(16.10 hodin)
(pokračuje Lhota)
Zatímco předkladatel mluví o prostoru, o novém prostoru pro lidskou důstojnost, kritika hovoří o jejím vytlačení na periferii lidského zájmu. Zatímco předkladatel hovoří o odstranění šedé ekonomiky cestou co nejsnadnějšího zaměstnávání, kritika o potřebě daleko větší a tvrdší kontroly a postihu. Zkrátka předkladatel na prahu 21. století, odpovídajícím způsobem 21. století, vidí řešení individuálních problémů daných problematik cestou individuálních řešení, mimo jiné již zmíněných - formou zprostředkujících agentur a zelených karet. Kritika, to je zajímavé, volající rovněž po individuálních řešeních, je však spatřuje v pracovních úřadech, nejlépe se zvětšujících, centrálně - dokonce centrálně řízené výstavbě domů i celých fabrik. Mrkněte se na ty stenozáznamy. A nad tím vším co nejdůslednější kontrola.
A aby to nebylo málo, v rámci kritik následuje výčet nejrůznějších výroků a čísel, jako například nyní - byť ve zkrácené formě - budu citovat: Pracuje u nás 150 tisíc zahraničních dělníků. Jak znám naše lidi, možná stejný počet jich pracuje mimo republiku. Takže výsledkem je vlastně nula k nule. No tak nechť nám to někdo vysvětlí, co to jako znamená. Že těch 150 tisíc se má vrátit zpátky, těch 150 zahraničních u nás vyženeme opět pryč a tento stav budeme nějakým způsobem konzervovat? Jak jinak si lze toto vysvětlit?
Nebo další příklad. Do toho všeho se musí připočítat vliv světově propojeného trhu, jehož realita má rovněž své důsledky. Opět - co tím chce autor dané kritiky vlastně říci? A teď mi řekněte, je vůbec ještě někdo, kdo se v logice takové argumentace ještě může vyznat? Jinými slovy, právě touto argumentací jsme se totiž dostali až na samotný práh toho, co bývá nazýváno tzv. světonázorem.
A tak ve snaze i o jeho pochopení, po textech z prvního čtení došlo i na nahlédnutí do teorie mezinárodních vztahů v pojetí komunistického učení. Je to takové učebnicové, ale je to fakt zajímavé. Ono se to tady prolíná. Hlavními aktéry v jeho podání totiž nejsou státy, nýbrž společenské třídy v kontextu světově propojené ekonomiky. Ty jsou děleny na tzv. centra a periferie. Mezi nimi pak semiperiferie. Zatímco v centrech se soustřeďují vykořisťovatelé, jejichž jediným zájmem je zisk a jeho hromadění, tak periférie se stávají pouze jeho kořistí a předmětem jeho vykořisťování. Co se semiperiferie týká, tak ta je prý něčím uprostřed, něco jako stabilizátor celého vykořisťovatelského systému. A tam někde, podle daného výkladu, se údajně nacházíme i my tady. Celý tento systém se v současné době, v těchto dnech a právě nyní, ubírá do vlastní krize, ta má trvat 20 až 50 let, a poté má být nahrazen systémem novým, buď socialismem, tedy nové, lepší a spravedlivější společnosti, nebo érou současného barbarství. Bavíme se o práci.
Jak se zdá, vše nesrozumitelné je tím pádem vědecky vysvětleno. Rozděl lidi, vytvoř problém, a pak jej řeš jako jeho spasitel. Že by tedy předkrok jakési nové revoluce? Opravdu zvláštní je na tom všem jenom to, že země, kde byly hlásány obdobné světonázory, a opět to tady znovu zaznívá, uvrhly sebe samy na samý okraj civilizace. Tam, kde se přidrželi racionálně reality, dokázali se z ničeho a z naprosté nuly vypracovat a sami sobě si otevřeli dveře do světa netušených možností.
Takže ono to o těch světonázorech nejspíš také nebude. Namísto toho bude mnohem racionálnější, vrátíme-li se nohama opět na pevnou a vlastní zem. Otázka zní - jak. Často a napříč zde mluvíme o humanismu. Mnozí z nás. Z peněz poplatníků, jako by se jednalo o naše, posíláme část této práce ve prospěch zemí a lidí, kde se tyto hodnoty tolik vytvářet nedaří. Tak nevím. Myslíme-li to s tím humanismem skutečně upřímně, není daleko vhodnější namísto takovýchto pseudopomocí umožnit těm, jimž jsou určeny, aby se žádané hodnoty naučili sami vytvářet?
Mimochodem, a jen tak na okraj, při naší paměti, říká se, že lidé rádi zapomenou do půl roku - vzpomene si někdo z nás ještě na doby nedávné, kdy sem byli skutečně masově, organizovaně importováni příslušníci jiných národností? Já jsem z Hořic, celá ubytovna tam byla Kubánců. Na to jsme už dneska zapomněli. Proti tomu dneska bojujeme. Samozřejmě, že tu je a musí být otázka vlastních zájmů, otázka vlastní zaměstnanosti. Ale i to zde už zaznělo. O tom hovořil pan Kasal.
Smyslem všech projednávaných návrhů je totiž zvýšení produktivity. Opět to, o co nám tolik jde. A opravdu si někdo myslí, že hledat práci uprostřed africké pouště je snad snadnější než v rozvíjející se Plzni! Anebo je to naopak tak jako v té Plzni, že s rostoucí společností se zvyšují i možnosti nás všech, i padesátníků - budoucích, budoucího uplatnění? A opravdu si někdo myslí, že výsledky práce zahraničních pracovníků, bez nichž je v současnosti ohrožena skutečně už sama podstata fungování mnoha odvětví, na nichž jsme závislí, tu práci si odsud někdo odnese v batohu?
Namísto světonázoru stojí za to si připomenout, že chceme-li skutečně smysluplně sklízet úrodu, musíme se prostě naučit, že bez vlastního přičinění z ní nejde jenom ubírat. A v tomto smyslu to bude ještě určitě cesta velmi dlouhá.
Dnešní návrhy jsou však určitě přibližujícími krůčky, a proto mi dovolte zakončit citátem Tomáše Garrigua Masaryka, který v jednom z nich říká: Špatné překonat dobrým, to není tak těžké, ale těžko je překonat dobré lepším.
Děkuji vám za pozornost (Potlesk z pravé části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí ještě pan poslanec Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já trošku nerozumím těm patosům, které tady pan poslanec přednesl. Samozřejmě že potřebu zahraničních zaměstnanců na pracovních trhu v Česku si už dávno uvědomila sociální demokracie. A byla to sociální demokracie, která realizovala první pilotní projekty, za které jsme mimochodem byli kritizováni právě od vás, od poslanců ODS, v minulosti. A to, že říkáme, že tento proces má pokračovat, ale je potřeba, aby pokračoval opatrně a aby byl zaměřen hlavně na kvalifikovanou pracovní sílu, která je potřebná, kde vytvoření odborníka trvá roky, je něco jiného než u profesí, kde vám řeknou "tady chyťte metlu a tady zametáte", to není problém. Takže já bych prosil, abychom si tady nepodsouvali něco, co není pravdou.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji panu poslanci. Vyhlásím 15minutovou přestávku, protože takto to bylo dohodnuto na ranním grémiu, že po dvou hodinách jednání bude technická přestávka. Takže vyhlašuji přestávku do 16.40 hodin.
(Jednání přerušeno v 16.18 hodin.)
***