(18.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
Tak já teď nevím. Chcete tedy jako, abychom vám umožnili cestovat v té vládní koalici? No tak přijďte. Nenavážejte se. My ten prostor máme malý. Vy rozhodujete. My můžeme jenom kontrovat. A není to otázka jenom párování, ale samozřejmě je tady vidět, že ani v mnoha zákonech nemáte jasno. Asi jste toho málo vypili (smích). Aloe je dobrá, je ekologická, zdravá, ale myslím, že to nestačí na některé ve vládní koalici. Tak věřím, že najdete způsob komunikovat s opozicí. My bychom také rádi vyrazili na festivaly a mezi lidi, ale budete muset, jestliže máte sílu na to, změnit poměry ve sněmovně, změňte je. My to holt nějak vydržíme do těch voleb, možná předčasných.
Ale chcete-li zavést větší kulturu v této sněmovně, a očekával bych to obzvláště od nových nadějných mladých poslanců a poslankyň, protože nás staré psy už těžko někdo něčemu novému naučí (smích), dokonce i některé skauty. (Směje se, smích a potlesk v sále.) Myslím, že tady máme i nějakého starého psa… (Smích.) Takže chcete-li změnit kulturu v této Poslanecké sněmovně, pak je to samozřejmě zodpovědnost vládní koalice. Opozice moc prostředků nemá. Ale věřte, že využijeme ty, které máme, a že vám to neulehčíme. (Potlesk poslanců z levé části sněmovny.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásila paní poslankyně Kateřina Jacques. Stahuje svoji přihlášku. Nyní pan poslanec Exner. Připraví se paní poslankyně Bayerová.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, po tak skvělém vystoupení těch, co spolu kdysi dobře pili, je těžko k tomu ještě něco dodat. A mohu jenom prohlásit, že mnoho z toho, co jsem chtěl poznamenat, už bylo řečeno. Omezím se opravdu jenom na věci, o kterých si myslím, že ještě řečeny nebyly.
Mluví-li se tady o tom českém předsednictví, musím konstatovat, že opravdu to nebyla opozice, kdo vtáhl toto téma do této dnešní debaty. Myslím si ale, že i z ní vyplývá jedna důležitá věc - že by se vláda měla co nejrychleji zamyslet nad tím, jakým způsobem zajistit, aby české předsednictví proběhlo dobře z hlediska volných rukou těch, kteří se jím mají zabývat. A jsou to především členové vlády. Harmonogram akcí, který se pomalu rýsuje, vypadá na to, že moc času zasedat ve Sněmovně jako poslanci mít opravdu nebudou. A myslím si, že ta záležitost jenom podporuje zvyk, který někteří ministři dříve zavedli, že se vzdali poslaneckého mandátu, aby umožnili práci ve Sněmovně.
Musím také poznamenat, že jsem jeden z těch, co rovněž pamatuje předchozí rozdělování funkcí. A připomenu jen, že právě v roce 1996 nedošlo k nějakému zvláště demokratickému poměrnému rozdělení funkcí ve Sněmovně. Aspoň ne z pohledu naší strany. Musím říci, že určité zlepšení nastalo po roce 1998, a ani do současné doby není situace, pokud jde o poměrné zastoupení v naší Sněmovně, aspoň pokud jde o Komunistickou stranu Čech a Moravy, taková, abychom mohli říci, že to poměrnosti opravdu odpovídá.
Dále bych se chtěl podívat na tu možnost, že bude místopředseda nebo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za Stranu zelených. Ale je potřeba opravdu položit si otázku, kdo v tom případě bude chodit do výborů za zelené. To, že by vyměnili možnost práce na zákonech za administrativní a reprezentační funkci, je skutečně smutné. A jestliže ze šesti poslanců by už tři - pan předseda Bursík, pan ministr Liška a nový místopředseda Sněmovny - se nemohli zúčastnit práce ve výboru, to opravdu nesvědčí o tom, že by členové Strany zelených zastoupení ve Sněmovně chtěli při zpracování zákonů pomoci. A to ještě mají ministra Schwarzenberga, který má podobný problém při jednání v Senátu.
