(12.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže teď jsme vše projednali. Zeptám se zpravodajky, jestli je něco, o čem by se dalo hlasovat. Ale zdá se mi, že není, že nic nezaznělo. Takže můžeme pouze ukončit druhé čtení projednávání tohoto návrhu a odložit prozatím bod číslo 6.
Dalším bodem je bod číslo
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb.,
o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.
/sněmovní tisk 433/ - druhé čtení
Požádal bych ministra a místopředsedu vlády Martina Bursíka, aby tento návrh zákona uvedl. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám vám novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Novela zákona zahrnuje některé ryze technické úpravy, které se týkají např. stanovení okamžiku, kdy se provozovatel zařízení stává účastníkem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a vice versa upřesňují definování momentu, kdy přestává být účastníkem systému obchodování. Dále upravuje možnost Ministerstva životního prostředí upravit rozhodnutí o alokaci povolenek, které se vlastně odehrává procesem schvalování národního alokačního plánu v případě, že dojde ke sloučení nebo k rozdělení podniků, provozovatelů, resp. emitentů, s tím, že samozřejmě toto přerozdělení se může dít pouze v limitu, který je stanoven původní alokací.
Poté se navrhuje v § 8 vypustit odstavec 6 a 7. Toto jsou odstavce, které byly kritizovány Evropskou komisí právě při přidělení celkových emisí v rámci národního alokačního plánu, protože tam je riziko, že se jedná o poskytnutou státní podporu, která ohrožuje společný trh. Toto bylo Evropskou komisí podrobně zdůvodněno.
Pak jsou tam ustanovení, která se týkají vlastně převedení jednotek z tzv. projektových mechanismů Kjótského protokolu a jejich provázání s emisními povolenkami. Tady musím odkázat na usnesení dvou výborů, které se zabývaly tímto návrhem. Byl to jednak výbor pro životní prostředí, gesční výbor, který navrhl doplnit návrh zákona právě v oblasti hospodaření s jednotkami přiděleného množství - což jsou ty tzv. AAU, Assigned, Amount, Units - nebo se jim také říká jednotky stanoveného množství, které dávají vlastně státu obchodovatelné právo vypustit do ovzduší jednu tunu ekvivalentu CO2.
Výbor pro životní prostředí navrhuje, aby s tímto majetkem hospodařilo Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, s tím, že následně tyto prostředky budou použity stanoveným způsobem, který bude dále směřovat ke snižování emisí skleníkových plynů.
Tady je důležité říci, že toto je podmínka tzv. GISu - Green Investment Schemes - kdy vlastně by nebylo možné obchodovat přebytek, který máme v rámci Kjótského protokolu, kdybychom se nezavázali k tomu, že výnos z odprodeje těchto jednotek AAU využijeme k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů.
Vedle toho je tady další návrh hospodářského výboru, který navrhuje, aby příjemcem byla vláda. Není tam upřesněno dále kdo. Čili má se za to, že to bude státní rozpočet, což je ovšem princip, který jednak nedával tomu kupujícímu garanci, že skutečně výnos bude využit k dalšímu snížení emisí skleníkových plynů, takže to může vést k určité nejistotě potenciálního kupce. Dále to pokládáme také za nepraktické, protože by to znamenalo v každém konkrétním případě rozhodovat na úrovni vlády.
Nechci příliš v tomto jít do velikého detailu, jenom upozorňuji, že Ministerstvo životního prostředí je resortem odpovědným nejen za oblast ochrany klimatu včetně transpozice evropských předpisů, ale také za uzavírání mezinárodních dohod a uplatnění jednotek přiděleného množství. Pokládáme proto za naprosto na místě, aby ministerstvo neslo odpovědnost za hospodaření s těmito jednotkami především proto, že disponuje potřebným personálem a aparátem, kterým je Státní fond životního prostředí, zkušeností, transparentností a také garancí toho, že jednotky budou využívány v souladu se záměrem a toto bude důsledně kontrolováno.
Děkuji vám za pozornost a prosím, abyste pustili tuto novelu zákona, která může přinést České republice zisk v řádu několika desítek miliard korun, které budou reinvestovány do opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Čili prosím vás, abyste pustili tento návrh do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dva výbory se zabývaly tímto návrhem - výbor pro životní prostředí a výbor hospodářský. Nyní bych požádal postupně zpravodaje těchto výborů, možná nejdříve výbor pro životní prostředí - poslanec Pavel Vanoušek, aby přednesl zprávu. Pak to bude Břetislav Petr.
Prosím pana poslance Vanouška, aby informoval o jednání výboru pro životní prostředí jako první. Prosím.
Poslanec Pavel Vanoušek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb., obsažený ve sněmovním tisku 433, byl projednán v prvním čtení na 28. schůzi Poslanecké sněmovny. Tento návrh, který má odstranit některé problémy, které se objevily při praktickém používání zákona, je i reakcí na stanovisko Evropské unie k národnímu alokačnímu plánu.
Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí a hospodářskému výboru. Výbor pro životní prostředí projednal návrh včetně legislativně technických úprav dne 14. 5. na 17. schůzi a přijal usnesení obsažené ve sněmovním tisku 433/1. Dovolil bych si ocitovat z tohoto usnesení.
Po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí Mgr. Aleše Kutáka, zpravodajské zprávě poslance Jana Látky a po rozpravě výbor pro životní prostředí I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila, II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky.
Dále bych si dovolil odkázat na obsah textu, který vám byl rozdán, a upozornit na to, že v bodech 2, 4 a 7 jsou zapracovány požadavky legislativního odboru.
III. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny. IV. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí. V. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy
Sám jsem jako zpravodaj v prvém čtení vznesl určité pochybnosti o preciznosti ustanovení týkajících se pravidel pro rozhodování Ministerstva životního prostředí při rozdělení nebo sloučení či rozšíření zařízení a o terminologii v § 6 odstavec B písmeno a). Na mé připomínky zpracovatel reagoval vysvětlením a já jeho vysvětlení přijímám.
Dovolil bych si nyní přihlásit do podrobné rozpravy. To je prozatím vše. Děkuji.
***