(15.50 hodin)
(pokračuje Prosek)
Pro vaši vládu, pane premiére, by měla být kultivace podnikatelského prostředí zaměřená na malé, střední podniky, živnostníky, řemeslníky, kteří tvoří zdravý ekonomický základ každé ekonomiky a zejména přispívají k její stabilitě, jednou z klíčových priorit. Proto moje otázka zní, jaké priority před vaší vládou, kromě toho, co již učinila, podle vašeho názoru stojí. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Zdeňkovi Proskovi a samozřejmě žádám o odpověď na tuto interpelaci předsedu vlády Mirka Topolánka.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za otázku. Samozřejmě je to třeba vidět v kontextu českého předsednictví. A já myslím, že bychom se shodli na tom, že Česká republika dlouhodobě má zájem na co nejliberálnější obchodní politice Evropské unie k třetím zemím, na odstranění nejrůznějších diskriminací, diskvalifikací. Velmi často o tom tady hovoříme a právě politici zleva této Sněmovny kritizují, a oprávněně kritizují, některé bariéry, které neumožňují fungování jednotného vnitřního trhu. To znamená to je náš zájem i v evropském kontextu, protože odhadem 50 % všech regulací pochází z Evropské unie. V tomto smyslu Barrosova Komise se svou better regulation, ať si myslím o tom, jak to probíhá, co chci, je cesta správným směrem a v tomto smyslu je to i jedna z priorit - i když říkáme, že nediskutujeme o prioritách - toto je jedna z priorit českého předsednictví. My samozřejmě máme zájem i těch 50 %, která si tvoříme sami, určitým způsobem zjednodušit.
Novela živnostenského zákona, kterou jste podpořili, byl krok velmi správným směrem. Nechci popisovat, co všechno se zjednodušilo v rámci této potřebné novely. Novela obchodního zákoníku a občanského soudního řádu umožní zlepšení podmínek pro organizaci obchodního rejstříku. Zavedení pětidenní lhůty pro zápis do obchodního rejstříku. Nový úpadkový zákon umožní odstranění kritizované oblasti, je to právní rámec firemního úpadku, upevní postavení věřitelů, omezí zájem a prodlužování bankrotu, tzn. zvýší samozřejmě postavení věřitelů a zlepší samozřejmě ochranu investic v této zemi. Zřízení veřejně přístupného insolvenčního rejstříku je projekt, který jsme možná s jistými obavami od 1. ledna pustili do života, a musím říci, že jsem velmi příjemně překvapen náběhem a rychlou implementací toho, co je pro podnikání velmi důležité.
My jsme si dali závazek, který zní trochu evropsky, že snížíme administrativní zátěž podnikatelů způsobenou informačními povinnostmi o 20 %. Z provedené analýzy, kterou jsme prováděli, vyplývá, že celková roční administrativní zátěž podnikatelů činí zhruba 86 miliard korun. To jsou 2,5 procenta HDP. Dvacet procent je 17,3 miliardy korun a každé razítko, každá povinnost se dá samozřejmě, i když s jistou mírou pravděpodobnosti, vyčíslit. Vůbec nebude jednoduché dosáhnout tohoto cíle. Já sám o tom někdy žertuji, že Barrosova Komise si vytyčila velmi ambiciózní plán snížit zátěž o 25 procent. Tento cíl úspěšně naplňuje tím, že tato se zvyšuje pouze o 2 procenta ročně.
Samozřejmě že každá vláda bojuje s novými a novými povinnostmi, a proto žádám i vás, abyste v Poslanecké sněmovně každý svůj návrh vážili i z pohledu regulační zátěže pro občany, pro podnikatele.
