(16.00 hodin)
(pokračuje Škromach)
Ale možná řeknete, že to možná nesouvisí s otázkou obsazování funkcí a výborů v této ctěné Poslanecké sněmovně, ale tady je snaha v této chvíli, prakticky v polovině volebního období, změnit poměr sil, který stanovili občané jako suverén v této zemi v rámci voleb. Problém je, a výrazný problém, že nelze porovnávat situaci, která byla po volbách v roce 2002, kdy prostě tady byly určité většiny, které vznikly legálně na základě voleb, byť minulá vláda, tenkráte Vladimíra Špidly, a další měly 101 hlasů, ale ty hlasy byly legitimní, legitimně vznikly na základě voleb. Občané rozhodli, že sociální demokracie, tenkráte KDU a Unie svobody, dříve čtyřkoalice, pak dvojkoalice, měly prostě 101 hlasů. Na základě toho bylo i rozdělení v jednotlivých orgánech Poslanecké sněmovny. To přece je základní rozdíl oproti tomu, co se snažíte v tuto chvíli změnit! Poměr sil se nezměnil! Pouze někteří poslanci tvrdí, že na základě svého svědomí - otázkou je, co je to svědomí poslance - přešli a prostě podpořili jiné politické strany, ale přesto nikdo nezmění nic na tom, že žádné volby se nekonaly, žádní jiní poslanci zvoleni nebyli, občané si tuto změnu nepřáli.
Máte jednoduchou možnost v tuto chvíli změnit tento poměr a mnozí o tom hovořili už těsně po volbách, že nejlepším způsobem by byly rychlé předčasné volby. Hodně o tom hovořili například zástupci Strany zelené, ovšem v situaci, kdy dneska z šesti poslanců jsou dva poslanci ministry, jeden poslanec či poslankyně může být místopředsedou Poslanecké sněmovny… Musím říct, že jsem byl dojat, když paní Kateřina Jacques - já jí říkám Žakes, ona to nemá ráda - prohlásila za poslanecký klub zelených, že oni se zříkají této funkce. Vážené dámy a pánové, čeho se oni mají co zříkat, když si tu funkci nárokovali! Vždyť oni ji chtěli! Ale pod tlakem opozice, pod tlakem veřejného mínění dostali strach. Dostali strach z toho, že jejich preference, které už se propadly pod 5 %, by mohly klesat ještě dál. A možná že mají ve svých řadách některé odvážné poslankyně, které mají svůj názor a jednají podle svého svědomí a vědomí v zájmu lidu této země, a holt je jim jasné, že za těchto poměrů nakonec by ta práce zůstala na nich, protože odečteme-li dva ministry, jednu místopředsedkyni Poslanecké sněmovny, kteří nemohou být a nejsou v orgánech Poslanecké sněmovny, pak by to odmakali tři poslanci za zelené, kteří by měli stíhat všechny výbory!
Já mám docela dobrou zkušenost z výboru pro sociální politiku, kde byl nejdříve nominován zástupce Strany zelené pan poslanec Liška, a musím říct, že jsem ho tam neviděl na žádném zasedání poslaneckého výboru. (Ministr Liška: Protože jsem vystoupil!)
Pane ministře, já vás také nekomentuji. Vám se to nelíbí, když sem tam někdo povzdechne v poslanecké lavici. Vy tady na mě zezadu vykřikujete, že jste vystoupil. Nevystoupil jste! Vy jste byl členem téměř dva roky až o doby, než jste se stal ministrem.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já se velice omlouvám. Prosím, abychom na sebe nepokřikovali. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji vám, paní řídící. Já myslím, že už jsme si tady zvykli na mnohé věci, včetně zdvižených prostředníků apod. Je to určitě otázka vysoké kultury této vlády, která dává příklad nejenom Poslanecké sněmovně, ale i celému národu, a myslím, že obzvláště naše mládež je na to hodně citlivá.
