(9.40 hodin)
(pokračuje Exner)
Pan předseda vlády Topolánek prohlásil rovněž, podobně jako pan ministr Liška, že u nás není systém finanční pomoci. Také jeho bych se chtěl zeptat, co tedy chce udělat, aby takový systém finanční pomoci u nás byl. Pan předseda vlády hovořil také o tom, že u nás vysoké školy fungují tak, že přibírají studenty nezávisle na tom, jestli budou mít uplatnění. Ale co v této věci tedy vláda udělá, nebo alespoň chce udělat, aby se daná věc konkrétně změnila?
Pan předseda školského výboru Bartoš a někteří další mluvili o odloženém školném a vědí o něm podrobnosti přesto, že není zatím projednáno a neexistuje žádný konkrétní návrh, který by byl předložen např. do projednání v rámci legislativního procesu. Mluvilo se také o tom, že veřejné mínění není pro školné, ale veřejné mínění by bylo pro půjčky, které by stát např. rodinám nebo studentům přímo poskytoval, ale ne na školné, prostě na to, aby mohlo opravdu více lidí studovat. Podobně bylo prohlášeno, a to už několikrát, a také zopakováno v této diskusi, že školné systém financování vysokých škol nevytrhne. Jestliže školné financování vysokých škol nevytrhne, potom také není nutné právě prioritně zavádět tuto záležitost, která je tak nepopulární a nežádaná.
A nakonec se mluvilo o tom, že poskytování určitých svobod vysokým školám znamená zbavení se odpovědnosti za dlouhodobé záměry státem, že vysoké školy by naopak mohly svobodněji o svých věcech rozhodovat a podle zájmu o studenty být financovány. Je to přesně opačný proces, než probíhá v celé řadě zemí. Jako příklad uvedu Finsko nebo Irsko. Nejde o to, že bychom požadovali diktát státu o tom, jak mají být složeny vysoké školy, jaké obory. Jde o to, že stát by měl vytvářet podmínky k tomu, aby nejen bylo více studentů a absolventů vysokých škol, ale aby také měli konkrétní uplatnění v praxi.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Bičík. Pardon, pan ministr Liška, omlouvám se. Pan ministr se přihlásil, dává přednost panu poslanci Bičíkovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Bičík: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, problematikou poplatků za vzdělávání, a to zejména vládou uvažovaným zavedením tzv. odloženého školného za studium na vysokých školách, se - ne zcela v souladu s úvodním vystoupením kolegyně Zelenkové - tato Sněmovna zabývala po celý čas vymezený pro odpovědi členů vlády na písemné interpelace před měsícem na své zářijové schůzi, konkrétně to bylo, myslím, 25. září. A dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo. Nevyřešili jsme nic a k projednání dalších závažných interpelací z časových důvodů samozřejmě ani nedošlo. Přesto si myslím, že nešlo o ztracený čas.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, já vás přeruším a poprosím kolegy, aby si šli diskutovat mimo jednací sál. Děkuji. Prosím, pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Milan Bičík: Také já vám děkuji, pane předsedo.
Přesto si myslím, že nešlo o ztracený čas. Poprvé na sněmovní půdě, a mimo jiné dokonce z úst premiéra, jsme měli možnost slyšet ucelenou představu, teď nevím, zda vlády, nebo ODS, týkající se budoucnosti terciárního vzdělávání v České republice, a to včetně odpovědí na otázky a argumenty, které tady, na této půdě, ani nezazněly. Bylo to ve vystoupení pana premiéra.
Byl jsem, kolegyně a kolegové, před měsícem řádně přihlášen do rozpravy a řada na mě vyšla až dnes a nechtěl bych tuto časovou dnes vlastně výhodu zneužívat k tomu, abych upozorňoval na nepřesnosti, nesprávné údaje, protimluvy anebo určité dezinterpretace, které zde zazněly zejména jako reakce na jednotlivá vystoupení, a proto se omezím na dvě obecnější poznámky a jeden návrh.
