(12.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Aubrechtovi. Pan ministr životního prostředí se přihlásil do obecné rozpravy. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji, pane předsedající. Tak přece jen tohle jsou výhrady, na které nemohu jako předkladatel nereagovat.
Nejprve k paní poslankyni Konečné. Ona si vzala z celého návrhu, z celé novely si vzala jeden velmi úzký segment, což je transformace Agentury ochrany přírody a krajiny na správní úřad. Pustila se do analýzy, která šla až k personálním záležitostem, a snažila se tady zdůvodnit, že tato instituce není správně řízena a není schopna řídit své složky, to znamená 13 oblastních pracovišť a 24 správ chráněných krajinných oblastí. Já na to mám diametrálně odlišný názor. Agentura ochrany přírody a krajiny je podpůrná organizace, která právě disponuje experty a odborníky, a tak jak připravujeme transformaci Inspekce správy životního prostředí, chceme redukovat prvoinstanční rozhodování na Ministerstvu životního prostředí, kterým je ministerstvo zatěžováno, tak musím říci, že při tom procesním auditu, personálním auditu, který teď probíhá, ta agentura z toho vychází velmi dobře. To znamená já bych tady rád korigoval pohled paní poslankyně, který je motivován, zdá se mi, velmi osobně, na fungování této agentury.
Ale to, co je podstatné pro vás, poslankyně a poslance, je to, že se jedná čistě o formální úpravu. Protože tady nejde o vytváření nové instituce, nejde tady o centralizaci rozhodování. Organizace zůstane tak, jak je nyní, rozhodování zůstane decentralizováno a jsou tam dvě změny. Jednou změnou je, že výjimky, které v tuto chvíli rozhoduje vláda, přecházejí na agenturu.
A mně docvaklo, proč sem přichází pan poslanec Aubrecht k tomuto hovořit, protože já ho proklínal každé jednání vlády, protože on byl autorem toho, že jsem tam nosil ty takhle tlusté balíky výjimek v papírové formě, a teprve modernizace úřadování ve vládě mě tohoto proklínání zbavila, protože už to nosím v počítačích ve filech. Ale tak jak vám tady řekl zkušený zpravodaj pan poslanec Ambrozek, to je naprostý nesmysl. Vláda rozhoduje o výjimkách typu vstupu fotografa do první zóny národního parku nebo organizovaného výstupu na Sněžku 14 turistů anebo přechodu hranic. Jsou tam naprosté nesmysly a tímto je zatěžována vláda. A navíc vláda i Legislativní rada vlády se jednoznačně domnívá, že tato úprava je formálně právně neúnosná, a to je také odpověď panu poslanci Aubrechtovi, protože vláda není orgánem ochrany přírody, vláda nemá odbornou způsobilost k tomu, posuzovat, jestli veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany.
Já jsem, pane poslanče, tady nebyl v době, kdy jste tuto novelu tady prosadil, a vím, že se tehdy jednalo o labské stupně. Ale já jsem se snažil v úvodním slově vás přesvědčit o tom, že my zakládáme, že přenášíme výjimky z vlády na orgán ochrany přírody, konkrétně agenturu, ale zároveň že tam musí dojít ke shodě se správním orgánem. Nedojde-li, tak podle správního řádu, § 136, se konkrétní výjimka v dalších instancích může dostat až na úroveň vlády. Tedy ty nejpodstatnější kolize, tam, kde bude obtížné posoudit, zdali veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, a nedojde k dohodě, se ve správním řízení dostanou až na úroveň vlády, čili není v tomto třeba míti obavy.
Zároveň, a co je důležité, my také kompetenci přenášíme z Agentury ochrany přírody na kraje, takže není to tak, že by z agentury vznikala nějaká nová silná instituce, o které je tady hovořeno. Je to formální úprava. Minulý týden jsme podepisovali dohodu s Lesy České republiky, Agentura ochrany přírody, o dalším malém bezzásahovém území v Libickém luhu, národní přírodní rezervace, a nemohl to podepsat pouze ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, ale musel to spolupodepsat také ředitel správy Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, která tam konkrétní správu několika desítek hektarů lesa, který bude ponechám bez zásahu, bude provádět. To je konkrétní ukázka toho, že z formálně právních důvodů statut správního úřadu pro Agenturu ochrany přírody, která bude věcně vykonávat de facto to samé, je žádoucí.
