(17.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Za sedmé. Je nutné, aby vláda okamžitě odkryla karty v tom, jak chce konkrétně řešit reálně očekávané propady státního rozpočtu proti předloženému návrhu, protože to bude v každém případě pro obyčejné lidi nejen bolestivé, ale podle mě i zdrcující.
Nezbývá tedy, než zopakovat to, co řekl místopředseda naší strany Jiří Dolejš, který řekl, že pro nás je návrh rozpočtu nepřijatelný, a nezbývá tedy, než návrh rozpočtu vrátit vládě k přepracování, aby zapracovala do základních parametrů rozpočtu příjmy, výdaje a deficit státního rozpočtu již nyní, reálné dopady americké finanční krize, která má v těchto globálních důsledcích předvídatelné důsledky i pro Českou republiku.
Děkuji vám. (Potlesk z lavic poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji místopředsedovi Sněmovny Vojtěchu Filipovi a nyní prosím o slovo předsedu poslaneckého klubu ČSSD Michala Haška. Prosím, pane kolego.
Poslanec Michal Hašek: Velmi děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení zástupci vlády, kolegyně a kolegové, jako každý rok stojíme opětovně před jedním ze zásadních rozhodování. Nejedná se o nic méně důležitého než o rozhodování o státním rozpočtu na příští rok.
Zahajujeme dnes jednání o návrhu, který má podle předkladatelů desítky pozitivních aspektů, od maximální aplikace konvergenčních principů až po všechny výčty navýšení rozpočtu v jednotlivých kapitolách. Pokud bychom skutečně chtěli dnes slyšet pouze ódy na radost, nepochybně bychom mohli být postupně ukolébáni do stavu, že je vlastně v pořádku. Bohužel opak je pravdou. Návrh rozpočtu, který je předložen vládou k projednání, vykazuje podle našeho názoru minimálně dvě zcela zásadní pochybení. První, které je možno označit jako ekonomický eufemismus, a druhé, které bych označil jako bezohlednost vůči budoucnosti.
Proč taková příkrá slova z mých úst? Předkladatelé zákona nepochybně odvedli technicky bezchybnou práci. To se koneckonců od zpracovatelů s rozsáhlým státním aparátem očekává. Co ovšem opakovaně postrádám, a není to novinkou u této vlády, je vnímání ekonomické reality, ve které se naše země nachází. Ač je veřejně známo, že v důsledku celosvětové finanční krize dochází k masivním státním intervencím, a to dokonce v takové baště neokonzervatismu, jako jsou Spojené státy americké, tato vláda se naopak rozhodla v době, kdy téměř všechny státy směřují k masivní podpoře ekonomik, šetřit. Že trh není samospasitelný a nevyřeší vše, jsme opakovaně přesvědčování v rámci různých krizí.
Protože budu dále hovořit o oblasti zemědělství a venkova, musím říci, že to, co tam je neměnné, je u lidí odpovědnost k půdě, odpovědnost k jejímu obhospodařování, a to je zakořeněno v celých generacích. Šetření vlády je nepochybně správným přístupem za podmínky, že víme zcela jasně, co chce vláda dosáhnout. Nicméně návrh, který je předložen, podle mého názoru takové cílení postrádá. Nepochybně to není posílení ekonomiky, např. zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů. Pokud je tedy zámyslem posílení ekonomiky, tak pak si dovolím upozornit, že minimálně v zemědělství jdou škrty právě na úkor konkurenceschopnosti našich zemědělců.
Kam se poděly cíle vlády v rámci programového prohlášení! Či lépe řečeno - kde má vláda ucelenou koncepci rozvoje zemědělství, potravinářství, lesnictví, dřevařství a v poslední řadě koncepci rozvoje a stabilizace venkova! Samozřejmě tím také řešení problémů občanů s nízkými příjmy. Řešení pro ty občany, kteří v důsledku vašich vládních reforem jsou oběťmi. Možná postupujete podle logiky, že chcete zvýšit příjmy bohatých na ještě bohatší.
Nepochybně je možné říkat tady, říkat v médiích, co všechno bylo pro zemědělce v rámci loňského rozpočtu uděláno a co všechno je takzvaně přichystáno v rámci tohoto návrhu. Nicméně pokud budete hovořit přímo se zemědělci, a já bych vám to vřele doporučoval, tak zjistíte, že opak je pravdou. Argumenty, že zisky v zemědělství za loňský rok dosáhly miliardových hodnot, jsou argumenty liché. Ať už z hlediska transformačních nákladů, které nese tento sektor, tak z hlediska, kdo fakticky ty zisky v agrární oblasti za loňský rok obdržel, anebo z hlediska jejich udržitelnosti pro následující rok a delší časové období.
