(18.20 hodin)
(pokračuje Jacques)
Cílem předkládaného návrhu je tedy upravit zatím zcela bezbřehou pravomoc policie, potažmo obecní policie, pořizovat jakékoliv záznamy a jakkoliv je zpracovávat a navzájem si je předávat. Těmto zpracováním je třeba stanovit meze, které odpovídají ústavním požadavkům na přiměřenost. Návrh, který předkládám, požaduje zpracovávat data až po selekci na data související s pravděpodobným porušením práva. Navrhuje se obecně podřídit nasazení sledovacích systémů - netýká se to jednorázových utajených sledování prováděných na základě jiných ustanovení zákona a Policii ČR a trestního řádu - obecnému odůvodnění potřeby v daném místě a čase, a to jen s celkem volným vztahem k plnění úkolů policie. Navrhuje se zavést přiměřenou, tedy omezenou dobu ukládání dat, jejíž překročení by stejně jako vyhodnocování bylo podmíněno až existujícím konkrétním důvodem podezření na spáchání přestupku či trestného činu. Navrhuje se také mnohem účinnější informování zasažené veřejnosti o prováděném sledování.
Tady musím pro pořádek a také spravedlivě uvést, že pořizování těchto záznamů se pochopitelně netýká pouze Policie ČR a obecní policie, že zde máme problém s kamerovými systémy, které provozují soukromé subjekty, že toto téma je tedy širší. A možná stojí za úvahu vzít v potaz řešení na jiném nosiči zákona, a sice na zákoně o ochraně osobních údajů. Já předpokládám, že na toto téma budeme ve vzniklém čase ještě s panem předkladatelem, s panem ministrem, diskutovat.
Nakonec dovolte několik slov k nešťastnému tématu Inspekce ministra vnitra. Tímto jsem vás jistě nepřekvapila, pane ministře, doufám, že je to takto naposledy.
Návrh nového zákona o policii nejen že rezignuje na doposud deklarovaný úmysl vyvést inspekci z resortu Ministerstva vnitra, ale pokouší se k horšímu změnit současnou úpravu vyšetřování trestných činů policistů státním zástupcem. My jsme se v tomto bodě neshodli už na bezpečnostním výboru. Já zde oceňuji vaši snahu, snahu ten problém věcně posoudit. Zároveň však říkám, že jsme se na tom neshodli, protože informace, které dostáváme od státních zástupců, jsou jednoduše jiné než ty, o které se opíráte vy, a z tohoto důvodu ke shodě nedošlo.
Vycházím z toho, že pokud by návrh v této podobě prošel, znamenal by návrat k dlouhodobě kritizovanému modelu vyšetřování policistů policisty, čili k fenoménu falešné kolegiality, na který jste sám i vy také upozorňoval, jak tomu bylo do roku 2002, a tomu odpovídající mezinárodní pozornost, jaké se jinak dostává jen režimům se značně méně demokratickou povahou. Ale o těch stanoviscích mezinárodních organizací už jsme hovořili.
Novelou trestního řádu bylo s účinností od roku 2002 svěřeno vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Policie ČR a BIS státnímu zástupci, já už jsem o tom hovořila v rámci prvního čtení. Cílem tohoto opatření byla eliminace vazeb a vzájemné solidarity mezi policisty, kteří do té doby řídili vyšetřování trestné činnosti svých kolegů. K této úpravě bylo přistoupeno po dlouhodobé a zdrcující kritice demokratických stran i mezinárodních organizací na úrovní OSN nebo Rady Evropy. Inspekce ministra vnitra jako policejní orgán od té doby již pouze vyhledává a opatřuje důkazy, ale neřídí samotné vyšetřování, které je úkolem institucionálně odděleného státního zástupce. Čili došlo k určitému přetrhání těch vazeb mezi ministrem a Inspekcí ministra vnitra, což je dobré. Ale čekáme na podstatně zásadnější zvrat, který pan ministr přislíbil a také se k němu zavázal s určitým časovým údajem, do kdy by se tak mělo stát. Tuším, že by to mělo být do konce tohoto roku.
