(10.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Pokud to myslíme se snižováním nerovnosti vážně, a já chci říci, že to není levicové téma, je to téma napříč politickým spektrem, musíme začít u těchto příčin, které jsem vyjmenoval.
Pokud jde o finanční zdroje, o kterých tady byla řeč, pokusím se stručně rekapitulovat kroky, které podle mého názoru povedou ke snížení nerovnosti, a to i v případě zavedení odloženého školného.
Za prvé je nutno vytvořit legislativní prostor pro zavedení základních studijních grantů všeobecného systému půjček na vzdělávání, systému sociálních stipendií a spoření na vzdělávání. To je to, o čem jsem před chvílí mluvil. To jde udělat i při zachování dlouhodobé a fiskální neutrality, čili nemusí to mít žádný výrazný dopad. Paralelně s tím je třeba převést nepřímé podpory studentů, jako například daňové úlevy rodičů, přídavky na děti, na přímé formy podpory, jako například studijní grant, dopad do půjček, rozšíření příjemců sociálních stipendií. Já jsem o tom minulou schůzi mluvil a použil jsem příklad, který existuje dnes už v Nizozemí. Dále je třeba identifikovat vhodný způsob, jak založit průběžně financované fondy pro studentské půjčky s nízkými úroky a kontingentním splácením. Pomoc nám nabízí samozřejmě různé zahraniční instituce, jistě bychom si ale dokázali podle mého názoru pomoci i sami. Teprve potom je možné zavést systém odloženého školného, které bude fungovat jako zdroj cenových signálů a nástroj reálné zainteresovanosti škol na dlouhodobé kariérní úspěšnosti absolventů a v neposlední řadě také samozřejmě jako zdroj příjmů vysokých škol.
Rád bych ještě jednou zopakoval, abych byl správně pochopen: odložené školné je možné zavádět až po úplném zprovoznění systému půjček a splátek.
Dále. Školné bude vzhledem k potřebě zachovat podmínky přijatých studentů vhodné zavádět postupně, to neznamená, že všichni naráz to školné budou platit. Mám na mysli pouze samozřejmě pro nastupující kohorty studentů do bakalářských a magisterských programů. Nikoliv to, že někdo bude ve čtvrtém ročníků a teď bude školné platit. Podle mého názoru student musí vstupovat do vzdělávacího systémů za stejných podmínek, jako za nich bude vystupovat. To znamená, že pokud školné neexistuje na začátku, nemůže pro toho studenta být školné ani na konci.
Dámy a pánové, netvrdím, že to je nějaký objev, to co jsem zde řekl. Přicházíme s modelem, který záhy po jeho zavedení v řadě zemí vedl k růstu příležitostí ke studiu, k uspokojení poptávky po oborech a samozřejmě - a to je nejdůležitější - právě ke zmenšení sociálních bariér přístupu ke vzdělávání. Problém je v tom, že kdo nechce, tak nevidí a neslyší. V takovém případě ale nepomohou ani desítky interpelací, ani žádný seminář.
Dámy a pánové, doufám, že tu debatu na semináři 3. listopadu prodloužíme, že bude odborně fundovaná a že samozřejmě na ní zazní názory z různých částí politického spektra. Ale právě taková debata je pro naše školství velice důležitá.
Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Zelenková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Připraví se s faktickou pan poslanec Bičík.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji. Kolegyně a kolegové, já jsem ani vystupovat nechtěla, přesto některé iracionální argumenty zejména v postojích pana ministra mě k tomu nutí.
Chci se vrátit k podstatě této interpelace, kdy jsem ji uváděla slovy, že nečekám, že se shodneme na tom, že školné, poplatky za studium, jsou tím nejlepším koncepčním řešením. Je zřejmé, že koalice má na tohle jiný názor, že recepty řešení problému financování školství vidí jinde, než je vidí v této chvíli opozice.
