(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, je 16 hodin a budeme pokračovat v interpelacích na ostatní členy vlády České republiky.
Nyní vystoupí pan poslanec Novosad s interpelací na pana ministra Řebíčka ve věci železniční dopravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Petrů.
Poslanec František Novosad: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr tady není, ale přesto jsem se rozhodl svůj dotaz přednést.
Vážený pane nepřítomný ministře, pocházím z oblasti Valašska, z kraje, který je dopravně náročný na zabezpečení dostupnosti občanů z větších měst České republiky. Velmi mě popudila a občany téměř šokovala zpráva, že některé rychlíky, hlavně jedoucí do Prahy, nebudou již zastavovat v bývalém okresním městě Vsetín. Změna nebyla vysvětlena ani starostům z okolních měst a obcí. Tato výrazná dopravní změna je již prezentovaná jako schválená záležitost na vašem ministerstvu. Proto vznáším dotaz, zda je změna zastávek rychlíku v městě Vsetín již schválena a proč. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Jelikož pan ministr není přítomen, tak vám odpoví do 30 dnů písemně.
Další interpelaci přednese pan poslanec Petrů na pana ministra Bursíka ve věci problémů dopravy na Břeclavsku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedo, vážená kolegyně, vážení kolegové, jedním z největších současných problémů Břeclavska je doprava. To, co zažívá město Břeclav v poslední dobře, je však dále neudržitelné. V dopravních špičkách dochází k totálnímu dopravnímu kolapsu, kdy průjezd centrem Břeclavi nestačí řídit světelná signalizace, a na všechny hlavní křižovatky musí proto nastoupit k řízení provozu Policie České republiky. Podotýkám, že díky řece Dyji jsou místní části Poštorná a Charvatská Nová Ves spojeny s centrem pouze jedinou komunikací. Řešení je známé - je to výstavba obchvatu Břeclavi, která také byla připravena a měla být zahájena v srpnu letošního roku, a to dokonce za přispění finančních prostředků z Evropské unie. Faktem je, že díky naprosto nepochopitelnému zásahu Ministerstva životního prostředí došlo k zastavení tohoto projektu a Ministerstvo životního prostředí požaduje výstavbu čtyřpruhového obchvatu dálničního typu dokonce jako podmínku, aby byla realizována dostavba rychlostní komunikace R52.
Podstatnou skutečností je, že ani místní samospráva, ani krajská samospráva, ani rakouská strana s takovou alternativou nikdy nepočítala a ani nepočítá. Pouze diktát z Prahy, z Ministerstva životního prostředí, naprosto bez jakýchkoli opodstatněných důvodů zhatil již projednaný projekt, pro který bylo vydáno územní rozhodnutí, a tlačí všechny do varianty, se kterou sama nepočítá. Proč by jinak Ministerstvo životního prostředí samo prosazovalo umístění čtyř pruhů do územní soustavy Natura 2000 do chráněného území soutoku Moravy a Dyje?
Navíc čtyřpruhový obchvat by měl jiné parametry než dvoupruhový, byl by v jiných místech, bylo by potřeba nového územního rozhodnutí, nové výkupy a tak dále a realizace by se posunula minimálně o pět let. V koridoru původně plánovaného dvoupruhového obchvatu byl přitom investorem, Ředitelstvím silnic a dálnic, zahájen výkup pozemků, platí zde stavební uzávěra a majitelé jsou dlouhodobě omezeni ve výkonu práva na svém majetku. Zvažují proto podání žalob na stát. Bohužel již nyní je výsledkem počínání MŽP fakt, že jakýkoli obchvat Břeclavi nebude financován za spoluúčasti prostředků z EU.
Očekávám proto, pane ministře, že nám sdělíte skutečné důvody, které vás vedly k znemožnění výstavby obchvatu Břeclavi, jehož výstavba mohla být již zahájena. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Martin Bursík. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážený pane předsedo Sněmovny, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, já se pokusím vám dát věcné argumenty, které, věřím, trochu sníží tu naléhavost, včetně silných slov, která jste v interpelaci použil. A věřím, že určité nepřesnosti, které tam byly, se mi podaří vyvrátit.