Chtěl bych obdivovat pana ministra financí Kalouska, že najednou nešetří, pokud jde o peníze ze Sněmovny. Ale pane ministře, vy jste také poslanec. A přeci by vám mělo jít i o to, jak budou užívány peníze ve Sněmovně, a další místopředsednická funkce určitě není to nejefektivnější.
Pan ministr a místopředseda vlády Nečas volně přešel pravděpodobně už k probírání příštího bodu. Ptá se, jak je to možné, že nechceme současné koalici přiznat ten nárok na většinu, který má teď ve Sněmovně, když má o tři poslance více. Ona má ale tu většinu takovou, že když se podíváte na obsazování míst ve výborech, aniž by se změnily počty členů výborů, tak ty koeficienty prostě nedávají možnost, aby se to změnilo. Navíc poslanci, kteří oslabili opozici, přece jasně svým hlasováním, a to v případě hlasování o nedůvěře vládě, tak v řadě rozhodujících zákonů, naprosto jasně potvrdili, že jsou dneska součástí vládní koalice, a tudíž velmi často i ve výborech dnes hlasují tak, jako by součástí vládní koalice byli.
A na konec bych chtěl jenom říci panu místopředsedovi vlády a ministrovi Bursíkovi, který se tak snažil o klidný tón svého vystoupení, že jednu klidnou sílu ve Sněmovně už máme. Mít dvě klidné síly tohoto typu by už opravdu mohlo celou práci Poslanecké sněmovny do konce volebního období velmi zneklidnit.
Já si myslím, že na základě té diskuse, která tady proběhla, je pro předkladatele, ať už to je Občanská demokratická strana nebo Strana zelených, nejlepší řešení stáhnout návrh, který předložili. V takovém případě ztratíme akorát čas, který jsme věnovali této debatě, a nebudou ztráty následující, které, pokud se jim podaří návrh prosadit, určitě budou následovat. (Potlesk poslanců zleva.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Bayerová. Připraví se pan poslanec Paroubek. A ještě se přihlásil i pan poslanec Sobotka. Tak jako třetí v pořadí.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (V sále je hlučno.)
Poslankyně Marta Bayerová: Děkuji vám, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, já po tom všem, co zaznělo, nevím, jestli pochopíte to, co vám chci říct. Ale mně je skoro hanba za to, co se tady děje. Já si nedovedu představit, jak přijdu do regionu a budu vysvětlovat, co jsme tady včera a dneska dělali. Nevím, jak to těm lidem vysvětlím. Co jsme vlastně pracovali, jakou práci jsme odvedli. Já myslím, že…
Prosím vás, já jsem kantorka! Držte pusu chvilu a poslouchejte! (Ohlas v sále.)
Já myslím, že mluvím za 80 procent řadových poslanců, kteří nejsme nikde ve vedení ani Sněmovny, ani strany, ale chceme pracovat. Chceme tvořit zákony a bavit se konkrétně. Tohle toto se mohlo odehrát úplně někde jinde. Mohl tady být jasný výstup, bez urážek a bez takových těch invektiv. My se tím bavíme, to je pravda. My ano. Ale ti lidé ne. Hází nás to všechny do jednoho pytle. Lidé nám pak řeknou: Co tam děláte, jste všichni, promiňte, blbci. Já to nemohu říci jinak. Je to pravda!
Zeleným blahopřeji a skoro jim závidím, že mají svůj klub, ale je to správné. Já bych si také přála, aby, když jsem matematik-fyzik, prostě v Senátu, kde máme tři - poměrově stejně - jsme měli také klub, aby Senát umožnil také vytvoření klubu komunistů, aby měli své zastoupení. Já jim to přeju. Ať se tady uplatňují. Ale prosím vás, buďme k sobě slušní. A hlavně vraťme se k tomu, proč nás sem lidé zvolili - abychom pracovali a tvořili pro ně. A nehádali se tady o funkcích!
Pěkný večer! (Potlesk zleva.)
***