(17.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla první faktická poznámka. Nyní faktická poznámka pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegové, kolegyně, já vím, že pan premiér Topolánek v minulém volebním období nebyl poslancem, byl senátorem, ale už v minulém volebním období se stal předsedou Občanské demokratické strany. A v době, kdy byl pan premiér Topolánek předsedou Občanské demokratické strany, tak zde poslanci Občanské demokratické strany navrhovali snížení spotřební daně u pohonných hmot. Před volbami to navrhovali, po volbách už na to zapomněli. Před volbami tady navrhovali poslanci ODS zrušení daně z nemovitosti. Po volbách Občanská demokratická strana povolila obcím tuto daň zvyšovat.
Já se ptám - co je populismus? Jak je možné, že tady dnes předseda vlády hřímá proti návrhu sociální demokracie na snížení spotřební daně u pohonných hmot, a v době, kdy byl předsedou ODS, jeho poslanci tady v Poslanecké sněmovně navrhovali to samé, to znamená snížení spotřební daně u pohonných hmot? Čím to je? Je to tím, že pan předseda vlády už dostal hlasy ve volbách v roce 2006, teď už je premiér a už ty hlasy nepotřebuje. (Slabý potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní také faktická poznámka. Pan ministr Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Že by to bylo, pane předsedo Sobotko, tím, že opozice vždycky občas podlehne populistickému vábení.
Ale kvůli tomu jsem se nepřihlásil. Přihlásil jsem se proto, abych odpověděl panu poslanci Dolejšovi k jeho "škudlíte, škudlíte, škudlíte a veřejnost má právo se ohradit prostřednictvím svých veřejných zástupců".
Já musím v příštím roce emitovat více než 140 miliard státních dluhopisů, protože za více než 100 miliard korun je splátka jistin bývalých dluhů, které můžeme pouze refinancovat, to znamená zaplatit je z prodeje nových emisí dluhopisů. Tyto emise dluhopisů budou na 30 až 50 let. Budou je platit ne naše děti, ale naši vnuci. Bude je platit ekonomicky aktivní generace, která se ještě nenarodila. Těch se také musí někdo zastat. Zastat se jich musí politicky odpovědná reprezentace, která ví, že jim nesmí všecko prožrat teď a nechat jim pouze dluhy. Já jsem rád, že do takové reprezentace patří vláda Mirka Topolánka. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře, za faktickou poznámku. Další faktická poznámka pan kolega Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pan ministr sice mluvil ke kolegovi Dolejšovi, ale já musím konstatovat, že poslanci za KSČM ty dluhy nenasekali. (Veselost v sále.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je zde další řádná přihláška, a to od místopředsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. Potom budou následovat přihlášky poslanců Jiřího Paroubka, Václava Exnera, Františka Laudáta, Jindřicha Valoucha. To jsou zatím přihlášení do obecné rozpravy. Slovo má místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl ujistit pana premiéra Topolánka, že já myslím vážně své připomínky k tomuto tématu a rozhodně si nemyslím, že by byly populistické, protože chci mluvit o souvislosti s českým předsednictvím, a to podle mě není téma, která by zrovna patřilo na náměstí, ani neoslovuje drtivou většinu občanů. Já si přesto myslím, že je důležité, a myslím si, že má velmi důležitou vazbu na otázku finanční krize. Také proto, že tady se mluví o České republice a zejména o jejím rozpočtu a její daňové fiskální politice. Ale já jsem přesvědčen, že nejenom proto, že jsme členy Evropské unie, ale proto, že jsme otevřená země, otevřená ekonomika, tak se nás týkají dnes důsledky, které se týkají i okolních států Evropy a světa.
Světová finanční krize je realitou. Podle čísel vlastně za třetí kvartál je už řada vyspělých zemí v recesi. O tom, že na to budeme muset reagovat, podle mě dneska není sporu, a nejenom na finanční krizi, ale i na krizi ekonomickou. A to, že budeme předsedat Evropské unii, to nás staví i v tomto tématu do zvláštního světla, protože já bych tady rád řekl, že je naprosto jasné, že finanční krize bude naprosto klíčovým ústředním tématem českého předsednictví od 1. ledna do poloviny příštího roku. A ona tím tématem pravděpodobně bude ještě déle, než bude trvat naše předsednictví. Proto si myslím, že pozice České republiky a české vlády a českého premiéra jsou podstatnější a netýkají se vlastně jenom nás samotných.
