(18.40 hodin)
(pokračuje Orgoníková)
Jde-li o trestný čin, má se postupovat podle trestního řádu. Naplňuje-li jednání znaky přestupků, má se postupovat podle § 26 písm. f) tohoto zákona. Osoby trestně neodpovědné, lze zajistit podle písm. g) § 26.
Dále, za druhé. V § 26 odst 1 se vypouští písm. b).
Odůvodnění: Ustanovení opět nemá opory v Evropské úmluvě na ochranu lidských práv. Jestliže toto jednání naplňuje znaky trestného činu, má se postupovat podle trestního řádu. V úvahu může připadat také postup podle § 26 písm. f) tohoto zákona, nicméně zpravidla se dalším pácháním této činnosti zamezí tím, že osoba bude z budovy vyvedena.
Za třetí. V § 26 odst. 1 písm. f) je nové znění. Čili f) nové znění: "Byla přistižena při jednání, které má znaky právního deliktu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, a neexistuje jiný způsob, který méně zasahuje do jejich práv, jak jí v tom zabránit."
Opět stručné odůvodnění: Navrhuje se uvést ustanovení do souladu s evropskou úmluvou na ochranu lidských práv. Toto ustanovení může být za určitých okolností kryto pouze článkem 5 odst. 1 písm. b) úmluvy, který dovoluje zbavit svobody osobu proto, aby bylo zaručeno splnění povinnosti stanovené zákonem. Vždy však může být osoba zbavena svobody podle tohoto ustanovení pouze tehdy, kdy neexistuje jiný způsob, jak zajistit splnění povinnosti. Nutno je poznamenat, že institut zajištění v případě páchání přestupků je sám o sobě zcela na hraně v souladu s článkem 5 evropské úmluvy. Například Rakousko, které také umožňuje tento druh zbavení svobody, učinilo k tomuto ustanovení úmluvy výhradu. Navíc v Rakousku je zakotveno, že osobu lze zbavit její svobody, pouze pokud protiprávní jednání pokračuje i přes napomenutí. Tím je tedy dána šance se povinnosti podrobit dobrovolně. Avšak v tomto tisku navrhovaného ustanovení by policie mohla zbavit osobní svobody kohokoliv, kdo páchá přestupek, a policie se subjektivně domnívá, že v tom bude pokračovat. Zavedení subsidiarity zahrnuje i tuto povinnost předchozího upozornění, jak je upraveno v Rakousku.
Za čtvrté. V § 52 písm. b) se slova "elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující" vypouštějí.
Zde odůvodnění říkala paní poslankyně Kateřina Jacques, ale já bych ještě doplnila, že mezi donucovací prostředky by neměly patřit elektrické paralyzéry, neboť v konkrétních doložených případech v zahraničí způsobily smrt lidí a ohrožují tak právo na život, což je podle článku 2 evropské úmluvy na ochranu lidských práv nepřijatelné. Nebude-li toto ustanovení ze zákona vypuštěno, tak policisté dostanou do ruky vysoce nebezpečnou zbraň, která do lidského těla pouští až 50 tisíc voltů. Podle dostupných statistik jenom v USA na následky použití tohoto paralyzéru zemřelo v letech 2001 až 2007 více než 290 lidí a pouze v roce 2005 to bylo 61 lidí. Policisté si nebudou vědomi nebezpečných až fatálních účinků použití elektrického paralyzéru a nebudou je používat s takovou opatrností jako třeba u střelné zbraně. Rovněž osoby, proti kterým bude zakročováno, si nebudou vědomi nebezpečnosti, a hrozba jejího použití tak nebude představovat potřebný varovný signál a mít tak preventivní účinek, který by důsledku použití paralyzéru předešel.
Za páté. V § 103 odst. 1 se slova "prověřovat a vyšetřovat" nahrazují slovy "a prověřovat".
Tady je poměrně důležité, že vládní návrh umožňuje inspekci vést fázi vyšetřování podle trestního řádu a odnímá toto oprávnění státním zástupcům. Domnívám se, že je potřeba opravdu to upravit.
