(11.40 hodin)
(pokračuje Chytka)
Já samozřejmě s tímto pozměňovacím návrhem zcela souhlasím. Jen poté, co bylo zveřejněno ono usnesení, mě někteří kolegové upozornili, že v tom pozměňovacím návrhu snad nejsou úplně přesně rozlišeny emise a emisní strop. Emisní strop je samozřejmě maximální množství, které mohou jednotlivé zdroje vypouštět, kdežto emise jsou ty skutečné znečišťující látky, které zdroj vypouští. I když jsou právní rozbory, že text je v pořádku, myslím, že pro lepší transparentnost, pro větší čistotu by bylo vhodné emise a emisní stropy od sebe opravdu zcela jednoznačně oddělit.
Takže můj první pozměňovací návrh k bodu 2, který je kromě návětí uveden slovy "v § 17 se za odst. 8 vkládá nový odst. 9, věta 5. a 6." zní: "V následujících sedmi letech musí být meziroční pokles emisního stropu rovnoměrný. Krajský úřad stanoví na návrh provozovatele nerovnoměrný pokles emisního stropu za předpokladu, že bude stanoven na úrovni nižší než 50 % hodnoty průměrné roční emise."
Druhý pozměňovací návrh se dotýká oné známé otázky, zdali pokles emisí má být taktéž u nových zdrojů, kde bylo vydáno stavební povolení po 1. lednu 2003. Zde někteří zastánci tvrdí, že pokud je použito nejlepší dostupné techniky, tak pak již nelze emisní stropy žádným případem ještě snižovat. Na druhou stranu však je pravda, že po 1. lednu 2003 byla vydána stavební povolení pro tyto zdroje, a není tam použito nejlepší dostupné techniky. Potom je oprávněna námitka, že by to zakládalo nerovné postavení jednotlivých firem. Myslím, že tento problém je možné vyřešit tím, že bychom definovali - ano, kdo tedy má nejnovější technologii, kdo má stavební povolení po 1. lednu 2003 a prokáže, že používá nejlepší dostupné techniky, tak toho zdroje by se to netýkalo.
Dovolte mi tedy, abych přednesl druhý pozměňovací návrh, a ten se týká bodu 16, který je kromě návětí uveden slovy "Za bod 7 se doplňuje bod, který zní" - a nyní tedy nový text: "8. Emisní strop podle § 17 odst. 9 nelze stanovit pro zdroje, pro které bylo vydané stavební povolení u prvního objektu zdroje, nebo jiné obdobné rozhodnutí, po 1. lednu 2003, a prokáží, že používají nejlepší dostupné techniky."
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Chytkovi. Kdo další do podrobné rozpravy k tomuto tisku? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím.
Nepadl žádný návrh, o kterém by bylo třeba hlasovat po druhém čtení, a proto poděkuji panu místopředsedovi vlády Bursíkovi, poděkuji oběma zpravodajům a končím bod č. 9, druhé čtení zákona o ochraně ovzduší.
Předposledním bodem našeho dnešního jednání bude bod číslo
61.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje
Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 632/ - prvé čtení
Je to změna, protože jsme v prvém čtení, a já požádám pana poslance Libora Ambrozka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a v tuto chvíli už z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předkládám v prvním čtení novelu zákona 114 o ochraně přírody a krajiny. Pro mě to je docela zajímavý moment, protože po šestnácti letech stojím u stejného pultíku nad identickým zákonem, tentokrát jeho novelou.
Hlavní motivací předložené vládní novely zákona jsou nedostatky v transpozici evropských směrnic, konkrétně směrnice o ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Co se konkrétně navrhuje. Navrhuje se nově upravit postup při hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti v rámci řízení o vydání závazného stanoviska podle § 4 odst. 3, ve kterém se tyto dokumenty posuzují z hlediska zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Podle platného znění zákona, § 45h, jsou tyto dokumenty z naturového hodnocení vyloučeny a to je v rozporu se směrnicí. Proto navrhujeme vlastně nejelegantnější formu posuzování v průběhu vydávání závazného stanoviska.
Významnou změnou, jejímž cílem je také odstranění nedostatku transpozice, je nově navržené znění § 56, zejména odst. 2, kde se definují, nebo kde jsou obsaženy důvody pro udělení výjimky ze zákazu pro zvláště chráněné druhy. Tady jsme nakonec přikročili k tomu, že důvody pro udělení výjimky, které v tom současném znění jsou v rozporu s čl. 16 směrnice 9243, budou v novém znění obsaženy ve znění, které je identické se zněním čl. 16 směrnice; čili tady jde o úpravu, která nemůže být nadále problematickou, protože jde o identické znění se směrnicí, navíc nám věcně vyhovující.
Další významnou změnou je úprava režimu kácení na oznámení v případě zvláštních oprávnění, jedná se zejména o kácení dřevin na silničním pozemku a u železničních drah. Možná jste někteří z vás zaregistrovali informační list, který jsme vám, s dovolením, poskytli ve vaší poště. Cílem je zabránit neodůvodněnému kácení dřevin. Kácení v tuhle chvíli probíhá na oznámení a podle tohoto návrhu by napříště mělo být vždy řešeno po povolovacím řízení, to znamená v řádném správním řízení, tak aby mohly být zváženy a vypořádány všechny zájmy. Je ale současně navrženo, aby orgán ochrany přírody, který rozhoduje o povolení, musel toto vydat v dohodě s příslušnými dotčenými orgány, to znamená silniční správní úřad, nebo Drážní úřad, podle toho, jestli je to podél silnice nebo podél železniční tratě. Toto je navrženo proto, aby byl objektivně zvažován ten který případ z pohledu obou orgánů. Tam, kde bude nadále forma oznámení, se bude oznamovat nikoli obecnímu úřadu prvního stupně, ale u obecních úřadů s rozšířenou působností. To souvisí samozřejmě s tím, že tyto úřady disponují kompetentními odbornými pracovníky, kteří dokáží uspokojivě posoudit, zda-li to oznámení odporuje tomu rozsahu zvláštního oprávnění, nebo nikoli.
Analogická úprava je navržena také v nově formulovaném ustanovení § 43, což jsou výjimky ze zákazu zvláště chráněných území, které nyní povoluje vláda. Vláda navrhuje v této novele, aby kompetence přešly na odborné orgány ochrany přírody.
***