(17.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Dále se v této souvislosti upřesňují vzájemné kompetence místní a krajské samosprávy v oblasti plánování sociálních služeb. V oblasti poskytování sociálních služeb se navrhuje oddělit kontrolu plnění registračních podmínek od inspekce poskytování sociálních služeb s cílem efektivnějšího zajištění kontroly poskytovatelů sociálních služeb registrujícím orgánem.
Na základě poznatků a podnětů z praxe se rovněž navrhují další změny směřující k upřesnění právní úpravy, například úprava týkající se výkonu ústavní výchovy, nebo předběžného opatření v domovech pro osoby se zdravotním postižením registračního procesu, povinností poskytovatelů sociálních služeb, provádění inspekce poskytování sociálních služeb nebo dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a chci vás požádat o podporu tohoto zákona a také o nalezení širší politické shody nad jeho výslednou podobou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Petru Nečasovi. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení a tím je pan poslanec Jiří Petrů.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, ve své zpravodajské zprávě bych vás nejdříve chtěl informovat, že vláda předložila 12. listopadu 2008 Sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon o sociálních službách a některé další zákony. Organizační výbor na své 68. schůzi dne 13. listopadu přijal usnesení č. 313, kterým navrhl přikázat tisk č. 659 k projednání výboru pro sociální politiku. (V sále je obrovský hluk!)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je účinný od 1. ledna 2007. V důvodové zprávě je jako cíl novelizace uvedena snaha upravit systém sociálních služeb tak, aby zlepšil některé dosud neefektivní a nehospodárné postupy při poskytování sociálních služeb zejména jasným vymezením nároků a způsobu použití příspěvku na péči, přesnějších principů kontroly v systému sociálních služeb a vymezením kompetencí v oblasti financování sociálních služeb z veřejných rozpočtů. Předložený návrh zákona o sociálních službách však především navazuje na změny provedené zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, když jako hlavní poznatek a negativní důsledek provádění tohoto zákona v praxi předkladatel uvádí - cituji: "především těžké ekonomické dopady na veřejné rozpočty, respektive na státní rozpočet, a proto navrhované změny mají za cíl efektivně regulovat použití veřejných prostředků v systému".
Novela pak navrhuje, aby byl příspěvek na péči v prvním stupni snížen z jeho stávající výše 2 tisíc korun na 800 korun měsíčně. Ve čtvrtém stupni příspěvku na péči se navrhuje zvýšit stávající výši z 11 tisíc korun na 12 tisíc korun, a to jak u dospělých osob, tak u osob mladších 18 let. Má také dojít ke změně posudkových kritérií pro osoby mladší 18 let a k zajištění výkonu státní správy v této oblasti ve větší míře obcemi třetího typu, čili obcemi s rozšířenou působností. Výsledkem této takzvané efektivní regulace má být pak celková úspora prostředků vynakládaných na financování sociálních služeb ze státního rozpočtu ve výši 851,2 mil. korun ročně.
Novela si klade tři cíle. Za prvé zajistit komplexem opatření správné využití příspěvku na péči, a to jak na straně oprávněných osob, tak na straně prostředí, které o ně pečuje. Za druhé zajistit komplexem opatření efektivní a hospodárné využití prostředků veřejných rozpočtů, které jsou poskytovány obvykle jako dotace poskytovatelům sociálních služeb k pokrytí neinvestičních nákladů. A za třetí zajistit komplexem opatření efektivnější zajištění kontrolní činnosti v oblasti dodržování standardů kvality sociálních služeb a registračních podmínek pro poskytování sociálních služeb.
S těmito cíli lze v obecné rovině souhlasit a v zákoně navržená opatření směřující k jejich dosažení podpořit. Pokud však jde o navrhované snížení výše příspěvku na péči při závislosti ve stupni l, lehká závislost, u osob starších 18 let z 2 tisíc na 800 korun, které představuje snížení na pouhých 40 % původní výše příspěvku, je podle mého názoru zřejmé, že při takovém snížení výše příspěvku by mohlo dojít k ohrožení péče o tyto osoby, které potřebují pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnost. Mám za to, že příspěvek ve výši 2 tisíc korun je adekvátní, i když pomoc těmto osobám poskytuje výhradně blízká nebo jiná fyzická osoba. Snížení příspěvku na péči v uvedených případech by bylo navíc popřením toho, na čem je zákon o sociálních službách postaven, tj. umožnit osobě závislé svobodně se rozhodnout, jaký způsob poskytování péče je pro ni nejúčelnější z hlediska zajištění jejich potřeb.
