(16.30 hodin)
(pokračuje Gandalovič)

Druhá věc, kterou budete mít na stole velmi brzy, je výsledek dohody premiéra Topolánka se zemědělskými organizacemi o dofinancování přímých plateb, to znamená těch, které financuje k evropským platbám státní rozpočet. Já jako poslanec a spolu se mnou celá řada mých kolegů, členů zemědělského výboru, podáváme pozměňovací návrh, který umožní, aby finanční prostředky, které jsou v současné době na účtech Pozemkového fondu, byly použity na dofinancování přímých plateb, to znamená fakticky v této ekonomické situaci další pomoc pro české zemědělce.

Vážená Sněmovno, dovolte, abych tímto zakončil stručnou informaci ze zemědělského sektoru. Chci znovu zopakovat, že nečekáme, že by se růst cen, který jsme viděli v minulém roce, opakoval. Naopak se zdá, že zemědělské a potravinářské komodity budou spíše v letošním roce kotvou inflace, která ji bude držet dole.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím nyní o slovo pana kolegu Urbana, který je přihlášen. Všem sděluji, že zde mám ještě celkem pět přihlášek do obecné rozpravy. Pan kolega Milan Urban má slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak věřit této vládě, že si poradí s finanční krizí či hospodářskou krizí v České republice, když ještě před pár dny z úst premiéra zaznělo, že jsme jakýmsi ostrůvkem stability, že krize finanční či hospodářská se České republice vyhne, protože jsme zde zrealizovali báječnou reformu veřejných financí a protože zde máme naši silnou českou korunu? Namísto toho nám dnes pan premiér přečetl skripta České národní banky, která jistě psal nějaký nadaný úředník České národní banky. Ona mají určitou hodnotu, ne že nemají, jak tady řekl můj kolega Bohuslav Sobotka. Mají hodnotu v tom, že některé věci prokazují proti vůli a proti deklaraci této vlády. Já jsem to velmi pečlivě poslouchal, co v těch skriptech toho nadaného úředníka ČNB tady četl pan premiér. On tam také mimo jiné četl, že zpomalení ekonomiky je způsobeno tím, že nemáme euro, tedy že koruna je velmi silná pro exportéry, on tam také četl, že zpomalení ekonomiky v tomto roce bylo způsobeno vysokou inflací, on tam v těch skriptech četl, že došlo k výraznému propadu na otevřených podílových fondech o 50 % - jinak řečeno, lidé, kteří měli peníze v otevřených podílových fondech, o 50 % těchto peněz přišli. On říkal, že penzijní fondy se dostaly do ztráty. No není to alarmující? No to asi nejsme ostrůvkem stability, kterému se vyhne hospodářská krize.

Já si myslím, že místo skript by bylo dobré se podívat do reality, do reálné ekonomiky, podívat se do firem, mluvit se Svazem průmyslu a dopravy, mluvit s Hospodářskou komorou. Tam byste se totiž dozvěděli, že na základě poměrně rozsáhlého šetření těchto institucí je pravděpodobné, že dojde k významnému propadu výkonu českého průmyslu, propadu, který nemá v historii obdoby, propadu, který se pohybuje v rozsahu 15 až 30 %. Jestliže průmysl v České republice tvoří více než 30 % hrubého domácího produktu, tak pak umíme docela jednoduše spočítat, jaká může být realita českého hospodářství v příštím roce.

Tedy to dramatické odříznutí firem v České republice od finančních prostředků, jak to učinily banky v současné době, to, přátelé, není žádná latentní krize, to není něco, co se stane možná, to není něco, co bychom mohli považovat za nějaký film. To je realita. Firmy, které ještě dnes mají nějaké zakázky, je nemohou realizovat, protože nejsou schopny je profinancovat, protože banky se chovají v zájmu sebe.