Já myslím, že každý si dohledá v análech, které jsou na internetu, jak dlouho byl pan poslanec Liška členem výboru pro sociální politiku, než byl nahrazen členem výboru KDU-ČSL. Takže nyní ve výboru pro sociální politiku nemá Strana zelených žádného zástupce. A také jak by mohla mít, protože tři nebo čtyři poslanci holt těžko mohou stíhat obíhat jednotlivé výbory. Ale pokud pan ministr Liška, dříve poslanec, nebo stále poslanec, má pocit, že jsme z toho byli nějací smutní - no nebyli, protože prostě tím pádem koalice měla ve výboru menšinu, pokud zrovna nechyběl někdo z opozičních poslanců.
A zásadní dlouhodobý problém je, že poměr sil ve výborech, je celkem jedno, bude-li sudý nebo lichý, problém ale v zásadě je, že tady se vládní koalice snaží změnit poměr sil, který vznikl na základě voleb! Z čeho máte, vážení, a vyzývám pana Lišku, když má tak silná slova a vykřikuje tady - tak se vyjádřete, pane poslanče a ministře, jaký je váš postoj dneska k předčasným volbám! Proč už netrváte na tom, co jste tady říkali po volbách, že to je rychlé, jasné řešení. V situaci naopak, moc vám zachutnala a je to vidět, ale nejenom moc, ale i peníze. A samozřejmě že to je to, co drží vládní koalici pohromadě. A dneska se snaží změnit poměr sil, který byl dán z řádných svobodných voleb. Nestydíte se? Díváte se občanům, kteří vás volili, do tváře!
A jestliže chcete hrát čestně, znovu opakuji, začněte jednat se sociální demokracií o podmínkách předčasných voleb - rychle, nejlépe spojit s některými volbami, zřejmě bohužel s krajskými už to z hlediska časového nestihneme, ale bylo by to dobře, ale tu odvahu nemáte, možná že s evropskými volbami, ale když to nevyjde, tak můžeme to udělat i v rámci samostatného termínu voleb. Proč se bojíte? Proč se bojí tato vláda požádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu za situace, kdy tady není schopna prosadit zásadní pilíře svého vládního programu? Já myslím, že by to bylo naprosto čestné a jasné, zda tady skutečně vláda má svých 102 nebo prostě svoji většinu, anebo ji nemá. Minulé vlády, kde měla zastoupení sociální demokracie, odvahu našly a žádaly o důvěru a vždycky si ji potvrdily. Vy tu odvahu nemáte! A proto - nevím, kdo vám to našuškává, dovedu si to představit - chcete změnit počty ve výborech.
Fajn, máte tady dneska možná většinu, a chci říct osobně, že si myslím, že bylo chybou po volbách v roce 2002, že nedošlo k dohodě; otázka samozřejmě je také, zda taková vůle byla na straně tenkráte opoziční ODS, která okamžitě vyhlásila nulovou toleranci, na dohodě právě např. i o obsazení Poslanecké sněmovny. Mohla tady být situace, že mohl sedět na empiru Václav Klaus tenkrát a Miloš Zeman mohl být dneska na Hradě, ale prostě taková byla doba, a samozřejmě můžete pokračovat v těchto řekněme omylech a snaze bolševicky prosazovat, když máme většinu jednoho hlasu, tak si to holt prohlasujeme, anebo je možné hledat skutečně dialog mezi vládní většinou a opozicí v zásadních věcech, které budou překonávat i vaše volební období, které možná bude krátké, možná bude ještě trvat několik měsíců, možná rok, možná dva, ale už se vám to, vážení kolegové z vládní koalice, půlí. Nakonec na podzim krajské volby ukáží, jaký je poměr sil! Já myslím, že občané to celkem vnímají dobře a zaplaťpánbůh, že tam ten Topolánkem s Julínkem a Cikrtem jsou! Ty bychom měli vozit jako alegorii po krajích, abyste ukázali, jaké máte odborníky ve vládě, kteří dělají tu politiku, kterou by měli obhajovat dneska vaši krajánci.
***