Tolik má zpravodajská zpráva a zároveň se tímto také hlásím do rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Otevírám obecnou rozpravu. Mám čtyři přihlášky. Je přihlášena paní poslankyně Ivana Levá, potom Tomáš Kvapil, David Kafka a Jiří Petrů. Takže v tomto pořadí budete vyvoláni. Vidím zdviženou ruku pana poslance Zdeňka Škromach, takže on je pátý. (V sále je stále obrovský hluk!)
Poslankyně Ivana Levá: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, novela zákona se snaží reagovat na poznatky z praxe, což je veliké plus. Poznatky odhalily únik peněz při realizaci zákona o sociálních službách, jehož platnost je od 1. července. Klady návrhu: návrh přesněji vymezuje účel příspěvku na péči, přesněji vymezuje kontrolní činnost, velmi pozitivně řeší situaci dětí do 18 let, do systému vstoupí i děti, které dosud nárok na příspěvky neměly, takzvané hraniční případy, reaguje na potřebu spolupráce nižších článků při vytváření střednědobých krajských komunitních plánů a definuje odbornou způsobilost k výkonu povolání. To vše považuji za velice potřebné. Ale jak už tady bylo řečeno, novela odejme příspěvek na péči osobám, které příspěvek pobíraly, ale pomoc jim nebyla poskytována. Neuvedly pečovatele. A za druhé. Návrh osobám v prvním stupni, to je ta lehká závislost, snižuje výši příspěvku z 2 tisíc na 800. To už tady bylo také řečeno.
Odůvodňovat odebrání či snížení příspěvku tím, že příjemce sociální služby nečerpal, se mi zdá zavádějící, protože lidé na venkově ani nemají možnost tyto služby čerpat. Myslím si, že nám všem by mělo jít o důstojné stáří lidí. A k tomu bychom měli zaměřit pozornost. Sociální služby bych jako nutné minimum nasměrovala do oblasti stravování starých lidí a do oblasti péče o osobní hygienu. Jestliže dnes si osaměle žijící důchodci neobjednávají obědy, i když mají možnost si je objednat, je to mnohdy díky tomu, že dovoz potravin, dovoz oběda není považován za službu. Oni zaplatí 47 korun za oběd a k tomu musí zaplatit třeba 27 korun za dovoz a to už se jim zdá příliš drahé. Tady si myslím, že by se dala udělat změna. A druhá věc je, že staří lidé mnohdy nemohou tak pečovat o osobní hygienu z toho důvodu, že se bojí, i když to zní směšně,jít do koupelny do vany. Jsou to staří lidé, bojí se pádů a zlomenin. Jestliže nenabídneme starým lidem služby, které oni potřebují, dost těžko je můžeme postihnout za to, že tyto služby nečerpali. A venkov je takovou ukázkou toho.
Já mám takovou představu, že když bude mít podnikatelská sféra jistotu, že nainvestované peníze v oblasti poskytování sociální péče se jim vrátí, že tam bude stabilita, tak si myslím, že se na tento byznys vrhnou, protože jde o velmi výnosný byznys všude v kulturním světě. Mám takovou představu, že na vesnici přijede mikrobus, posadí šest staříčků k sobě do autobusu a vyjede s nimi do malého města, kde jsou jim poskytovány služby. Starého člověka zde vykoupou, starý člověk si tady může dojít k holiči, starý člověk si tady může dojít na pedikúru, posedí si tady, dá si svačinku, čaj, zákusek, prostě v tomto domě si může popovídat s lidmi, dostane se do prostředí lidí, kteří mu budou blízcí, a odpoledne ho zase mikrobus odveze a do příštího týdne má zase se na co těšit nebo s čím počítat ve svém životě. A to všechno by se dalo čerpat pomocí - ať už to budou různé poukázky apod.
***