(15.50 hodin)
(pokračuje Kala)
Nad rámec našich původních záměrů se podařilo vyřešit odpovědnost veřejných funkcionářů a řízení, která byla řešena v hlavě 6 původního zákona a která na základě stanoviska Nejvyššího správního soudu jsou pravděpodobně v kolizi s ústavou a byla by napadena u Ústavního soudu. (V sále je velký hluk!)
Otázka, která vzbudila určité diskuse a polemiky, je otázkou, kteří veřejní funkcionáři mají být posuzováni podle zákona o střetu zájmů. K tomu mi dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem legislativního odboru, které říká, že veřejní funkcionáři, na které by se v případě schválení tisku 171 nově vztahovaly povinnosti podávat oznámení o majetku, mají povinnost podat tato oznámení příslušným evidenčním orgánům až k 30. červnu 2009, a to za rok 2008. Toto stanovisko legislativního odboru vám bylo doručeno na jednotlivé poslanecké kluby. Domnívám se, že toto vysvětlení umožňuje, abychom schválili tisk 171 s tím, že existuje časový prostor, pokud bude zájem se touto problematikou dále zabývat, abychom vyřešili otázku okruhu veřejných funkcionářů. Osobně jsem panu ministru Liškovi, panu ministru školství, předal jeden z návrhů možného řešení, ale jsem si vědom toho, že návrhů může být celá řada.
Děkuji vám za pozornost i za podporu.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Chce se ke stanovisku prezidenta vyjádřit zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Stanislav Křeček? Pane poslanče, chcete se vyjádřit? Ne, nechcete se vyjádřit.
Otevírám rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Do rozpravy se hlásí pan ministr Liška. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji. Já jenom chci potvrdit slova pana kolegy Kaly o své a naší ochotě zabývat se nápravou této nedokonalosti. Hned poté, co tento zákon, pakliže bude znovu schválen, potvrzen, tak představím Sněmovně novelu, která by toto komplexně řešila, to znamená vynětí ředitelů škol z povinnosti podávat majetková přiznání.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Táži se, kdo se další hlásí do rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. (V sále je stále obrovský hluk!)
Článek 50 odstavec 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Prosím, aby bylo nastaveno kvorum 101. Děkuji.
Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, podle sněmovního tisku 171/6."
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 106. Z přítomných 192 poslankyň a poslanců pro návrh 138, proti 6. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.
Děkuji. Končím projednávání bodu č. 2.
Zahájím projednávání bodu
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 435/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, o návrhu zákona, který přináší parametrické změny průběžného důchodového systému a důchodového pojištění, jsem poměrně podrobně hovořil ve svém vystoupení v prvém čtení a myslím, že není nutné v rámci druhého čtení opakovat tato fakta ani popisovat jednotlivá navrhovaná opatření. O tom všem bylo zevrubně hovořeno též na semináři k důchodové reformě konaném 10. dubna letošního roku, který organizoval podvýbor pro důchodovou reformu, a také na jednání výboru pro sociální politiku.
Chtěl bych nyní podat několik informací, které jsou pro další vývoj důchodového pojištění v České republice zásadní a vlastně určující. V České republice je důchodový systém založen na principu průběžného financování. (Předsedající tiší hlučící poslance.) Hovoříme-li o průběžném financování, hovoříme současně o demografickém vývoji, a proto se tyto informace budou týkat především demografie.
Je totiž nesmírně důležité si uvědomit, že v rámci takto fungujícího důchodového systému PAYG platí systém, kdy to, co je ten rok vybráno na důchodovém pojištění, je z drtivé většiny také vyplaceno stávajícím důchodcům, jinými slovy, solidárně je placena důchodcovská generace generací ekonomicky aktivních, s tím, že s postupem doby se z generace ekonomicky aktivních stává generace důchodců, která je opět průběžným důchodovým systémem financována z odvodu na důchodové pojištění těch osob, které v té době jsou ekonomicky aktivní. To je sice banální tvrzení, nicméně tvrzení nesmírně důležité, protože i v naší zemi pořád stále část našich občanů žije v představě, že si takzvaně na důchod někam odkládá, někam odvádí peníze, že ty peníze tam někde jsou a oni si je potom v průběhu své penze vybírají. Je tedy skutečností, že tento průběžný důchodový systém je extrémně závislý na demografickém vývoji.
Český statistický úřad nedávno, konkrétně 20. března tohoto roku, zveřejnil aktuální, velmi čerstvé demografické údaje. Podle těchto údajů dále pokračuje stárnutí obyvatelstva v České republice. Stárnutí obyvatelstva se projevilo v poklesu podílu dětské složky obyvatelstva ve věku do 14 let na 14,2 % všech obyvatel za současného růstu podílu obyvatel starších 65 let na 14,6 % všech obyvatel. Na 100 dětí ve věku do 14 let tak k 31. prosinci loňského roku připadá 102 osob starších 65 let.
Je pravdou, že v roce 2007 počet živě narozených dětí byl o 8800 vyšší než v roce 2006. Nárůst počtu narozených dětí lze však interpretovat jako sekundární populační vlnu populačních ročníků narozených během 70. let minulého století. Nárůst intenzity plodnosti se zrychlil, avšak oživení plodnosti nebude trvat dlouho a podle demografických prognóz již během pěti let, až odrodí silné ročníky ze 70. let, začne počet narozených dětí opět klesat. Plodnost přitom stále zůstává na nízké úrovni a v dlouhodobém pohledu nezajišťuje ani prostou reprodukci populace. V dlouhodobém horizontu by se při současné úrovni plodnosti reprodukoval početní stav generace pouze ze 70 %.
Jinými slovy, to má praktický dopad i na jednotlivé věkové kvóty našeho obyvatelstva. Například v roce 2030 poklesne počet občanů České republiky ve věkové kategorii 25 až 64 let o 750 tisíc, to znamená v této ekonomicky aktivní části obyvatelstva ubude tři čtvrtě milionu lidí do roku 2030. Pouze v časovém horizontu sedmi následujících let, to znamená do roku 2015, takto ubude v této věkové kategorii ekonomicky aktivních osob 100 tisíc osob za současného nárůstu počtu osob starších 65 let a samozřejmě 80 let.
***