V závěru bych chtěla říci, že tento soubor pozměňovacích návrhů se opírá o závazky, které pro Českou republiku vyplývají z řady mezinárodních smluv o lidských právech, jako zejména Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. V tomto smyslu jde vesměs pouze o minimalistické návrhy, které zajišťují, že v těchto oblastech schválený zákon nebude v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. To platí bezvýlučně o pozměňovacích návrzích číslo 1 až 3, jak jsem je číslovala, a 5. V případě návrhu číslo 4 by samo zákonné umožnění používání paralyzéru bylo v rozporu s mezinárodními závazky, avšak v praxi by mohlo často docházet k situacím, kdy by se jeho použití dostalo do rozporu s právem na život.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Orgoníkové. Prosím o slovo pana kolegu Radima Chytku a poté je přihlášen pan poslanec Václav Klučka.
Poslanec Radim Chytka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, ten, kdo byl přítomen jednání ústavněprávního výboru, mi jistě dosvědčí, že před závěrečným hlasováním jsem si vymínil, že se ještě do druhého čtení budu zabývat onou situací asistence Policie České republiky u výkonu rozhodnutí při exekutorské činnosti. Proč se tímto zabývám? Domnívám se, že právo má být nejenom jednotné na celém území České republiky, má být pokud možné co nejrychlejší, ale zase má být taktéž vymáhatelné. A to je právě tento případ. Jednal jsem jak s Ministerstvem vnitra, tak s Ministerstvem spravedlnosti a domnívám se, že se nám společně povedlo nalézt shodu.
Ta nalezená shoda má takové tři pilíře. Za prvé: Tam, kde je možné výkon rozhodnutí bezproblémově učinit, nechť exekutor takto samozřejmě koná a nechť je ona exekuce provedena. Za druhé: Pokud má oprávněné obavy o své zdraví, nebo dokonce o svůj život, pak nechť písemně požádá Policii České republiky o to, aby u výkonu rozhodnutí Policie České republiky asistovala, a tahle asistence tedy opravdu od Policie České republiky bude realizována. Za třetí: Pokud se ale zjistí, že šlo, řekl bych, o zcela evidentně zbytečnou asistenci Policie České republiky, pak Policie České republiky má právo po tom exekutorovi žádat nezbytné náklady s touto asistencí samozřejmě spojené.
Myslím si, že v obecné rozpravě o něčem obdobném hovořila i paní poslankyně Kateřina Jacques, a tak jak jsem si mohl povšimnout, její pozměňovací návrhy, které byly rozdány, domnívám se, že ten její pozměňovací návrh a můj pozměňovací návrh lze skloubit a že ve třetím čtení můžeme hlasovat o obou pozměňovacích návrzích tak, aby tato nalezená shoda byla realizována v život.
Já se tímto tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu, který vám byl mým jménem rozdán do poslaneckých lavic a má datum 5. června 2008. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Chytkovi a prosím o slovo pana kolegu Václava Klučku. Dále se přihlásila paní poslankyně… Ne, pan kolega Rath ještě chce se stanoviskem klubu vystoupit nyní. V podrobné rozpravě jsme, pane poslanče, k tomuto bodu.
Poslanec David Rath: Já jsem chtěl požádat po poradě za klub sociální demokracie. Potřebujeme pauzu, potřebujeme se poradit o další strategii, a pauzu v délce trvání dvou hodin.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Myslíte si, pane poslanče, že by bylo možno tuto pauzu před vypršením podrobné rozpravy, to znamená, že bychom ještě dokončili podrobnou rozpravu, do níž mám dvě přihlášky?
Poslanec David Rath: Bohužel ne. Ta situace je pro nás tak, řekněme, komplikovaná, že potřebujeme shrnout tu debatu, takže bychom to rádi udělali okamžitě.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Je to velmi atypický postup, ale nezbývá mi, než vám vyhovět. Žádáte o přestávku na dvě hodiny. Bylo dohodnuto, že budeme jednat do 21. hodiny, což se domnívám, že vaše žádost byla formulována tak, abychom dnes už nejednali. Rozumím tomu dobře? (Poslanec Rath kývá na souhlas.)
***