(17.20 hodin)
(pokračuje Bursík)
Velmi jsme vážili, které subjekty a jak zatížit touto povinností. Z logiky věci hlavní odpovědnost jde za výrobci těchto produktů, kteří je dodávají na trh, a také za prodejci, kteří jsou posledními v síti před dodáním výrobku spotřebiteli.
Vládní návrh považuji za vyvážený, rozumný, který nám napomůže dostat se z dnešní situace. Proto jsem si v tomto smyslu dovolil vás obtěžovat tím, že zaujímám výrazně odlišný názor od pana zpravodaje. Dovoluji si požádat Poslaneckou sněmovnu, aby pustila tento návrh k projednání ve výboru, aby tam pokud možno poslankyně a poslanci přistoupili pozitivně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře. Nyní je příležitost pro pana zpravodaje.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Dámy a pánové, nechtěl jsem vystupovat, ale pan ministr mě svým závěrečným slovem nepřímo vyzval. Zákony se přidělují. Jsem rád, že mi byl přidělen, protože se odpady poměrně dlouho zabývám. Taky jsem neřekl nic proti tomu, že by zákon neměl platit. Vytkl jsem mu určité závady. Na to, aby zákon byl funkční a řádný, potřebujeme určitý čas k projednání. V této chvíli máme ve výboru dost zákonů od Ministerstva životního prostředí, které bylo velice aktivní, a všemi se velice pečlivě zabýváme. Proto se chceme pečlivě zabývat i tímto zákonem. Proto jsem na to požadoval 60 dnů, protože 30 dnů se nám zdá málo.
Když jsem se ve svém zdůvodnění obracel na EU, chtěl jsem říci, že to tak velký průšvih nebude, když to přijmeme o měsíc později a bude to v pořádku, než o měsíc dříve a následně to budeme opravovat. To, že to bude něco stát, je samozřejmé. Každý sběrný odběr něco stojí a to, že by to platil výrobce, je směšné. Zaplatí to vždycky poslední článek, a to je kupující. Nebylo to řečeno bez rozmyslu.
Na druhou stranu bych plédoval, abyste nám nechali ve výboru 60 dnů na projednání. Již teď nám proudí mnoho připomínek z odborné veřejnosti a je třeba, abychom to posoudili a aby také ministerstvo mohlo zareagovat na připomínky z výboru. Abychom to šmahem nezamítali, ale řádně projednali. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane zpravodaji. Po závěrečných slovech přistoupíme k hlasování, nejprve o přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Jsou další návrhy? Nejsou-li, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 376, které jsem zahájil. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti?
Hlasování skončilo. Hlasovalo 189 poslanců, pro bylo 143, proti 1. Návrh byl přijat.
Pan poslanec Bursík navrhl zkrátit lhůtu pro projednávání na 30 dnů.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 377, které jsem zahájil. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti?
Hlasování skončilo. Hlasovalo 191 poslanců, pro 72, proti 73. Návrh nebyl přijat.
Přesto mi dovolte, abych konstatoval, že končím první čtení této vládní předlohy. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.
Přistoupíme k projednání bodu
74.
Návrh poslanců Ondřeje Lišky, Waltera Bartoše a Michaely Šojdrové na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb.
/sněmovní tisk 669/ - prvé čtení
Prosím, aby návrh odůvodnil pan poslanec Ondřej Liška.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, toto je návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Účelem navrhované novely o střetu zájmů je vyjmout z okruhu veřejných funkcionářů definovaného tímto zákonem ředitele a další vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení ve školách a školských zařízeních zřizovaných ve formě příspěvkových organizací státem a územními samosprávními celky. Na tyto osoby by se neměly dále vztahovat povinnosti dle zákona o střetu zájmů.
V obecné části důvodové zprávy k původnímu návrhu zákona o střetu zájmů nelze přehlédnout první větu, v nichž stojí: veřejní činitelé se ve své činnosti pravidelně dostávají do situací, kdy v souvislosti s výkonem své funkce rozhodují o významných věcech veřejného zájmu. Z praxe je zřejmé, že u vedoucích zaměstnanců ve školách a školských zařízeních nebývají uvedená kritéria naplněna.
Z hlediska významu věcí veřejného zájmu, o nichž může například ředitel školy rozhodovat, je nutné upozornit zejména na následující skutečnosti. Ve většině případů se jedná o ředitele malých organizací. Rozpočet škol je z velké části tvořen účelově určenými finančními prostředky na platy, učebnice atd. Z těchto prostředků nelze realizovat veřejné zakázky. Zbývající část prostředků na činnost školy pochází zpravidla z rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může uplatňovat vlastní kontrolní mechanismy a může také řadu nákladů na činnost školy hradit přímo ze svého rozpočtu. Tím se dále snižuje objem agendy veřejných zakázek realizované přímo řediteli škol. Správní řízení vedené řediteli škol, například přijímání k základnímu vzdělávání, kde je přednostní přijetí dáno přímo zákonem, většinou nezakládá podstatné riziko střetu veřejného a soukromého zájmu. Potenciální hrozba střetu zájmu v případě vedoucích zaměstnanců ve školách a školských zařízeních není natolik závažná, aby ospravedlňovala povinnost oznámení o majetku a další zásahy do ústavně zaručeného práva na soukromí těchto osob.
Od předkládaného návrhu lze očekávat snížení administrativní náročnosti řízení škol a školských zařízení. Povinnosti podle zákona o střetu zájmů sice striktně nezatěžují přímo školy, vyplývají však z funkcí vedoucích zaměstnanců, z jejichž pohledu není rozhodující, zda jsou to jejich povinnosti, nebo povinnosti školy. Tak či onak musí povinnost vyplývající z jejich funkce splnit. Lze tak hovořit o administrativní náročnosti školského prostředí v širším slova smyslu.
K otázce, proč se má novela týkat jen vedoucích zaměstnanců v příspěvkových organizacích a ne též vedoucích zaměstnanců ve školách a školských zařízeních zřizovaných ve formě organizační složky státu, je nutné upozornit na zásadní rozdíly v postavení obou právních forem. Vedle zřejmých rozdílů mezi příspěvkovou organizací a státem v oblasti ekonomické i rozpočtové i právní je odlišná také intenzita veřejného zájmu, který je oběma množinami zařízení v praxi zajišťován. V prvém případě jde o oblast regionálního školství, kde se sleduje všeobecná a bezproblémová dostupnost vzdělávání, zejména obecného. Ve druhém případě jde o školy a školská zařízení, jejichž činnost vykonává přímo stát k zajištění specializovaných vzdělávacích odvětví zaměřených mimo jiné na veřejnou bezpečnost a obranu státu.
Proto předkládám ve spolupráci s dalšími spolupředkladateli tuto novelu a žádám vás o její podporu. Myslím si, že výrazně zjednoduší, právem zjednoduší, život ředitelů českých škol. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám také děkuji a prosím nyní, aby se slova ujala slova zpravodajka pro prvé čtení. Tou je paní poslankyně Jana Rybínová.
Poslankyně Jana Rybínová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, zástupce navrhovatelů dostatečně objasnil důvody navrhované změny. Dovolte mi jako zpravodajce tohoto sněmovního tisku ještě krátkou rekapitulaci.
***