Takže co vlastně vláda připravila pro zemědělce? Tvrdím, že v zásadě nic nového. Tedy kromě krácení rozpočtu a krácení dotací. Je více než vypovídající, že za dva roky vaší vlády došlo ke snížení rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství v nominálu proti roku 2007 o 30 %. Ano, slyšíte dobře, o alarmujících 30 %! Je více než vypovídající, že tato vláda opětovně není schopna dorovnat maximální výši přímých plateb, která byla vyjednána. Kde je tedy vámi deklarovaná podpora konkurenceschopnosti! Jaká je vlastně naše politika v této oblasti v rámci Evropské unie a pro nadcházející předsednické období České republiky?
Já si myslím, že téměř vše vypovídá o vašich záměrech následující citace z kapitolního sešitu Ministerstva zemědělství. Cituji: Na snížení se podílí především snížení dotací a podpor, kde se zčásti předpokládá využít prostředků uložených v rezervním fondu. Konec citátu. Tato věta obsahuje podle mne hned několik negativních signálů. První, tím je reálný pokles kapitoly Ministerstva zemědělství v horizontu až do 5 miliard Kč. Druhý, že peníze, které kapitole byly přiděleny v letošním roce, byly nastaveny zjevně nereálně, a konečně další, že tato vláda si ve vztahu k zemědělcům a venkovu nastavila politiku v rámci hesla "Poraď si sám".
Podíváme-li se na návrh rozpočtu na příští rok i v kontextu inflace a nadhodnoceného růstu HDP, je zřejmé, že s touto vládou stojíme opět před rizikem takzvaných rozpočtových balíčků, a myslím si, že nám všem je jasné, kde by v takovém případě tato vláda brala.
Podtrženo a sečteno, zemědělci, potravináři, lesníci a vodohospodáři jsou opět postaveni do role nositelů transformačních nákladů. V tomto případě hned dvakrát, jako podnikatelé cestou špatného návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, a jako občané v důsledku všech ostatních reforem, které bohužel tato vláda prosadila v loňském roce. Nést hned dvojí důsledky chyb této vlády považuji za natolik zásadní rozpor, že tento návrh rozpočtu nejenom já osobně, ale předpokládám, že také poslanci, kteří mají odpovědnost k venkovu a zemědělství, zkrátka nemohou podpořit. Připojuji se k návrhu na zamítnutí návrhu státního rozpočtu.
Děkuji za pozornost. (Poslanci ČSSD tleskají.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Michalu Haškovi. Nyní je řádně přihlášen do diskuse pan kolega Zdeněk Škromach, poté pan poslanec Ladislav Skopal. Celkem mám ještě tři přihlášky, vlastně celkově mám tři přihlášky, po panu Skopalovi ještě pan kolega Bratský. To jsou zatím tři přihlášky, které mám před sebou. Slovo má pan kolega Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, mnohé věci už tady zazněly. Ačkoliv pan ministr financí, včetně premiéra Topolánka, se tváří, jako že jsou vládou, která se snaží udržet rozpočty v nějaké rozumné míře, ve skutečnosti se tato vláda chová naprosto rozhazovačně. V podstatě zadlužuje vnitřně tento stát. Tím, že nefinancuje investice, tím, že nezvyšuje platy ve veřejné a státní správě, vytváří dluh do budoucna. Ten dluh bude muset jednou někdo spravit. Někdo bude muset opravit domovy důchodců, školy, někdo bude muset opravit díry na silnicích, někdo bude muset zaplatit státní a veřejnou správu ve chvíli, kdy ti lidé začnou utíkat. A to je výsledek, který skrytý v tomto rozpočtu.
Navíc si tato vláda příliš fandí v příjmových stránkách a nasazuje naprosto zkreslené údaje o příjmech. To se nakonec ukazuje i v oblasti sociálních příjmů. Nakonec často slyšíme od ministra Nečase, ale i od dalších: Nemůžeme dávat více než to, co máme. A přitom tato vláda Mirka Topolánka, stejně jako kdysi Klausovy vlády, dělá stejné - podřezává příjmovou stránku rozpočtu.
***