(11.40 hodin)
(pokračuje Maršíček)
Navrhované změny znamenají především zvýšení vlivu evropských institucí v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a policejní a soudní spolupráce v trestněprávních věcech. Domnívám se, že v uvedených oblastech se posiluje státní byrokracie, zatímco Europol na bázi bilaterálních dohod a bilaterální spolupráce funguje dobře a podléhá kontrole národních parlamentů.
KSČM je pro evropskou integraci, ale bez zvyšování byrokratických zátěží i v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a policejní a soudní spolupráce. Poslanecký klub KSČM vyslovuje nesouhlas se sněmovním tiskem 586.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak, pane poslanče. Teď bych si rád ujasnil to vaše poslední konstatování. Vyslovujete nesouhlas a víc nic? (Poslanec Maršíček souhlasí.) Tak, je to řečnický projev, politický projev. Proč ne.
Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan poslanec František Bublan. Prosím.
Poslanec František Bublan: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych jenom velmi krátce chtěl říci několik poznámek k této otázce.
My jsme s výborem pro bezpečnost na jaře tohoto roku měli možnost navštívit sídlo Europolu v Haagu, měli jsme možnost vyslechnout takovou úvodní přednášku představitelů této instituce, měli jsme možnost mluvit s našimi policisty, kteří jsou součástí Europolu a za Českou republiku plní funkci této instituce, a musím říci ve shodě s ostatními, že jsme byli tak trošku překvapeni, jak malé pravomoci a jak malý význam současný Europol má. Když se zeptáte policistů specializovaných útvarů, s kým spolupracují nebo kam vysílají své žádosti v případě nějaké hledané osoby, ať už je to nějaký drogový mafián nebo případně terorista nebo někdo podobný, tak všichni vám řeknou: No přece na Interpol. Tady vidíme jasný rozdíl mezi Interpolem, který už je zaběhlou institucí a má určité pravomoci, a Europolem, který je novou institucí a v podstatě hledá svoje místo.
Interpol je výkonná složka. Výkonná složka, která už je propojena informačně, má svá pravidla a má také své možnosti, jak potírat organizovaný zločin a jinou kriminalitu. Europol vznikl něco jako analytické oddělení. Já nemám nic proti analýzám, ale když se dozvídáme, že na Europolu se dělají analýzy z toho, co už proběhlo, z těch ukončených případů, tak se mi to zdá docela málo. Ještě bych pochopil, kdyby na Europolu dělali analýzy z nějakých budoucích jevů, z toho, co by mohlo čekat policisty ve všech zemích Evropské unie, nějaká nová počítačová kriminalita nebo nějaký nový druh finančních podvodů apod. Tam potom ta analýza by byla na místě a mohla by dopředu připravit policisty k tomu, aby se připravili na řešení těchto kauz. Ale dělat analýzy z toho, co už proběhlo, dokonce z toho, co už je uzavřeno, to je skutečně velmi málo.
Já si myslím, že v roce 2005, kdy byl zvolen za ředitele Europolu pan Ratzel, je to zkušený německý policista, tak se cesta této instituce tak trošku změnila a začaly ty první debaty o tom, jak změnit Europol na trošku výkonnější orgán, který bude mít svoje místo v evropských institucích. A ta debata už probíhá několik let a možná bude probíhat ještě další měsíce nebo léta, abychom našli ten správný rámec pro fungování této instituce. Nebraňme se této cestě. Pokud skutečně chceme, aby to byla výkonná složka, nikoli jenom nějaký úřednický aparát, který bude dělat zpětné analýzy, tak nám to jenom prospěje. Přimlouvám se za to, abychom vypověděli tuto starou smlouvu a samozřejmě potom přispěli k tomu, aby ta nová smlouva nebo ten nový právní rámec pro Europol byl co nejlepší a co nejvýkonnější. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Františku Bublanovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nevidím nikoho, takže rozpravu končím.
Ptám se pana ministra nebo pana zpravodaje, zdali hodlají přednést závěrečné slovo. (Ministr i zpravodaj dávají najevo, že nikoliv.) Není tomu tak.
Takže se, dámy a pánové, budeme nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a já se táži, zdali má někdo jiný návrh. Hlásí se pan poslanec František Bublan.
Poslanec František Bublan: Dovoluji si navrhnout výbor pro bezpečnost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, děkuji. Nějaký další návrh není?
Zahajuji hlasování pořadové číslo 49 a táži se, kdo souhlasí s přikázáním výboru zahraničnímu, ten ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti?
Děkuji, hlasování skončilo. Ze 172 hlasujících pro 131, 3 proti, takže tento návrh byl přijat.
Pan poslanec Bublan navrhl přikázání výboru pro bezpečnost. O tom rozhodneme hlasováním pořadové číslo 50, které jsem zahájil. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 173 přítomných bylo pro 133, nikdo proti, takže i tento návrh byl přijat.
Dále zazněl návrh na zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech na 20 dnů. Takže se táži předkladatele, zda souhlasí. (Ano.) Ano, souhlasí.
Rozhodneme o tom hlasováním pořadové číslo 51. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců, pro 112, proti 2, takže i tento návrh byl přijat.
Mohu ukončit první čtení tohoto vládního návrhu s poděkováním panu ministrovi i panu zpravodaji.
Nyní se budeme věnovat bodu číslo
30.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími
a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé,
podepsaná dne 15. října 2007 v Lucemburku
/sněmovní tisk 428/ - druhé čtení
Já za omluveného pana ministra zahraničí Karla Schwarzenberga prosím, aby se slova ujal ministr Ondřej Liška a tisk uvedl.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vláda České republiky předkládá žádost o vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody o stabilizaci a přidružení Republiky Černá Hora, podepsané v Lucemburku dne 15. 10. 2007. Jde o standardní stabilizační a asociační dohodu, jež je obdobná dohodám, které Evropská unie již uzavřela s Chorvatskem, Makedonií/FYROM, Albánií, Bosnou a Hercegovinou a rovněž se Srbskem.
Evropská unie přislíbila Černé Hoře, podobně jako ostatním zemím západního Balkánu, perspektivu členství v Unii. K dosažení tohoto cíle má mimo jiné napomoci stabilizační a asociační proces, jehož nedílnou součástí je i tato dohoda.
Dohoda upravuje formy politického dialogu Evropské unie s Černou Horou včetně posílení regionální spolupráce.
***