(17.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Četl jsem, a je to už dost dlouho, článek, který mluvil o tom, jakým způsobem za dva roky prohráli britští vojáci v 19. století obsazení Afghánistánu, když se jim vrátil jenom jeden voják, aby prohlásil, že všichni jsou mrtví. Stejně tak skončili vojáci sovětští a nepřineslo to nic nového. Žel to, co se odehrává, nemá řešení, protože řešením není vojenská agrese, okupace Afghánistánu, ale politická jednání.
A teď se vracím k tomu, co za politické jednání považuji a co nepovažuji. Za politické jednání nepovažuji jednání s Talibanem. Za politické jednání považuji jednání, které povede prostřednictvím Rady bezpečnosti taková politická reprezentace, která bude schopna najít kompromis právě pro Afghánistán. Za politické jednání nepovažuji to, abychom si sebe sami nevážili a mluvili o remíze, která má pachuť politického handlu.
Občané mají platit 30 korun za své zdraví - a vláda bude utrácet 2 miliardy za smrt. Nezlobte se na mě, takový handl je pro mě nepřijatelný a není politickým jednáním. Takový handl musím odsoudit, musím říci, že takového se nehodlám zúčastňovat a musím ho odmítnout a říci, že ti, kteří se ho budou zúčastňovat, musí nést následky, následky samozřejmě politické, protože se pohybujeme na politickém poli.
A věřte mi, že jedna věc je pro mě zcela nepřijatelná, a to je nemožnost podívat se vlastním voličům, a nejen vlastním voličům, ale i těm, kteří volí na úplně jiné straně politického spektra, nemožnost se jim podívat do očí a říci jim: ano, hlasoval jsem podle svého nejlepšího svědomí a vědomí a hlasoval jsem tak, aby to bylo podle ústavní přísahy poslanců Poslanecké sněmovny ve prospěch občanů České republiky.
Vyslání dalšího vojenského kontingentu, prodloužení naší mise, není ve prospěch občanů České republiky, není politickým řešením a je řešením, které ublíží na dlouhou dobu jménu České republiky v zahraničí. Říkám v zahraničí - a nemyslím tím Afghánistán.
Kolega Wolf tady řekl příběh. Řeknu jiný. S Afghánci jsem se poprvé setkal v 80. letech, když tady byli jako studenti a v létě nejeli domů z Pelhřimova z Agrostroje a pracovali v tehdejším národním podniku SFINX. Jeden z nich tady žije natrvalo. A zeptal se mě: Proč to děláte? Proč si myslíte, že je výhodné být okupanty v naší zemi?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Nyní prosím o slovo pana kolegu Františka Laudáta, který je řádně přihlášen do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, dámy a pánové, jenom několik poznámek.
Já se domnívám, že - a čeká nás předsednictví, tak doufám, že naše vláda bude aktivní a pomůže otevřít cestu zpátky k Rusku - jestliže někde existuje potřeba domluvit se na užší spolupráci mezi NATO a Ruskem, tak je to právě boj proti terorismu. Já se domnívám, že ani Rusko není odolné vůči islámského extremismu a v Afghánistánu nebojujeme o území Spojených států, o území Evropské unie, ale i o velice mnoho území a částí Ruska.
Vyklidit Afghánistán, aby odešla naše vojska v současné situaci - ano, či ne? Považoval bych za krajně nešťastné, pokud bychom skutečně tento boj vzdali. Obávám se, že skutečně tamní vláda je natolik slabá, že by během několika dnů, jak se to kdysi stalo ve Vietnamu, skončila a na mapě světa by vznikl stát, kde by bin Ládin, a to tady nezaznělo - snad si uvědomujeme, že skutečně zřejmě na území Afghánistánu nebo někde těsně u hranic Afghánistánu se vyskytuje člověk, který zatím udělal zřejmě největší teroristickou ránu světu. Takže prostě vyklidit toto území bych považoval za krajně nešťastné. To znamená, že potom by se válka vojáků nebo teroristů vycvičených v Afghánistánu přenesla na naše území.
Česká odpovědnost. Já se domnívám, že my musíme plnit svoje závazky vůči spojencům - Severoatlantické alianci. A zároveň máte další dimenzi. Máme tady šanci ukázat i směrem k evropské politice, směrem k světu, že máme armádu, která umí vydržet a bojovat, pohybovat se a plnit své závazky zřejmě v tom nejkritičtějším území, které dneska na světě je. Ono to zároveň může fungovat jako varování všem, kdo by náhodou začal přemýšlet i eventuálně o různých záležitostech směrem k naší republice.
Český profit. Tady jsme slyšeli několikrát, kolik že nás to stojí. Bylo by možná zajímavé, pokud budeme plnit svoje závazky a přispějeme aktivně k likvidaci záležitostí v Afghánistánu, k likvidaci tamější války, tak kolik na tom získáme. Jestliže si získáme respekt členských zemí NATO, tak se domnívám, že nám to bude dále otevírat dveře do světa v takové míře, že nějaké 2 miliardy korun českých, které se zdají v tuto chvíli horentní částkou, můžou být zanedbatelné proti profitu, který můžeme získat, pokud budeme bráni jako seriózní, odvážný a technicky a profesně zdatný stát.
Velice často se mluví o tom, a nepochybně jsou tady větší znalci a mluví tady o tom, jaká situace v Afghánistánu je, co se tam děje, ale zatím jsem neslyšel, zda existují analýzy, zda existují studie a plány, představy o tom, co by se dělo, kdyby nebyl Afghánistán. V této situaci, v jaké je, pokud by se stal teroristickým státem, jak moc by se nás začaly dotýkat útoky islamistů. Zřejmě by byly na řadě země, kde existují dneska výrazné arabské komunity, ať už v západní Evropě nebo na severoamerickém kontinentu. Tudíž zkuste se i nad tím zamýšlet.
Já tímto chci končit a avizovat sociální demokracii, aby skutečně vzala zodpovědnost a pomohla tentokrát koalici, abychom obstáli před svými partnery jako seriózní a silná a sebevědomá země. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Registruji ještě přihlášku z místa od paní poslankyně Jakubkové. Prosím tedy, máte možnost vystoupit, paní kolegyně.
Poslankyně Věra Jakubková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi objasnit naše, tedy mé a Olgy Zubové, stanovisko před hlasováním.
Pro zelené stojí těžiště zahraniční a bezpečnostní politiky v konceptu rozšířené bezpečnosti, důrazném řešení konfliktu civilními prostředky, rozvojové spolupráci, boji s chudobou. Zasazujeme se za lidská práva a nenásilí. Obě vítáme, dojde-li k oddělenému hlasování o jednotlivých misích, neboť by nám to umožnilo hlasovat v souladu s programem Strany zelených a podpořit multilaterální mise, zvláště mise s rozvojovým a humanitárním aspektem.
Nejen pro absenci těchto aspektů nepodpoříme bojovou misi, konkrétně operaci Spojených států Trvalá svoboda v Afghánistánu. Ukazuje se, že válka v Afghánistánu je vojenskými prostředky nevyhratelná.
***