(16.50 hodin)
(pokračuje Látka)
Pocity občanů o přehlížení potřeb rozvoje sídel, ústrky, zneužívání pozice silnějšího, svízelnou podporu Ministerstva životního prostředí, obcházení názoru obcí, které jsou často v roli prosebníků o finanční podporu, se mi v dnešní moderní demokratické společnosti zdají až nedůstojné.
Vaším oblíbeným výrazem, pane ministře, je něco odpracovat. Zkuste tedy něco odpracovat ve prospěch Šumavy a jejích občanů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji, pane poslanče. Přednesl jste svoji interpelaci a já prosím pana ministra, aby do pěti minut reagoval. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážený pane poslanče, mám na jazyku teď opakovat to, co jste tady řekl mimo mikrofon, ale nechci být impertinentní a nechci znevažovat důstojnost tohoto ctihodného sboru poslankyň a poslanců.
Ve vaší interpelaci jako by byla skryta úvaha, že si myslíte, že existence Národního parku Šumava je problém, jako kdybyste to vnímal tak, že Národní park Šumava by tam neměl být, aby obce se mohly svobodně rozvíjet a nebyly omezovány existencí tohoto zvláště chráněného území. To je zajímavá úvaha, ale musím říci, že je v rozporu nejen s názorem mým, to by nebylo až tak podstatné, že, názor proti názoru, nejen s tím, že tady je zákon a ten zákon zřídil Národní park Šumava jako výkladní skříň České republiky - a musím říci, že to je unikátní území, na které, jak věřím, jsme společně hrdí, ale ono je unikátní a je zachováno jako unikátní území mimo jiné také proto, že tam byl zřízen právě národní park a správa národního parku, která odborně tento park řídí, manažuje. Vaše úvaha je také v rozporu s průzkumem veřejného mínění, ze kterého vyplynulo, že drtivá většina občanů a obyvatel Jihočeského kraje vnímá ten park jako přínos, jako pozitivum. Dokonce z průzkumu před volbami vyplynulo i to, že většina občanů Jihočeského kraje souhlasí s přístupem správy národního parku k zásahům, resp. k nezasahování, resp. k diferencovanému zasahování, proti lýkožroutu smrkovému. To jenom na okraj.
Já přesně nevím, kam ty vaše úvahy směřují. Existence národního parku je bezpochyby příležitostí, a také ji obce využívají jako příležitosti, je magnetem pro turisty, zvyšuje turistický ruch. Já myslím, že se oba shodneme v tom, že tradiční typické způsoby hospodaření na Šumavě, jako je zemědělství nebo sklářství nebo další aktivity, jsou z valné části pryč. Je potřeba najít jiné možnosti rozvoje tohoto regionu a bezpochyby turistický ruch, měkká turistika, která je v souladu s posláním parku, kde do národního parku jezdí turisté a návštěvníci, kteří vnímají tu významnost, tu unikátnost fenoménu národního parku, a podle toho se tam také chovají a respektují tu existenci. Já jsem tam byl například okolo Nového roku, v období, kdy tam bylo několik krásných dní, a registroval jsem mimořádnou spokojenost návštěvníků národního parku. Hodnotili velmi pozitivně skutečnost, že národní park spolupracuje s obcemi, že se aktivně podílí na přípravě běžeckých tratí, že ty tratě tam nikdy nebyly v tak kvalitním stavu jako doposud. Bodejť by ne, národní park pořídil speciální frézy a má dohody s obcemi, a skutečně kvalita tam šla rapidně nahoru.
Říkal jsem o celé řadě dalších aktivit, které vlastně přitahují na Šumavu návštěvníky. My si to přejeme. My nechceme národní park nějak uzavírat. Otevíráme i ta území, která jsou velmi cenná, a děláme programy, kdy do nejcennějších území je možný přístup pouze s průvodci. Jen pro vaši informaci, když správa parku otevřela tyto nové programy, možnost navštívit s průvodci divočinu, tak během dvou dní byl celý ten program dopředu vyprodán, protože byl takový hlad návštěvníků Šumavy o to, vidět území, která až dosud vidět s průvodcem nemohli, že nabídka nedokázala pokrýt poptávku ani po dobu dvou dní.
