(15.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já jsem přesvědčen, že zaměstnavatel, který třeba nemá možnost se podívat na to, koho přijímá - zelená karta se bude udělovat tak, že zaměstnavatel se nebude nejdříve moci setkat s dotyčným a posoudit ho, jak jsme dnes zvyklí - chápete, to je úplně nová situace! To znamená nejenom to, co namítají odbory, že dojde ke změně, že tady budou pracovníci různého typu sociálního, zdravotního zajištění, ale podle mě i další roviny, o kterých by se mělo mluvit.
Podívejte se, mně vadí to, že minule Sněmovna, když to projednávala v prvním čtení, neschválila, aby to projednával bezpečnostní výbor, protože mně připadá bezpečnostní rovina této otázky také nesmírně významná. My jsme to bezpečnostnímu výboru nedali. Když se nad tím zamyslíte, tak je to absurdní. Tam prostě evidentně bezpečnostní problém je. Při takovémto přívalu lidí ze třetího světa to prostě nebude pod kontrolou. Každý člověk, který se zabývá otázkou migrace, vám řekne, že tam hrozí velký bezpečnostní problém. Přesto se tím bezpečnostní výbor nezabýval.
Mně se zdá, že tady vstupujeme do něčeho, k čemu nebyla vedena odpovídající odborná veřejná diskuse. To je rozhodování, že my stojíme v určitém místě, teď rozhodujeme o tom, jestli takovýto příval lidí ze zemí třetího světa sem pustíme, nebo ne, a měli bychom dobře zvážit důsledky, které to nese. Říkám - má to několik rovin. Není to jenom sociální otázka.
Je třeba, abychom si uvědomili, co z toho bude za pár let. Za pár let tady budeme mít ghetta, která jsou dnes jedním z největších problémů Evropy. Podívejte se, já jsem ve Spojených státech narazil na knížku, kterou napsal Huntington a která se jmenuje "Kam směřuješ, Ameriko?". Když to zjednoduším, tak Huntington tam píše o tom, že dnes ve Spojených státech amerických žije stále menší množství toho původního obyvatelstva, těch řekněme bílých protestantů, kteří vlastně Spojené státy zakládali. Je tam obrovský příval lidí z Karibiku a odjinud. Dokonce si Američané stěžují, že to snižuje úroveň řemeslné práce, ten american standard toho, co je v Americe uděláno. Je to otázka identity Spojených států do budoucna. V Americe je to velké téma.
A stejné téma to dneska začíná být v Evropě. Četl jsem nedávno práci jednoho Francouze, který říká, že Evropa se během 30-50 let promění tak, že se nepozná. Díky přílivu migrantů bude ztrácet svou kulturní identitu, svůj civilizační styl. Chápete? To všechno je součástí tak nenápadné věci, jako je dvousloví zelená karta. Já si myslím, že to je tak.
V materiálu se nedočtete přesně, jak velká bude ta vlna, jak to bude pod kontrolou. Vezměte si - ono je to zdůvodňováno třeba tím, že dnes máme poměrně velmi silný ekonomický růst a poměrně silně klesla nezaměstnanost. Ale to je stav, který je přece teď, v této chvíli. A dokonce, prosím vás, už ani v této chvíli úplně není. Poprvé jsem četl čísla, snad to řeknu přesně, kde jsem zaregistroval, že nezaměstnanost stoupla myslím o 0,3 % - pan ministr mě určitě opraví a řekne to přesně - ale k tomu obratu došlo. To je zásadní, že zde prostě došlo ke změně ve vývoji nezaměstnanosti. A stejně tak slyším, že jsou odhady ekonomického růstu najednou přehodnocovány, a dokonce snižovány.
To znamená ekonomická situace, která vedla Svaz průmyslu k tomu, že podporoval tuto myšlenku - on ji asi bude podporovat dále - nebo to, že se toho chopilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí… Já rozumím, jaké poptávce tady odpovídá, a chápu, že ten nedostatek je reálný a dá se prokázat. Ale ptám se - tohle rozjede něco, co bude platit nejenom po období tohoto boomu, který už možná končí, ale my tady vytváříme zákonná opatření, která budou platit v situaci, kdy se najednou nezaměstnanost může zvyšovat. Ta situace, já nechci sýčkovat, ale je to prostě něco, co nemůžeme vyloučit. Jak potom toto opatření bude relevantní a jaké budou potom další kroky?
