(15.30 hodin)
(pokračuje Opálka)
Musím uznat, že mediální práce současné vlády, resp. Ministerstva práce a sociálních věcí, na důchodové reformě je propagandisticky docela dobře zvládnutá. Jak by ne, když mají na své straně představitele finančních institucí, podnikatelskou veřejnost i solidně, na rozdíl od většiny veřejnosti, placené ekonomy a také mnohé novináře, kteří opakují přesně to, co opakují představitelé vlády, aniž by dali větší prostor i opačnému názoru, např. z kuchyně KSČM. Jsem zvědav, zdali se něco z tohoto mého vystoupení objeví v některém z médií zítra mimo Haló noviny. Vláda i proto uspokojivě postupně plní stále kontrolovaná doporučení či zadání Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropské komise.
Jsem přesvědčen, že existují však i jiná řešení, jak v současnosti s neustále se zvyšující produktivitou práce a celkovým bohatnutím společnosti stabilizovat důchodový systém. Dle komunistické strany jde zejména o za prvé - takové parametrické úpravy, které nebudou oslabovat, ale naopak posilovat příjmovou stránku a solidaritu systému, za druhé - přípravu vícezdrojového financování na dobu demografické krize, neboť bez dalších finančních zdrojů se neobejde žádný z různých přístupů důchodové reformy, za třetí - platbu státu za ty, kteří do systému nepřispívají vůbec či nedostatečně, ale stát jim ze státního důchodového systému důchody vyplácí či je jinak privileguje, za čtvrté - účelné využívání rezervního fondu pro akumulaci a zhodnocování dostatečného objemu finančních prostředků pro ufinancování solidních státních důchodů zejména v období let 2030 až 2050.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, stojíme na rozcestí, na křižovatce před rozhodnutím, jaký bude v České republice další vývoj v důchodovém zabezpečení, který se dotýká či postupně dotkne nás i všech našich spoluobčanů. Jen rozfázování legislativního procesu na jednotlivé etapy a zakrývání řady záměrů tento fakt uzlového rozhodnutí zamlžují. Jde totiž v konečné fázi o to, zda ustoupíme od tradičního, osvědčeného, dostatečného a humánního kolektivního sdílení rizik stáří, invalidity či rizik ztráty živitele a postupně přejdeme pro většinu na bolestnější individuální pojištění proti těmto rizikům. Zatím jen náznakově, omezeně, ale co později? S jídlem přece roste chuť! Vše bude zákonitě doprovázet propad životní úrovně těch nejpotřebnějších a tím i očekávaným vývozem úspor v kapitálovém pojištění se sníží celková kupní síla obyvatelstva. Že to bude mít vliv na tuzemskou ekonomiku, netřeba rozebírat.
Jsem přesvědčen, že diskuse k hledání kompromisu politických stran se měla začít o cílech a ne hned silově o parametrech. Parametry pak měly vytyčit cestu k dohodnutému pojmenovanému cíli. Je však zřejmé, že o konečném stavu jsou různé představy, a proto je úspěšně veřejnosti konečná vládní představa zamlčována.
Chybí tedy odpovědi zejména na tyto otázky: Za prvé - jaký náhradový poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě bude stabilně a dlouhodobě zajišťovat státní, tzv. první pilíř důchodového systému, případně zda bude ošetřen tento pilíř minimálním a maximálním důchodem. Za druhé - jakou váhu bude mít tento státní pilíř k ostatním pilířům pro jednotlivé příjmové kategorie. Za třetí - jaká bude v delší perspektivě výše solidarity odvodové povinnosti všech občanů z jejich příjmů do státního pilíře. Za čtvrté - odkud se vezmou další finanční zdroje na profinancování státních důchodů v krizových letech demografického zlomu. Za páté - zda bude, či nebude státní pilíř oslaben na úkor dalších pilířů tzv. opt outem.
Nejde tedy jen o několik změn parametrů, jako je zvýšení věku na 65 let pro nárok na starobní důchod a prodloužení potřebné doby pojištění pro získání nároku na starobní důchod nad 35 let s nezapočítáváním studia a delší nezaměstnaností do náhradních dob pojištění, zpřísnění podmínek pro získání invalidního důchodu a dalších, se kterými KSČM nesouhlasí. Vše toto je v budoucnu politickým rozhodnutím zákonodárců možné znovu zvrátit. Záleží jen na tom, jak voliči nově rozdělí mandáty.
Dnes však půjde o mnohem více. Jde o snahu ušetřit na státním pilíři důchodového pojištění, snížit objem příjmů tohoto pilíře k HDP, což povede k rychlejšímu dosažení krizového bodu - rozumějte, k nedostatku peněz. A pak jde zejména také o nastartování nevratných kroků v dalších etapách důchodové reformy. Proto vám, na rozdíl od pana místopředsedy vlády, doporučuji tento vládní návrh zákona, který nemá podporu politické opozice, odborových ani seniorských organizací, zamítnout.
Hovořil jsem stejně dlouho jako pan místopředseda vlády. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Prosím dalšího přihlášeného do rozpravy - pana poslance Kvapila. Máte slovo.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, mé vystoupení bude velmi stručné. Chci vás seznámit se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL k pozměňovacím návrhům. Proto, aby to vystoupení stručné bylo, pouze sdělím, které návrhy podporujeme.
Jedná se o návrh na zrušení dosavadního omezení doby péče o dítě ve věku do čtyř let jako vyloučené doby nad 1825 dní. Je to pozměňovací návrh výboru pro sociální politiku označený A1.
Dále náš klub podpoří možnost prodloužení předčasného odchodu do starobního důchodu ze třetí na pět let v závislosti na prodlužování důchodového věku. Je to pozměňovací návrh A2.
Konečně budeme podporovat také návrh paní poslankyně Páralové uvedený pod písmenem B, který dá možnost - zvláštní výpočet procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro osoby, které alespoň 15 let pečují o jinou osobu, závislou nebo bezmocnou.
Pro nás je také důležité v tom čistě vládním návrhu, který vychází z dohody politických stran z roku 25 (?) a vlastně ji takto realizuje, že v tom vládním návrhu zůstala zakotvena možnost dřívějšího odchodu do důchodu matek, které vychovaly děti.
Budeme tedy v tomto směru podporovat jak v závěrečném hlasování celý návrh, tak jednotlivé pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Pokud se již nikdo nehlásí... Pan poslanec Zdeněk Škromach. Prosím, vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vzhledem k tomu, že mí předřečníci věnovali poměrně široký časový prostor, pokusím se být poměrně stručný.
V zásadě si myslím, že je škoda, že vláda nevyužila dva roky svého fungování k hledání daleko širší shody nad důchodovou reformou, a to hlavně z hlediska konečných cílů důchodové reformy, ke kterým by vlastně jednotlivé kroky měly směřovat. Takto navržené změny parametrů víceméně zavádějí pouze restrikci, ale nenastiňují cíl, kterého by mělo být dosaženo, to znamená nejen otázka věku odchodu do důchodu, ale i otázka náhradového poměru, struktury důchodu, čili jak budou vysoké důchody a odvody, z čeho bude důchodový systém financován.
Krátká poznámka k námitce pana ministra Nečase, k tomu, že důchodový systém bude něco stát - a chceme-li přidat důchodcům a zlepšit jejich životní postavení, no tak prostě to bude něco stát.
***