O tom, že státní zastupitelství zpracovávalo právě zvláštní zprávu týkající se tohoto fenoménu, už hovořit nebudu, protože jsem to uvedla na bezpečnostním výboru, a jak už jsem řekla, na údajích v této zprávě obsažených jsme se s panem ministrem neshodli, a proto to zde nebudu uvádět jako další argument.
Dle vyjádření předkladatelů se model zcela nezávislého Úřadu pro vyšetřování trestných činů ozbrojených složek tedy připravuje, a přestože ani stávající platný model není dostatečně efektivní a je stále kritizován, čili ten, který máme dnes, domnívám se, že není důvod měnit systém vyšetřování k horšímu novou právní úpravou, byť, anebo právě proto, že by měla být jen dočasná.
Na závěr mi dovolte říct, že navržené změně, se kterou jsem vás teď seznámila, odpovídá také můj další návrh na změnu vládního návrhu doprovodného zákona na novelizaci trestního řádu, to je tisk č. 440. Já věřím, dámy a pánové, že argumentace, se kterou jsem vás seznámila, vás přesvědčí o potřebnosti navrhovaných změn, že je ve třetím čtení podpoříte a že tak zvýšíme kvalitu této dlouhodobě očekávané a myslím si také, že s velkou péčí připravované novely zákona.
Děkuji pěkně za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Jacques. Do rozpravy se dále přihlásil pan poslanec František Bublan.
Poslanec František Bublan: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi na úvod připomenout výhradu, kterou jsem sdělil v rozpravě v prvním čtení, a ta zněla tak, že nepovažuji za šťastné, aby nový zákon o policii byl současně předkládán se změnami dalších souvisejících zákonů. Ono se to projevilo při projednávání ve výborech, že větší pozornost je soustředěna na ty související zákony, ať už je to zákon o obecní policii, silniční zákon, zákon o exekutorech a další. I mediálně, bohužel, je kladen větší důraz na ty související zákony, nikoliv na samotný zákon o policii, který je zcela nový a zasloužil by si lepší podrobnější pozornost.
Já si dovolím říci několik výhrad, které potom budou zobrazeny v mých pozměňovacích návrzích, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě.
Taková zásadní výhrada je v tom, že chybí jasný výčet činností policie. On je sice roztroušen v textu celého zákona, nicméně se domnívám, že by bylo daleko lepší, aby hned na začátku toho zákona bylo jasně řečeno, co policie má dělat, co je její náplní, kde je jaksi zavázána, aby sloužila veřejnosti. A to, že bude ta zmínka ještě v dalších ustanoveních, to už samozřejmě nevadí. Ale přece jenom si myslím, že pro každého policistu je tento zákon takovou trošku jakoby biblí a měl by tam být jasně ten výčet činností uveden.
Další moje námitka je v tom rozdělení nebo v té organizační části policie. V návrhu zákona je navrhováno, aby nově zřízených 14 krajských ředitelství bylo organizačními složkami státu. Je to docela průlomová věc. Kopíruje to Hasičský záchranný sbor, nicméně hasiči mají tu svoji činnost trošku jinou, jaksi nekonají podle trestního řádu. Nemyslím si, že toto řešení je nejlepší. Navíc mi na tom vadí to, že tou organizační složkou státu bude třeba útvar, který má 1200 lidí, kdežto samotné Policejní prezidium a celorepublikové útvary, které dohromady mají možná devět, deset tisíc lidí, touto složkou nejsou. Takže já navrhuji, aby policie jako celek byla organizační složkou státu. Anebo potom mám ještě alternativní návrh, aby těch složek bylo 15 a tou patnáctou aby bylo Policejní prezidium včetně těch celorepublikových útvarů. Věřím tomu, že by policie potom mohla najít způsob, jak přenést určitou ekonomickou odpovědnost a kompetenci na těch 14 krajských ředitelství, aby skutečně nemusela kvůli tomu, že si chtějí koupit nový smeták, jezdit do Prahy nebo žádat Policejní prezidium o povolení. Ale určitě by ta nová krajská ředitelství se nestala takovým možná i administrativním molochem a mohla by více dbát a více hledět na to, aby to byl úsek velitelský a koordinační.
***