Já jenom se chci vrátit k podstatě tehdejšího mého dotazu, na který jsem po dlouhém seriálu, který jsme zde absolvovali, odpověď neslyšela. Apelovala jsem na to, aby ministerstvo, koalice, všichni, kdo obhajují ten koncept, neargumentovali falešně, aby argumentovali poctivě. Aby neříkali, že odložené školné pomůže sociálně slabým v přístupu k vysokoškolskému studiu. Samozřejmě že sociálně slabým pomohou granty, pomůže spoření, pomohou půjčky, pomohou úvěry atd. - ale nikoliv školné. Čili to je podstata celé věci.
Řekněte poctivě, jestli myslíte, že tato opatření jsou potřeba, protože dnes tedy rozpočtová politika této vlády není schopná zajistit financování vysokého školství na potřebné úrovni. A bude to stačit, bude to poctivé a nebudeme proti tomu mít jiné než věcné argumenty. Mně tam skutečně vadí ty falešné tóny, ten falešný způsob argumentace.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bičík. Připraví se s řádnou přihláškou pan poslanec Exner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Bičík: Děkuji. Skutečně jenom krátce. Ano, mám pocit, že se opravdu neumíme poslouchat. Kolegyně Zelenková, a já jsem na to upozorňoval ve svém prvním vystoupení, teď musela zdůvodňovat a opakovat, na základě čeho se minule ta diskuse, která tady proběhla, rozvinula.
Pan kolega Bartoš hovořil o mém vystoupení. Chtěl bych ho požádat, aby se podíval do stenozáznamu, protože já jsem hovořil o tom, že dvě ze tří vystoupení zástupců pravice byla položena poněkud mimo snahu provádět skutečnou objektivní diskusi. Dobře, upřesním. Pan Bartoš mezi ty dva diskutující nepatřil.
A nyní co se týče samotného průběhu rozpravy. Skutečně se ukazuje, že někteří kolegové, bohužel i pan ministr, nechtějí zatím poslouchat. Já bych ho chtěl moc poprosit, aby udělal to, co tady říkala paní kolegyně Bohdalová. Já jsem také ten, který si všechna vystoupení z minulého našeho jednání a jejich stenozáznamy vytáhl a prostudoval. Uváděl jsem tady ve svém vystoupení, že už nechci hovořit o tom, co kde kdo řekl v konkrétní okamžité reakci. Někdy to slovo ujede a nejsou to tak přesné informace a zbytečně se zdržujeme úvahami a diskusemi o tom, co třeba ten člověk, který tu větu přednesl, že ani tím způsobem v tom daném okamžiku nemyslel.
Čili prostudujme si všichni to, co jsme zde řekli, co jsme řekli zde připraveně, a na základě toho si připravme diskusi, kterou tady pan ministr nabízí. Já skutečně stejně jako paní kolegyně Bohdalová věřím, že pozvánku na vyhodnocení diskuse o návrhu Bílé knihy terciárního vzdělávání ještě dostaneme.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Exner s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Exner je zatím posledně přihlášený do diskuse. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, paní poslankyně Zelenková uplatnila svou otázku, která má přesně tři a jednu pětinu řádku. Podařilo se tím poprvé za celou dobu, co jsem v České národní radě, v Poslanecké sněmovně, zablokovat v podstatě jednání o interpelacích. Ten systém je opravdu velmi nešťastný. Navíc jsou tady zkušenosti některé jiné. Například při změně ústavy ve Francii, kterou provedli teď o prázdninách, tak Národní shromáždění Francouzské republiky vyčlenilo přímo v ústavě jeden den každý týden na interpelace a jeden den každý měsíc na projednávání otázek na základě návrhů opozice a malých poslaneckých klubů. Něco asi s tím budeme muset udělat. Ale k věci.
Ve svém vystoupení pan ministr mluvil poměrně dlouho o tom, že debata bude pokračovat. Pane ministře, my jsme už za polovinou volebního období. Času moc nemáte. Doba na to, abyste mohl zavést něco z toho, o čem mluvíte, se pomalu krátí. Nakonec z vás tedy vylezlo, že počítáte s tím, že legislativní návrhy - nevím jestli do Parlamentu, nebo do legislativního procesu - budou někdy v polovině příštího roku 2009. Bude to jeden rok před skončením funkčního období této vlády.
***