(11.00 hodin)
(pokračuje Vlček)
Myslím, že pomalu můžeme zahájit hlasování. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Maršíčka, který nesouhlasí s odpovědí pana premiéra Topolánka.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 34 z přítomných 103 poslankyň a poslanců pro návrh 58, proti 43. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Končím interpelaci na pana premiéra Topolánka, končím také bod 175 a předávám řízení kolegyni Němcové.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, budeme pokračovat další částí našeho jednacího dne, body, které byly pevně zařazeny. Pro předsedy jednotlivých poslaneckých klubů zopakuji, které body to jsou, aby případně byli přítomni v jednacím sále jak zpravodajové, tak předkladatelé.
Nejprve zahájíme projednávání bodu číslo 28, následovat bude bod 58, 73, 94, 77, 87, 36, 5, 18, 19, 57. To jsou body, které jsme zařadili… (Námitka ze sálu.) Bod 86, pane kolego, jsem četla, a pokud ne, tak se vám omlouvám. Tak ještě bod 86. Tolik tato úvodní informace.
Nyní tedy zahajuji projednávání bodu číslo 28. Jedná se o
28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 626/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Tedy opakuji ještě jednou, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení. Prosím o úvodní slovo za navrhovatele pana ministra průmyslu a obchodu Martina Římana.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji, paní předsedající. Dovolte mi tedy, dámy a pánové, abych uvedl novelu zdánlivě velmi nudné normy, totiž zákona o technických požadavcích na výrobky a novelu zákona o metrologii, nicméně pod tou technikální nudností se skrývá významná změna, ke které, pokud norma bude přijata, dojde k 1. lednu 2009, a já předem děkuji, že doposud nebylo využito veto na § 90, protože pokud by bylo využito, tak by novela od 1. ledna nemohla platit, a jak uvedu dále, pro zhruba 200 000 podniků a živnostníků by to byla podle mého soudu škoda.
Novela totiž není motivována ničím jiným než změnou stávajícího systému zabezpečování tvorby a vydávání českých technických norem. Doposud, jednoduše řečeno, normy jsou drahé, jak uvedu dále, a poskytují se způsobem, metodou z 19. století, to znamená pouze papírovou formou a prodejem norem v papírové podobě. My to chceme změnit těmito změnami, jejichž podkladem je právě novela obou zákonů. Chceme normy jak zlevnit, a to výrazně, jak uvedu, a za druhé chceme opustit, nebo alespoň fakultativně pro zájemce opustit čistě papírovou formu a přesunout se na formu elektronickou, která je rychlejší a výrazně levnější.
Dnes, kdy je přístup k normám pouze formou zakoupení normy v papírové podobě, to obnáší poměrně značné výdaje pro podnikatele, kteří s normami pracují a kteří normy potřebují. Tak např. podnikatel v oblasti revizí elektrických zařízení a instalací, který by měl disponovat zhruba souborem 200 norem, tak v případě, že začíná s podnikáním a rozhodne se všechny tyto normy do svého podniku zakoupit, utratí cca 65 000 korun prvotních pořizovacích nákladů a výdaje za změny každoročně činí 5000 korun. To je stávající stav. Nový systém znamená výrazné snížení. Pokud se přihlásí prostřednictvím internetu k možnosti plného čtení a tisku všech těchto technických norem, tak ročně zaplatí 3500 korun, to znamená ušetří vstupní náklady 65 000 korun a každoroční aktualizace ho bude stát o 1500 korun méně. Pokud se přihlásí např. pouze do systému čtení norem, tak zaplatí za veškeré čtení všech norem podle libosti pouhých 1000 korun ročně. To znamená, že je to výrazná míra jak úspory, tak taky zlepšení komfortu prostřednictvím internetu. Podobně, i když ne o tolik, budou sníženy i ceny papírových norem. Pokud se podnikatel rozhodne nevyužít nové elektronické podoby, ale zůstane v původním dnešním systému, cena se snižuje v průměru o 50 % za stranu. Je to diferencované podle velikosti normy, ale v průměru je to 50 %.
Takže jak vidíme, ten pokrok nebo to zjednodušení, zlepšení, zlevnění, je skutečně velmi výrazné, a pakliže bude tato norma vámi i Senátem schválena a prezidentem podepsána, tak systém začne fungovat od 1. ledna.
Celkově ještě jedno číslo na závěr. V současné době podnikatelé za normy utratí přibližně 100 mil. korun ročně, v tom novém systému ušetří zhruba polovinu, tedy půjde o částku do 50 mil. korun.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím tedy nejprve ale Sněmovnu, protože zde mám návrh na změnu zpravodaje, pan Karel Korytář je dnes omluven z našeho jednání, a protože se jedná o prvé čtení, musí Sněmovna rozhodnout o tom, že souhlasí se změnou zpravodaje.
Návrh je, aby se zpravodajem stal pan kolega Břetislav Petr. Sice přivolám naše kolegy, ale doufám, že to je tak formální hlasování, že nemusím dlouho čekat.
Proto zahájím hlasování pořadové číslo 35. Táži se vás, kdo souhlasí se změnou zpravodaje pro prvé čtení. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 35 přítomno 112, pro 88, proti nikdo. Změnu zpravodaje jsme tedy schválili.
Prosím pana zpravodaje, aby se ujal své role. Pan poslanec Břetislav Petr má slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan ministr Říman v celkem obsáhlém expozé osvětlil problematiku, o kterou se jedná. Uvedená problematika spočívá v tom, že rušíme příspěvkovou organizaci Český normalizační úřad, který byl doposud pověřen vydáváním technických norem, a převádíme tuto činnost na jinou organizaci, a to je Úřad pro technickou kontrolu, normalizaci a metrologii.
***