Tak za prvé je potřebné říci, že to byla vláda, která na jednání 9. června přijala usnesení 735, ve kterém souhlasila mimo jiné a) s propojením české rychlostní silnice R52 a rakouské dálnice A5 mezi Mikulovem a Drasenhofenem, což neproblematizujete, to se netýká Břeclavi, ale zároveň také b) s propojením rychlostní silnice R55 na území České republiky a rakouské dálniční a silniční sítě mezi Břeclaví-Poštornou a Rheinthalem. Zároveň vláda uložila ministru dopravy připravit příslušné mezinárodní smlouvy a pokračovat v přípravných pracích na realizaci R52, ale také obchvatu Břeclavi silnicí 1/55 v úseku dálnice D2 hraniční přechod Poštorná-Rheintal, a to ve čtyřpruhovém uspořádání. Čili první nepřesnost je v tom, že vy hovoříte o Ministerstvu životního prostředí, hovoříte o diktátu z Prahy, ale hovoříte o vládě. Hovoříte o rozhodnutí vlády, kde vláda poté, kdy to projednávala nadvakrát včetně prezentací, se nakonec usnesla na tom, že podpořila obě varianty.
Není to proto, že by si vláda nevěděla rady, kterou z nich vybrat, ale je to dáno tím, že každé ze tří propojení Vídně, ať už na Jihlavu nebo na Brno nebo přes Břeclav na dálnici D2, má jinou funkci. Každé z těch spojení stáhne část dopravní intenzity a je zcela zřejmé, že kdyby tranzitní doprava, která směřuje do Polska, měla kompletně vyústit do uzlu v Brně, tak by to znamenalo enormní zátěž brněnské aglomerace včetně problémů s vyřešením obchvatu Brna, protože sama dálnice v současné době, která tam je přetížena a plánuje se její rozšíření, tak plní, jak známo, funkci nejen jako dálnice, ale zároveň městského okruhu, protože výstavba obchodních center se dostala za dálnici, a tudíž se tam trochu nešťastně spojila tato dvojí funkce. To čtyřpruhové uspořádání obchvatu Břeclavi označuje za nezbytné i ministr dopravy, není to pouze MŽP, protože ta nezbytnost vyplývá z dopravního výzkumu, je to nejsilnější tranzitní doprava z Rakouska přes Českou republiku přes Ostravsko do Polska. A není racionální důvod, proč toto směřovat přes R52 mimo jiné také proto, že to je delší. Nejen kvůli zátěži Brna.
Při přípravě územního plánu velkého územního celku Břeclavsko došlo na půdě Krajského úřadu Jihomoravského kraje ke změně předtím projednaného čtyřpruhového uspořádání silničního obchvatu Břeclavi na uspořádání dvoupruhové - a tady je adresát, na kterého byste měl asi adresovat tu naléhavost. A to se stalo, aniž by to bylo projednáno s Ministerstvem dopravy. Ředitelství silnic a dálnic následně připravilo dvoupruhový obchvat a získalo pro něj územní rozhodnutí.
Cílem usnesení vlády bylo zajistit, aby obchvat Břeclavi svou kapacitou odpovídal dopravním nárokům, které se na něj kladou, a měl tedy čtyři pruhy. Jsou tady studie, které prověřovaly řešení obchvatu. Podrobnosti k tomu vám rád sdělím písemně. Z hlediska životního prostředí jsou všechny dvoupruhové i čtyřpruhové varianty srovnatelné, neboť přes lužní les podél Dyje, který je evropsky silnou lokalitou soustavy Natura 2000, procházejí nejkratším možným směrem a v místech, kde to nezpůsobí zásadní škody.
Co je také důležité říci, že jde o nejkratší převedení kamionové dopravy, která smí jezdit rychlostí maximálně 80 kilometrů v hodině, jak známo, a tudíž je lhostejné, jestli čtyřpruhový obchvat bude mít parametry běžné silnice pro jízdu rychlostí do 90 km/h, anebo parametry rychlostní silnice pro jízdu rychlostí do 130 km/h, protože kamiony nesmějí jezdit více než 80.
***