Připadá mi, že spouštíme něco, co není dostatečně zváženo právě z toho hlediska, že situace se může změnit z hlediska bezpečnostního a z hlediska toho, jakou chceme podobu České republiky. Podívejte se, já nejsem hlasatelem nějaké národní homogenity. Jde mi ale o to, abychom zvládli to, co do této země pozveme. Říkám - ano, zvěme sem cizince, samozřejmě jsme vždy říkali kvalifikované síly, které každý rád vítá, ale změna je v tom, že tady se jedná o příliv nekvalifikovaných pracovních sil ze zemí třetího světa. To je to novum a to je to, co říkám, že je revoluce.
Mně se zdá, že pokud to budou otevřená vrata statisícovému přílivu takovýchto sil - měl jsem potvrzeno, že to tak je - tak tím měníme podobu země a vytváříme problémy vnitřní bezpečnosti, vytváříme problémy kulturní identity. Protože představa, že ti lidé tady budou jako druhořadí občané, že to budou lidé, o kterých předpokládáme, že odejdou, ale jak víme ze zahraničí, oni potom špatně odcházejí. Chápete, představa, že tady bude někdo dva tři roky, to je složité, ono potom za dva tři roky zjistíte, že on by tady rád zůstal.
Jak bude otázka také vyřešena s ohledem na to, že jsme v schengenském prostoru? Jak je vyřešena otázka komunikace s ostatními státy Evropské unie? Já jen připomínám, že Francie má otázku migrace dokonce jako jednu z priorit svého francouzského předsednictví. Je to velký evropský problém. My ho tady řešíme po svém, sami. Já si vůbec nejsem jistý, že to je ideální přístup. Je to velké téma. Dokonce si myslím, že je pro veřejnost zajímavé. Lidi zajímá, s kým tady budou zítra žít a jaká bude bezpečnost na ulicích. To není jen odborná záležitost. To je vlastně velké politikum.
Dovolím si tvrdit, že odborná debata nebyla dostatečná a nebyla dostatečně důkladná na to, abychom dohlédli, kam to všechno vlastně míří, tato nenápadná zelená karta. Já tady prostě říkám, že s touto úrovní debaty, s tím, že to bezpečnostní výbor ani neprojednal, já s tím takto nemohu souhlasit a zvednout pro to ruku.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. Dále se z místa přihlásil o slovo pan poslanec Škromach. Dále se připraví pan poslanec Rath, paní poslankyně Mazuchová, která se přihlásila jako zpravodajka, a pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, téma zelených karet je poměrně velmi diskutováno, a oprávněně. To, že český pracovní trh potřebuje kvalifikované lidi, vysokoškoláky a středoškoláky, je realita. Tito lidé mají svůj vývoj, trvá několik let, pět deset let, než získáme odborníka. Všechny země ve světě, které si to mohou dovolit, se snaží tyto lidi získat. Všechny tyto země, a jsou to země, které jsou zaměřeny historicky i na migraci poměrně otevřeně, se opatrně chovají k té části nekvalifikovaných pracovních sil.
Musíme si říci také důvody, proč v České republice je nedostatek lidí, kteří jsou ochotni dělat tyto málo ohodnocené nekvalifikované práce. Ten problém není, jak se někdy zdůrazňuje, v blahobytném sociálním systému. Náš sociální systém je v porovnání s evropskými zeměmi jedním z nejpřísnějších. Doba podpory v nezaměstnanosti je jednou z nejkratších v Evropě. Základní problém je v tom, že tyto profese nejsou dostatečně finančně oceněny tak, aby člověk, který poctivě pracuje, byť na nekvalifikovaném pracovním místě, byl schopen zajistit normální chod své rodiny. K tomu mělo také směřovat v minulosti rychlejší zvyšování minimálních mezd, tak aby i ta hůře placená a méně kvalifikovaná práce se vyplatila.
Tato vláda místo toho, aby podporovala zaměstnávání občanů České republiky a občanů Evropské unie - a to zdůrazňuji, protože na pracovním trhu Evropské unie je dostatek nekvalifikovaných pracovních sil, které by mohly tuto práce vykonávat, ale za finančních podmínek, které nabízí Česká republika to samozřejmě dělat nebudou. K nám už nejdou dokonce ani Bulhaři a Rumuni. Ti jdou raději do jiných zemí v rámci Evropské unie a v rámci volného pohybu na pracovním trhu. Dovolím si říci, že pan ministr Nečas tady podlehl nátlaku ministra Římana a jeho finanční a podnikatelské lobby, která už vidí dneska nekvalifikované, levné a hlavně legální pracovní síly z třetích zemí, ale nikoliv z těch tradičních, ze kterých přicházely, například z Ukrajiny, Bulharska a dalších zemí, ale ze zemí třetího světa. A to samozřejmě může vyvolávat v otázce i integrace těchto lidí do společnosti problémy.
***