Dovolte, abych citoval vyjádření pana premiéra ještě předčasem z Varšavy. Říkám to přesně. Pan premiér v něm vážně vyhrožoval Evropě z Varšavy, že bude opatření Evropské unie ke smyšlené finanční krizi bojkotovat. To cituji vyjádření pana premiéra Topolánka, že bude opatření EU ke smyšlené finanční krizi bojkotovat. Takto vyhrožoval český premiér Evropě ve věci, v tématu, o kterém se tady bavíme!
Takže já si myslím, že je namístě, pokud máme obavy o to, jak se česká vláda s krizí vypořádává, jednak k českým občanům a jednak k roli ekonomiky v příštím roce, ale také v souvislosti s tím, že je to evropské téma. A opakuji - bude to nejsilnější evropské téma příštího roku. A nedovedu si představit zemi, která se uchází o předsednictví, která říká, že bude předsedat, a která není schopna si toto téma osvojit.
A já bych tady rád rozšířil to, když tady mluvil Milan Urban o pasivitě české vlády, tak já bych tady rád zvedl ještě tohle téma. Mně připadá, že jsme pasivní jako budoucí předsedající země Evropské unie v téhle věci. Mně připadá, že situace, kdy my budeme předsedat a chtěli bychom sehrát určitou roli v Evropské unii a kdy debata o Kjótském protokolu se koná nedaleko v Poznani, kdy debata o finanční krizi se bude konat v lednu příštího roku ve Francii, mně tahle situace připadá velmi nešťastná. Připadá mi, že Česká republika projevuje pasivitu v tom, že by se měla stát místem, kde se bude debata konat, nejenom česká a nejenom ta naše parlamentní, ale dokonce debata, na kterou bychom měli pozvat odborníky a experty i z okolních zemí, a měli bychom se snažit učinit z České republiky a z Prahy místo, kde se o téhle věci vážně mluví. A já vytýkám české vládě pasivitu v tomhle směru. Já jí vytýkám pasivitu v tom, že se neobrací na odborníky ve světě, že se dokonce neobrátila na opozici, protože já bych vám rád řekl, že česká sociální demokracie participuje na přípravě programu, který vytváří evropská sociální demokracie, což vás možná až tak neporazí, ale k práci na tomto programu byla přizvána celá řada nositelů Nobelových cen, jako je Joseph Stiglitz, jako je Paul Krugman, a mohl bych jmenovat celou řadu dalších ekonomů, kteří připravují představu, jak bychom zde v Evropě měli reagovat a jak se připravit, jakou prevenci připravit pro roky 2009, 2010. A samozřejmě, že tedy máme možnost oslovit i tyto lidi, odborníky, a pomoci vytvořit fórum, které by se konalo také v Praze, a učinit také z České republiky místo, kde by se tato krize stala tématem. Já jsem přesvědčen, že ten summit, který se bude konat v lednu a který pořádá prezident Sarkozy, není summit, který by měl být jediný. Jsem přesvědčen, že něco podobného by se mohlo konat třeba v květnu v Praze v průběhu našeho předsednictví a že bychom se měli něčím takovým také zabývat a měli bychom se starat o to, abychom vypadali jako země, která je věrohodná v tom, že se skutečně chce tím problémem vážně zabývat.
Takže já si myslím, že tady na téhle parlamentní debatě a v průběhu asi nejsme schopni možná debatovat všechny otázky takovým způsobem, jak by si to zasloužilo, ale mně připadá, že je důležité, že se tady dnes o tom bavíme proto, aby tady vznikla nějaká platforma pro shodu na tom, že tohle je téma, kterému bychom se chtěli vážně věnovat a do kterého bychom chtěli vtáhnout i odborníky odjinud. Kdyby vzniklo z tohohle něco podobného a dohoda na nějaké podobné spolupráci, tak by debata mohla mít smysl.
Takže já apeluji na pana premiéra, aby to nezlehčoval a aby nezlehčoval to, že jsme se snažili tuto debatu vyvolat. Vy jste nakonec pod tlakem souhlasili s tím, že se koná, ale ono vůbec nestačí to, že se o tom dnes tady bavíme. Tady jde o to, aby z toho byl nějaký závěr a abychom to vzali vážně. Ne jako něco, s čím se mlátíme jako s klackem po hlavě, ale jako něco, co nás v příštím roce čeká - opakuji - jako stěžejní téma českého předsednictví. Jestli aspoň tohle si neuvědomíme, tak potěš pánbůh.
***