Já si myslím, že na Šumavě děláme kroky, které ukazují, že jsme schopni manažovat a spravovat národní park tak, abychom jej zároveň otevírali návštěvníkům. Zároveň tím pádem vytváříme i potenciál pro ekonomický rozvoj obcí, který je úzce navázán na cestovní ruch (upozornění na čas) a nevím, co konkrétního byste nám mohl vytýkat kromě toho, že zde operujete s obecnou tezí, že národní park brání rozvoji obcí. Já zásadně s touto tezí nesouhlasím. Musel byste doložit konkrétní údaje, konkrétní fakta.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan kolega Látka má minutu na doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Jan Látka: Pane ministře, skoro byste mě dojal. Nejprve tím, že Šumava není jenom Jihočeský kraj, ale také Plzeňský kraj. Nevadí. Vy dobře víte, o čem hovořím. Vy víte, že mluvím ne o národním parku jako o lese, ale spíše o úřednících a o správě jako takové. Ale budiž.
Jako příklad nespravedlivého přístupu bych chtěl právě uvést město Kašperské Hory, které nebylo vyslyšeno ve své žádosti o příspěvek na zmírnění škod způsobených větrnou kalamitou, orkánem Kyrill v lednu 2007. Proč zmíněné prostředky přísluší Správě Národního parku Šumava, a ne kašperským městským lesům, které jsou rovněž na území tohoto parku? Jak chcete přesvědčit i další vlastníky lesů na území parku o svém rovném přístupu? Vyjádření, že ministerstvo je si vědomo složitosti situace společnosti Kašperskohorské městské lesy, ale příspěvek nelze poskytnout, je vyjádřením nedůstojným až trapným. Možná jim po dnešku bude stačit vaše prohlášení: ano, jsem přítelem lýkožrouta smrkového.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím o doplňující odpověď pana ministra. Pane ministře, musím vás upozornit, že na ni máte pouze dvě minuty.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane poslanče, vy se pohybujete strašně na povrchu. U Kašperských Hor kámen úrazu z pohledu samosprávy města je v tom, že jsou vlastníky rozsáhlé výměry obecních lesů, které zároveň ale jsou na území Národního parku Šumava. Já jsem byl ve vládě bezprostředně po orkánu Kyrill a byl jsem prvním ministrem, který dokázal přesvědčit vládu a ministra financí, aby uvolnil první prostředky z rozpočtové rezervy na řešení dopadů orkánu. Ty prostředky byly rozděleny mezi dva národní parky - Šumavu a Krkonošský národní park, protože v Podyjí žádné výrazné dopady, které by si vyžadovaly navýšení těchto prostředků nebyly. Zároveň jsme prověřovali, jestli je také možné využít tyto prostředky na posílení financování obcí, ale rozpočtová pravidla to neumožňují. To je moje odpověď.
Navíc je potřebné říci, že já nejsem ministrem, který by za to byl odpovědný. Já jsem odpovědný za národní parky ve vztahu k tomuto vašemu konkrétnímu dotazu. Tam jsem dokázal skutečně zajistit finanční prostředky tak, že likvidace kalamity v národních parcích probíhala daleko rychleji a intenzivněji nežli na území Lesů České republiky na celém území České republiky. My jsme tu kalamitu dokázali zvládnout velmi efektivně, velmi rychle. Tím jsme také vlastně rozsah kůrovcové kalamity výrazně omezili. Podařilo se zlikvidovat drtivou většinu polomů ještě dříve, nežli přišel kůrovec.
Pokud jde o Kašperské Hory, mě to také trápí. Já jsem dostal nedávno e-mail, který byl rozeslán x poslancům, možná že vám jako členovi výboru také, kde byly fotografie mimořádně brutálních zásahů do pokryvu v lesích a byla v tom tvrdá výtka na moji adresu. (Předsedající Kasal upozorňuje na čas.) A ukázalo se, že to byly lesy Kašperských Hor, nikoli pod správou národního parku. My nabízíme jednu věc - směnu lesů. Dohodli jsme se dokonce nyní na vládě, že připravíme v tomto novelu zákona. Pan ministr předložil, prošel mu ve vládě zákon, který ulehčí směnu lesů ve vlastnictví obcí za lesy, které by byly v blízkosti, tak aby nedocházelo ke kolizi, ke které v případě Kašperských Hor dochází. (Předsedající řečníka opět přerušuje poukázáním na čas.) Snažíme se vyjít vstříc v tomto - (Opět upozornění na čas.) Snažíme se věc aktivně řešit.
***