V rámci reformy veřejných financí jsme samozřejmě daňový systém zjednodušili daleko méně, než jsme chtěli, a diskuse nás ještě čeká. Dnešním problémem korporací, právnických osob, už není výše korporátní daně, je to spíše nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, je to nedostatek pracovních sil. Musíme upírat cestu tímto směrem, což je samozřejmě i cesta snižování ceny práce, kde prostor zas tak veliký jak u sociálních, tak u zdravotních daní nebo pojistného samozřejmě není.
Zrušili jsme registrační pokladny. Já to beru jako věc, která, všude, kde ji zavedli, měla velmi diskutabilní výsledky. Je třeba povinnost podnikatelů dávat správnou cenu a účet zabezpečit standardním způsobem; registrační pokladny jenom zvyšovaly náklady bez naplnění cílového chtěného stavu.
Zrušili jsme minimální daň. Já říkám někdy daň z dluhu. Což samozřejmě bylo velmi pozitivní.
U zákoníku práce nás řada práce ještě čeká. Byla schválena novela, která odstraňovala celou řadu problémů, nejednoznačností a dalších problémů, které způsobila rychlá novela na konci funkčního období 2006, nicméně liberalizace zákoníku práce je cíl, který by měl být společný, protože se ukazuje, že příliv zahraničních investic je dnes limitován samozřejmě tím co v každé zemi, to je politická a ekonomická stabilita, míra korupce, míra zdanění, ochrana investic, ale také, jak už jsem předeslal, kvalifikovanou pracovní silou a také pracovním právem, které umožňuje pružnější nabírání, případně propouštění zaměstnanců, pružnější pracovní trh, což je největší problém Evropské unie, a tím i České republiky v současné době. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za odpověď. Ale ještě se musím zeptat, zda chce s doplňujícím dotazem vystoupit pan kolega Prosek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Prosek: Děkuji. Děkuji pane premiére za obsáhlý výčet priorit vaší vlády ve vztahu k podnikatelskému prostředí, ale dovolím si ještě doplňující otázku. Vy jste jen velmi okrajově zmínil potřebu kvalifikované pracovní síly. A já jsem přesvědčen po rozhovorech s podnikateli a po jednání výboru pro podnikatelské prostředí, že skutečně tíživým problémem jak velkých, tak malých a středních podniků je trh práce s kvalifikovanou pracovní silou, zejména v technických oborech. A protože vím, že je to přímo vaše osobní priorita, pane premiére, a že je to váš osobní zájem a že sám máte technické vysokoškolské vzdělání, prosím o váš názor na možnost vlády ovlivnit trh práce v tomto směru. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče, za váš doplňující dotaz. Pan předseda vlády má nyní prostor na odpověď.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Musím říci, pane poslanče, že to, že mám dvě minuty na odpověď na tuto otázku, to jste mi to moc neulehčil. Já se pokusím.
Trh práce u nás je rigidní, trh práce dnes je naplnitelný pouze z několika směrů. A já přece jen začnu těmi profesemi dělnickými protože tam ten nedostatek je ještě daleko vyšší než u profesí technických.
Samozřejmě, že existuje mezi dnešními nezaměstnanými řada těch, kteří jsou rekvalifikovatelní, kteří jsou motivovatelní k tomu, aby si takovou práci našli, protože ta práce se nabízí a je k dispozici, někdy je regionálně, někdy je oborově ne přímo totožná s tím, čím je ten člověk vyučen nebo jakou kvalifikací disponuje. To je jeden problém, který souvisí se změnami v sociálním systému, které byly zavedeny už za Zdeňka Škromacha a které pokračují.
Druhá cesta je samozřejmě cesta rekvalifikací a souběžně sociálních motivací, která je velmi složitá. Já se osobně domnívám, že musí existovat určitý donucovací prostředek ve smyslu - a ten návrh tady existuje - jestliže někdo odmítne rekvalifikaci, odmítne školu, odmítne se aktivně podílet na svém osudu, pak tam musí být určitá penalizace právě v oblasti toho, co mu stát poskytuje, co mu dává pro to, aby žil relativně důstojně.
***