodnocení a rozvahy v oblasti zásadních rozhodnutí na špatných informacích, nebo starých informacích, také nebudeme mít lepší výhodu. Co tím mám na mysli? Český statistický úřad a Česká národní banka kdykoliv ve smyslu kvalitních čísel sděluje nám, vládě, veřejnosti svá zjištění, svá měření. V zásadě vychází ze tří měsíců, kvartálního zpoždění, tří měsíců starých informací.
Já bych řekl, že tohle je praxe skoro nadále neudržitelná, že moderní svět vyžaduje informace čerstvější, větší kvality, většího rozsahu. Při vědomí informací, které byly zveřejněny v závěru minulého týdne, kdy jakoby velkým objevem se tu ocitnou zjištění, že výkon ekonomiky v závěru čtvrtletní loňského roku nebyl až tak fatálně nízký, jak všichni předpokládali a že najednou jsou tu nová data. Já myslím, že nemůžeme být překvapování, že má-li se jakákoliv budoucí vláda rozhodovat správně, má-li také správně jednat a uvažovat Parlament, musí mít k dispozici kvalitnější a rychlejší informace.
Myslím si, že budeme-li stavět některá příkrá dělítka a hloubit zbytečné příkopy mezi zaměstnanci a firmami, kdy zaměstnanci jsou ti ožebračovaní a firmy ty, kteří je okrádají, budeme dál a dál snižovat ochotu lidí postarat se o sebe, sami podnikat. Budeme dál snižovat jejich ochotu unést úspěch a příležitost a ustát i odpovědnost a neúspěch.
Prolistujte si prosím noviny a sdělení za poslední měsíc a zjistíte, že i nadále je obyčejný podnikatelský neúspěch, nikoliv kriminální čin, ale obyčejný podnikatelský neúspěch předem a priori kriminalizován. A já zdůrazňuji, že i to jsou společenské náklady, které nás zbytečně zatěžují. Jsem dalek toho, abych obhajoval jakékoliv kriminální úmysly, úmyslné krácení daní, ale bude-li společnost stavět to zásadní dělítko mezi podnikatele, podnikatelské subjekty a zaměstnance a ty první zcela zřetelně a v každé vyhrocené situaci označovat za ty nehodné, skoro nechtěné, vlastně jenom trpěné, tak tím způsobuje náklady, které prostě mají svůj význam v poklesu výkonu nebo snižování schopností ekonomiky.
Řekněte mi, kolegové a kolegyně ze sociální demokracie, jak je vůbec možné, že opakovaně - zdůrazňuji opakovaně - brutálně útočíte ve svých vystoupeních na za mnou sedící vládu za zavedení stropů na platbu pojištění. V podstatě to děláte, kdykoliv je to možné i nemožné. Vy přece musíte vědět a víte, že to byl právě váš předseda kolega Jiří Paroubek v době, kdy byl předsedou vlády, vládnoucí vlády, tak tento závazek učinil. Byli jste to právě vy a vámi řízená ministerstva, která tento koncept zpracovala a připravila k prosazení. A byli jste to také vy, podle jejichž názoru měly stropy klesat. To zastropování ve smyslu té stanovené hranice přepočítávané podle průměrných příjmů v ekonomice mělo klesat z pěti- na čtyřnásobek, a v letošním roce, a pan kolega Škromach souhlasí a kýve souhlasně, to měl být dokonce třínásobek. A tahle vláda za mnou sedící dělá přesný opak. Z toho pětinásobku to zdvihá na druhou stranu. A vy ji kritizujete za něco, co jste sami navrhovali, ve smyslu toho efektu jste navrhovali snížení stropů čím dál níže, tahle vláda dělá opak, to znamená, že skupinu jakoby preferovanou zmenšuje, a vy ji za to napadáte.
Podle mě tím zbytečně hloubíte příkopy mezi lidmi. Je to určitý druh tmářství, které samozřejmě své náklady má. A řeknu důvod, proč o tom mluvím. Já si dovedu představit, že hranici zastropování můžeme posunout ještě výše - zdůrazňuji, ještě výše. Ovšem pouze v takové situaci, kdy tu dosaženou úsporu v tom systému použijeme na snížení pojistného pro všechny. Zdůrazňuji, že bych rozhodně nebyl ochoten přijmout takovou úpravu, kdy ti zaměstnanci, kteří by měli být postiženi posunutím stropů, by platili vyšší odvody, a požadoval bych pro takové skupiny zaměstnanců samozřejmě nějakou korekci, nějaké zajištění, nějakou neutralizaci tohoto jevu.
***