Takže tolik mi jen dovolte pár argumentů na ochranu toho, co tu bylo těmi dvěma vystoupeními zmíněno. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Martinu Bursíkovi a teď mám řádně přihlášené paní kolegyni Konečnou, pana poslance Petrů - a pan kolega Aubrecht s faktickou. S faktickou má přednost pan poslanec Vlastimil Aubrecht.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Pane předsedající, dovolím si reagovat jen na to, co řekl pan ministr.
Takže za prvé: Pět let upozorňuji Ministerstvo životního prostředí, že se to musí upravit a oddělit to od sebe. Pět let slyším z Ministerstva životního prostředí jedinou odpověď: Buď všechno, nebo nic. To je první reakce.
Druhá reakce: Prosím vás, tam se mluví o veřejném zájmu, ale tak, jako kdyby veřejný zájem rozhodl ten úředník. A jestli tady mám judikaturu, že veřejný zájem musí rozhodnout vláda, co je ve veřejném zájmu, tak nejdřív musí ten veřejný zájem vláda přece definovat. Ne ten úředník. A pak to může postupovat nějakým způsobem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Ptám se, chce pan zpravodaj využít přednostní právo? Ne, dobře, tak paní kolegyně Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Já jen velmi krátce.
Pane ministře, vy jste tady byl sice možná před osmnácti lety, ale nebyl jste tady rozhodně v roce 2003, když se schvalovala velká novela zákona o ochraně přírody a krajiny, tehdy byl ministrem dnešní současný zpravodaj. Tehdy nám bylo vysvětlováno zhruba tři čtvrtě roku, že se nemusíme bát toho, že by došlo k nějakému zřízení superorgánu, že by se změnily kompetence, že občané budou mít více práva se dovolat - a všichni vidíme, jak to po čtyřech letech dopadlo. Pane ministře, to není osobní zájem. Není osobní v tom, že by mi vadili pracovníci nebo lidé na jednotlivých agenturách. Já si všech těch lidí tam velmi vážím.
To je osobní zájem v tom, že já nejsem schopna dnes vysvětlovat občanům České republiky, jak je možné, když CHKO nebo agentura vydá nějaké správní rozhodnutí, že se nejsou schopni dovolat jakéhokoli opravného prostředku. Že nejsou schopni najít tu pravdu, ani ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny není ochoten je přijmout a diskutovat s nimi o tom, proč k tomu došlo a jak se to dá napravit. To je ten osobní zájem, ano, a ten mám, protože mi na občanech České republiky záleží!
A co se týče ještě jedné věci: Já si vážím pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny a myslím, že minimálně v Moravskoslezském kraji dělají opravdu velmi, velmi dobrou práci. Ale kvůli tomu, že si jich vážím, si myslím, že je to také o tom, že bychom o tom měli diskutovat. A to, že vy dáváte do tzv. euronovely opět věc, která bude stěžejní a která změní poměry, změní strukturu jak na agentuře, tak na CHKO, tak to je prostě váš problém. Vy jste se nepoučil. My jsme to tady vyčítali tehdejšímu vašemu předchůdci panu ministru Ambrozkovi, vy jste se z toho nepoučil. Možná je škoda, že jsme to nenechali u euronovely, nevedli bychom tady tuto debatu. Ale já si na svém trvám! A ty příklady jsem neuváděla osobní, ale konkrétní. Přečtěte si je ve stenozáznamu! Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Konečné. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Petrů, připraví se pan zpravodaj Ambrozek. Prosím.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se budu věnovat praktičtější záležitosti než institucím. Chtěl bych především zdůraznit, že v tisku 632 je mimo jiné navrženo nové znění § 40 zákona č. 114/1992 Sb., které bez náhrady vypouští předchozí povinnosti písemného oznámení vyhlášení národního parku nebo chráněné krajinné oblasti známým vlastníkům a nájemcům nemovitostí dotčených zamýšlenou ochranou. Ne všechny tyto subjekty budou mít v případě pouhého záměru vyhlášení národního parku a chráněné krajinné oblasti na portálu veřejné správy a úřední desce, tak jak se navrhuje, reálnou možnost se o záměru dozvědět. Dojde fakticky ke zhoršení jejich postavení v rámci řízení.
Z důvodu potřeby zevrubného posouzení budoucích důsledků navrhovaného zákona pro vlastníky a ostatní uživatele dotčených pozemků a pro rozvoj území je nezbytné, aby byl řádně připraven a také projednán. Proto se připojuji k návrhu kolegyně Konečné a vyzývám vás, abyste ji také podpořili. Děkuji.
***