Poznámka jedna. Vystoupení pana ministra jako interpelovaného, pana premiéra a dalšího řečníka pravice sice obsahovala všechny jejich současné argumenty podporující zvýšení spolupodílu studentů na financování terciárního studia, neobsahovala však žádnou informaci o jiných existujících a úspěšně se rozvíjejících systémech, založených na obdobných principech, jaké ve vzdělávání máme dnes u nás. Neobsahovala ani informaci o zkušenostech některých z těch zemí, které v minulých letech k zavedení školného přistoupily, a nebyla tady reakce na ty poznámky, které na tyto skutečnosti upozornily.
Poznámka dvě. Nejméně dvě ze tří obsáhlejších vystoupení zástupců vládní koalice pro mne vyznívala nikoli jako výzva k diskusi a k vzájemnému naslouchání si ve smyslu programového prohlášení vlády i ujištění premiéra z úvodu jeho vystoupení, ale jako strohé oznámení. Takhle jsme se rozhodli, takhle to uděláme, my máme tu jedinou správnou pravdu a vy se - řeknu to lidově - třeba stavte na uši. Pokud by to tak mělo být, zpochybnilo by to jakoukoli diskusi a samozřejmě by to také zpochybnilo stabilitu případně přijatých, silou prosazených opatření.
A proto nyní ten návrh. Nezatěžujme už v dané chvíli Sněmovnu dalším jednáním o něčem - a zaznělo to tady z úst paní kolegyně Bohdalové, moc jí za to děkuji - na čem není ani základní politická shoda, co nemá žádné konkrétní přijatelné obrysy. Uložte, pane ministře, svým podřízeným zajištění úkolu obsaženého v programovém prohlášení, uložte jim, aby nejen přednášeli, aby nejen poučovali, ale aby také naslouchali, a přenesme tu politickou, nebo odborně politickou diskusi odtud, z tiskových konferencí ministerstva i odjinud, na půdu pracovních, odborných a současně i politických jednání.
Já dobře vím, že 3. listopadu organizuje ministerstvo konferenci, která má ukončit diskusi k návrhu Bílé knihy terciárního vzdělávání. Vím o tom, že součástí této konference má být vyřízení připomínek k tomuto návrhu. Součástí Bílé knihy je samozřejmě otázka řešení spolupodílu studentů na financování svého vzdělávání podle programových představ vládní koalice. Já bych pana ministra v této souvislosti pouze upozornil, že případní zájemci mají z webových stránek ministerstva možnost se dozvědět, že kapacita sálu je už obsazena a nikdo další se přihlásit nemůže.
Pokud taková jednání budou v budoucnu uskutečněna, chtěl bych pana ministra ubezpečit za náš klub, za své kolegyně a kolegy, že když budeme hovořit o komplexním přístupu ke zpřístupnění studia vyššímu počtu studentů ze sociálně slabých rodin, k terciárnímu vzdělávání, uslyší od nás ano. Jestliže budeme hovořit o systému studentských půjček a stipendií, uslyší od nás ano. Bude-li součástí těchto jednání zachování či posílení akademických svobod, zvýšení kvality studia, posílení úlohy vysokých škol ve výzkumu, ve vývoji, zvýšení nabídky postgraduálního či dalšího celoživotního vzdělávání, uslyší opět ano. Bude-li hovořit o opatřeních posilujících vztah mezi objemem prostředků poskytovaných veřejným vysokým školám ze státního rozpočtu a objektivními kritérii hodnocení škol, řekneme zase ano.
Pokud ale, pane ministře, budete chtít - anebo vláda bude chtít - budoucí diskusi omezit na to, že školné v té či oné míře, a zase to teď řeknu lidově, bude a bude a bude, tak od nás, pane ministře, uslyšíte pouze jedno. Ne a ne a ne.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan ministr Liška. Prosím, pane ministře, máte slovo.- S faktickou poznámkou pan poslanec Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já bych fakticky chtěl reagovat na pana kolegu Bičíka. Ten seminář opravdu bude 3. 11., bude zde ve Státních aktech. A to, o čem mluvil, že je tam omezena účast, to se týká samozřejmě lidí zvenku. Poslanci se mohou účastnit úplně všichni. Já předpokládám, že také poslanci ze školského výboru tam všichni budou sedět a budou mít prostor na to, aby tam své názory vyjádřili. Děkuji.
***