(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní kolegyně a vážení páni kolegové, dovolte mi, abych zahájila další bod našeho dnešního pořadu a tímto bodem jsou
110.
Ústní interpelace
Jsou určeny nejprve na předsedu vlády České republiky nebo vládě České republiky a poté také ostatním členům vlády. Za účasti ověřovatelů jsme dnes vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, a jak jsem řekla, bude to nejprve na předsedu vlády pana Mirka Topolánka, člena vlády České republiky, a těmto interpelacím patří čas mezi 14.30 a 16. hodinou. Na ostatní členy vlády potom náleží v interpelacích čas od 16. hodiny do 18. hodiny. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.
A jenom ještě na úvod připomenu omluvy z dnešního jednání, které nám byly doručeny. Nejprve pan místopředseda vlády Alexandr Vondra, poté ministři Petr Gandalovič, Miroslav Kalousek, Ivan Langer, Martin Říman, Karel Schwarzenberg, Džamila Stehlíková, Cyril Svoboda, Tomáš Julínek. A paní ministryně Vlasta Parkanová žádá o omluvu neúčasti na odpolední části dnešního jednání schůze Poslanecké sněmovny z naléhavých důvodů: "Ubezpečuji vás, že vznesené interpelace v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny Parlamentu písemně odpovím."
Tolik k omluvám členů vlády a nyní přistupujeme k interpelacím na předsedu vlády. Jako první dostane slovo paní poslankyně Ladislava Zelenková, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Mirka Topolánka, a to ve věci církevních restitucí 1. Dalším vylosovaným je potom pan poslanec Jozef Kochan. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesla svoji interpelaci.
Vážený pane premiére v listopadu roku 1945 byly v souvislosti s přechodem na novou československou měnu převedeny prvorepublikové úspory, pojistky a cenné papíry československých občanů na tzv. vázané vklady. Toto vcelku logické a tehdy přechodné řešení pomohlo stabilizovat novou měnu. Nicméně přišel únor 48 a poté rok 1953 a tzv. měnová reforma. Tehdy byly všechny tyto vázané vklady bez náhrady zrušeny. Podle střízlivých odhadů se jednalo asi o 80 miliard korun ve vkladech, 800 milionů na pojistkách a tři miliardy v tuzemských cenných papírech. Celkem se jednalo skoro o 84 miliard korun ve staré tehdejší měně, které byly zrušeny, nebo přesněji řečeno, byly ukradeny.
Vážený pane premiére, vztahuje se - a to už je moje otázka - i na tyto československé občany ono okřídlené heslo "co bylo ukradeno, musí být vráceno"? V jakém časovém horizontu se začne vláda zabývat přípravou nápravy této křivdy? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Zelenkové a prosím o odpověď pana premiéra, má na ni pět minut. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já děkuji za tuto otázku. Přece jen obecně nejdřív k interpelacím. Pokládám trochu za nekorektní, že interpelovaný je maten například paní poslankyní Zelenkovou tím, že její interpelace se bude týkat církevních restitucí. Nemyslím si, že to je úplně korektní. Kdyby mi signalizovala, že její interpelace bude směřována spíše k necírkevním restitucím, tak bych zcela jistě mohl odpovědět na její otázku daleko erudovaněji, než tak učiním nyní. Nicméně to nevadí. Má právo na interpelaci stejně jako na ni má právo koaliční poslanec, a jak jsem si zjistil z jednacího řádu, nevylučuje se dokonce interpelace poslance Topolánka na premiéra Topolánka, přestože by to bylo velmi neobvyklé a zatím se to nestalo.
To, co nastalo po roce 1989, má samozřejmě svoji genezi a už tehdy bylo zcela evidentní, a já jsem u toho nebyl a nebyl jsem dokonce, a to vás možná překvapí, ani u toho, když komunisté kradli ten majetek a vázané vklady, o kterých jste hovořila. Vždycky se uvažovalo pouze o tom, že budou vyřešeny pouze ty restituce, které je možné vyřešit, odstraní se ty křivdy, které lze, protože křivdy na těch osudech ať už lidí zabitých, popravených, zastřelených na útěku, umučených v lágrech, těch statisíců zlomených osudů napravit nelze. A i ty se dají zcela jistě vyčíslit podobným způsobem, jako jste vyčíslila vy.
Musím říci, že já jsem nebyl u restitučních zákonů, které byly nastaveny po roce 1989, 1990, ale už tam bylo jasné, že jak v zákoně o půdě, kde se, pokud nemohl být vydán řádně ten majetek, vydával nějakým náhradním způsobem, tak u jiných restitučních nároků měla tato vždy svoje omezení a měla vždy svůj zákonný rámec.
Pokud chcete přirovnávat církevní restituce k těmto necírkevním, jako je ztráta majetku způsobem vázaných vkladů a měnovou reformou v roce - a teď mě zkoušíte - 52? 1953, děkuji panu poslanci Paroubkovi - 1953, já myslím, že to je nesouměřitelné. Tehdy přišli o své úspory nejenom ti, co měli vázané vklady, ale všichni ostatní, kteří měli majetek tehdy alokován v české koruně a přišli téměř o všecko. Já si nemyslím, že je možné to řešit, že je možné nějakým způsobem takto restituce chápat a nikdy tak po roce 1990 ani chápány nebyly.
Co se týká restitucí církevních, ani ty nejsou řešeny - a budeme se o tom zcela jistě bavit když ne ve druhém čtení, tak v oné komisi, která se bude zabývat touto materií - tak nikdy, a dnes už vůbec ne, to není možné řešit restitucí v tom pojetí, o jakém hovoříte. Protože výčtová záležitost, která byla realizována v 90. letech, se ukázala pouze jako částečná. Nikdy se nenašel konsensus na pokračování a dnes ani není možné ve většině případů majetek zatížený majetkovým vztahem někoho jiného - obce, státu, kraje, osob fyzických, právnických - tímto způsobem řešit.
Nerozuměl jsem přesně té paralele, bral jsem to spíše jako nadsázku. Pokud to jako nadsázku berete i vy, potom se budu dále věnovat spíše restitucím církevním a hlavně tomu, čeho se týkal návrh zákona, který jsme vyřadili ze 32. schůze, a to je právě zákon o vyrovnání s církvemi. Není to čistý restituční zákon, netýká se pouze vrácení majetku, ale fakticky i budoucího vypořádání státu a církve, částečné odluky státu od církve, nebo spíše církví od státu, týká se prakticky problému uvolnění majetku, který dnes mají církve blokovaný oním blokačním paragrafem a není možné s ním nakládat řádně jako s majetkem obce, kraje, státu, fyzických a právnických osob.
***