Chci připomenout jen krátce, co se stane na světových trzích díky finanční krizi. Propad poptávky, tedy odbytu českých firem v zahraničí, se netýká jen Evropské unie nebo Spojených států, ale týká se celé globální ekonomiky. Již dnes dochází ke krácení zakázek pro české firmy, již dnes se projevují úsporná opatření zahraničních poptavatelů v České republice. Proto to šetření Svazu průmyslu a dopravy mluví o nějakých 15 až 30 % poklesu výkonu.

A co dělá vláda? Nic. Čte nám tady skripta, která napsal jistě nadaný úředník České národní banky, nebo tady premiér říká, jak zasáhl, aby ceny elektrické energie nebyly tak vysoké, přestože vláda nemá na ceny elektrické energie vliv. Tak buď má, nebo nemá. Jestli má, tak já nepovažuji za úspěch, že se podařilo snížit předpokládaný nárůst 24 % na 16,4 %. 24 je moc a 16 je málo? Tak buď vláda má možnost korigovat cenu, nebo ji nemá.

Já si myslím, že se jasně prokázalo, když už mluvím o elektrické energii, jakou fatální manažerskou chybou bylo zřízení energetické burzy. Ten očekávaný nárůst v příštím roce je totiž dílem této burzy. Obchodníci s elektrickou energií nakoupili někdy v dubnu velké objemy elektrické energie za ceny, které tehdy na burze byly. Díky hospodářské krizi současné ceny jsou mnohem nižší, jenže obchodníci potřebují prodat za ceny, za které nakoupili v dubnu. Proto je tady to ohlášené zdražování 16,4 a 9,9, protože si nakoupili ty dvouleté úžasné balíčky na energetické burze. Kdyby cena byla odtržena od jakékoli energetické burzy, tak mohla alespoň trochu kopírovat trh, mohla kopírovat to, co se děje s cenami ropy, které klesly více než o 100 dolarů, to, co se děje s komoditou plyn, a tedy tak jako obvykle mohla být cena elektrické energie alespoň v nějaké korelaci s těmito cenami.

Já myslím, že alternativy bohužel té velké ekonomické, chcete-li hospodářské krize jsou zřejmé. Je zřejmé, že se nejedná o nějaký cyklický výkyv běžného charakteru. Je zřejmé, že takovou krizi, jaká nás čeká, pravděpodobně nikdo z nás nepamatuje.

Firmy začínají již dnes dělat dramatická opatření. Začínají výrazně šetřit na všech nákladech, ale také začínají propouštět lidi. Zatím propouštějí ty agenturní, to znamená měli jsme nedostatek pracovníků, byli přivezeni z jiných zemí světa do České republiky, tak ti odcházejí, také ta situace jakoby se nezdá být tolik dramatická. Ale pokud bude propad hrubého domácího produktu někde okolo 2 %, anebo bude situace ještě horší, tak tady bude 50 tisíc, 70 tisíc, 100 tisíc dalších nezaměstnaných, a vláda musí přece už teď dělat kroky, aby alespoň částečně tuto dramatickou situaci dokázala kompenzovat.

Nemluvím o rozpočtu. Tento rozpočet je postaven na 4,8. To je skleníkový rozpočet, který nemá s ekonomickou realitou nic společného. Co se bude škrtat v rozpočtu v lednu nebo v únoru v roce 2009, jaká korekce se bude provádět, když na příjmech rozpočtu díky poklesu výkonu budete mít možná o 50, možná jenom o 40, ale možná také o 80 miliard korun méně? To chcete, abychom vám teď schválili tento rozpočet a podíleli se s vámi na škrtech, které si pak budete vymýšlet sami?

Nemluvím o tom, že ten rozpočet nereaguje na hospodářskou krizi v tom smyslu, že neposiluje domácí investice. Nejde jenom o rozpočet státní, ale i fondový, tedy o veřejné finance. Co může dělat stát, aby kompenzoval část výpadku výkonu v průmyslu? Může se snažit posilovat domácí investice například v energetice. Tak už konečně rozhodněte o výstavbě nových jaderných elektráren, na které by se mohly podílet české firmy! Tak proč snižujete prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury proti roku 2008?

***




Přihlásit/registrovat se do ISP