(11.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Pan ministr nyní bude pravděpodobně reagovat na tato slova. Prosím.
Ministr kultury ČR Václav Jehlička Já bych chtěl zareagovat. Národní dům na Vinohradech byl pronajat panem ministrem Dostálem té stejné firmě, která jej má pronajat dodnes. Já tedy nemám přehled, kdo koho sponzoruje. Ministerstvo obnovilo smlouvu s tímto subjektem, který vybral pan ministr Dostál, a podmínky tedy samozřejmě jsou lepší. Neměli jsme důvod měnit nájemní vztahy, protože dům je dobře spravován a nechtěli jsme jít do nějakých rizik. To bych chtěl k panu poslanci Křečkovi.
K paní poslankyni Zubové. Já bych se chtěl k její řeči vyjádřit, že všechny peníze, které jdou nyní do fondu kultury, který je zablokován, a peníze tedy nemohou být směřovány do kulturních aktivit, budou poté, co přijdou na Ministerstvo kultury, samozřejmě sloužit k podpoře kulturních aktivit.
Jak již zde pan poslanec Jandák říkal, kdyby fond fungoval, nebyl by vůbec žádný důvod jej rušit. Ale již od jeho narození je to v podstatě mrtvola, která přináší jenom spoustu soudních sporů, finančních problémů, a je neúnosné to udržovat dále. Ministerstvo kultury nic pod koberec nezametá, naopak to z toho podkoberce vytahuje. Chce zde pročistit vzduch a soudní spory se snažit ukončit tak, aby tato kapitola byla za námi. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Grebeníček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: V minulosti jsem měl velmi blízko k tomu, co tady dnes prezentovala kolegyně Zubová. Ale přece jenom připomenu, že jsem byl opakovaně zpravodajem k rozpočtu Státního fondu kultury na jednotlivé kalendářní roky. V loňském roce v příslušném garančním výboru jsem upozornil na to, že předložený návrh rozpočtu je nutné z hlediska plnění hlavního účelu, ke kterému byl fond zřízen, hodnotit jako útlumový. Tvrdil jsem, že pro rok 2008 tak zatím přetrvává bez náznaku změny k lepšímu situace, kdy vláda se Státním fondem kultury České republiky, s jeho aktivnější činností, co se týče podpory kultury, nepočítá a fond v důsledku toho opět nebude schopen přiměřeně plnit roli, ke které je formálně předurčen. A rovněž jsem upozornil na skutečnost, že při projednávání si musí vláda uvědomit, zejména tedy resortní ministr a jeho spolupracovníci, že jde o neudržitelný stav. Pokoušel jsem se zachránit situaci tím, že jsem navrhl dotaci ze státního rozpočtu na hlavní účel činnosti fondu, a to minimálně ve výši 15 mil. korun. Nebyl jsem v garančním výboru vyslyšen a na základě toho jsem krok za krokem dospěl k tomu stanovisku, které jsem dnes prezentoval. A opravdu už na něm nehodlám vůbec co měnit.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy v prvním čtení tohoto návrhu zákona. Nehlásí se nikdo, proto končím obecnou rozpravu.
Zeptám se na případná závěrečná slova, zda pan ministr či pan navrhovatel chtějí ještě něco dodat. Pan ministr Václav Jehlička.
Ministr kultury ČR Václav Jehlička Já bych chtěl ještě pouze podotknout, že pokud by fond nebyl zrušen a pokračoval by ve spravování svého majetku se všemi těmi soudními spory, tak by mohla nastat krajní situace, kdy by byla vyhlášen exekuce a prodej nemovitostí k zaplacení dluhů, a to si myslím nikdo nepřejeme.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Jenom si ověřuji: Nenavrhovala paní poslankyně Zubová vrácení či zamítnutí tohoto návrhu? Žádný takový návrh tedy nepadl, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ptám se, zda má někdo z vás jiný návrh na přikázání. Nemá, proto tedy budeme hlasovat o tomto jediném návrhu na přikázán výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 249. Táži se, kdo souhlasí s tímto přikázáním. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 249 přihlášeno 143, pro 130, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Tím jsme se vypořádali s prvním čtením bodu č. 29, se sněmovním tiskem 561 v prvém čtení. Poděkuji panu ministrovi a poděkuji též panu zpravodaji. Můžeme se věnovat bodu dalšímu.
Zahajuji projednávání bodu
215.
Informace ministra dopravy o způsobu financování ztráty osobní železniční dopravy závazku veřejné služby a o zavedení mýtného na silnice nižších tříd
Slovo dostane jako první ministr dopravy Petr Bendl. Prosím tedy, pane ministře, abyste přistoupil k mikrofonům.
Ministr dopravy ČR Petr Bendl Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych před vás předstoupil s informací, kterou jste si vyžádali, která se týká způsobu financování ztráty osobní železniční dopravy a stavu situace v mýtném.
Podle platné legislativy zajišťují kraje už od roku 2005 dopravní obslužnost v rámci samostatné působnosti a příslušné kompenzace jednotlivým dopravcům vyplácejí ze svých rozpočtů. Úroveň financování drážní dopravy v České republice však, jak je známo, není dostačující. Například v případě dominantního drážního dopravce, společnosti České dráhy, a. s., činila ztráta pouze v regionální dopravě v roce 2008 částku zhruba 3,2 mld. korun. Tato položka má tendenci nadinflačně růst.
Existuje několik variant řešení nedofinancování regionální dopravy. Jednotlivé předložené varianty se liší ve způsobu alokace finančních prostředků, nicméně v každém případě se jedná v oblasti regionální dopravy o úhrnnou položku odpovídající výši uvedeného rozsahu. Nad rámec toho lze uvést, že je nezbytné řešit i obdobnou situaci v oblasti nadregionální dopravy, kde míra nedofinancování je výrazně menší, nicméně jde o systémový problém. V současných podmínkách se proto ukazuje, že Ministerstvo dopravy nemůže řešit tento problém bez získání dodatečných finančních prostředků. Zajištění veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou dopravou má přitom významný vliv na snížení problémů v oblasti zaměstnanosti obecně, respektive v oblasti mobility pracovní síly. Řešení uvedeného problému je proto pro nás všechny důležité a podstatné.
Pokud se týká výstavby mýtného systému v České republice, je rozdělena do několika etap. První etapu tvoří dokončený systém na dálnicích a rychlostních silnicích ve smyslu původních smluv. Druhá etapa představuje rovněž dokončený systém zpoplatnění na části silnic první třídy, převážně tranzitních silnic. Etapa číslo tři představuje výstavbu mýtných bran na D a na R do roku 2017 včetně rozestavěných. Etapa číslo čtyři je zaměřena na systém výkonového mýta pro vozidla nad 3,5 tuny. Etapa číslo pět představuje rozhraní pro telematické služby a liniové řízení na dálnici D1. V etapě číslo šest se předpokládá hybridní řešení mýtného. V tomto případě se již také předpokládá využití jiné technologie, která musí být kompatibilní se stávající zesmluvněnou mikrovlnou, aby tak bylo možno v maximální míře využít existující stávající mikrovlnný systém jako centrální.
Děkuji vám za pozornost.
***