(17.10 hodin)
(pokračuje Exner)
Podobně je to s otázkou doletu. Jestliže systém v současné době je určen k chránění Spojených států amerických a íránské rakety snad mají dosah 2000 kilometrů, pak v žádném případě Spojené státy americké neohrozí. Ale také tento systém nesundá takovou raketu, ani kdyby letěla na případně jihovýchodní Evropu, což jsou ty 2000 kilometrů. Naopak, my se dovídáme v poslední zprávě pana ministra Schwarzenberga jednu velice důležitou věc, a sice že v rámci diskuse o rozpočtu na tento projekt ve Spojených státech amerických na rok 2009 se hovoří o tom, že radarová stanice v České republice je velmi důležitá kapacita i pro potřeby NATO a ochranu před hrozbami raket kratšího doletu, nicméně pro obranu před raketami dlouhého doletu jsou nutné také interceptory. Čili nově se dovídáme, že také tento radar je skutečně určen také pro sledování raket krátkého doletu.
Zmíním se ještě o otázce Polska. V informaci se dovídáme, že Polsko chce výrazně zrychlit svá jednání o umístění americké protiraketové základny na svém území. Částečně se o té situaci už tady zmínil jeden z předřečníků, jaké jsou pro tuto věc podmínky. Ale připomenu, že Česká televize 10. března letošního roku vysílala zprávu z Polska, která hodnotí, jak se k tomu staví polské obyvatelstvo, a zpravodaj Miroslav Karas sdělil, že nelze v Polsku hovořit o široké diskusi. Předchozí vláda Kaczyńského jednoho dne oznámila, že Polsko chce základnu, Polsko vyslalo tento signál do USA. Od té chvíle spadla mediální klec a vše bylo jasné - 70 % dotázaných Poláků nesouhlasí s umístěním základny na polském území. S veřejností nikdo nemluví.
Podobná situace je u nás, s tím rozdílem, že u nás s veřejností pan Klvaňa, pan Töpfer a někteří další mluví, avšak veřejnosti nic nesdělí, a když sdělí, tak to nejsou odpovědi, které chce veřejnost slyšet.
Ještě se zmíním o reakci, která jde ze zahraničí. Mám před sebou zprávu o bezpečnostně-politické diskusi ve Spolkovém sněmu, která proběhla 18. ledna letošního roku, a to v rámci debaty o roční hodnotící zprávě k odzbrojení. Přečtu jenom podstatnou část: "S výjimkou projevu zástupce CDU-CSU debatě dominovaly skepse vůči protiraketové obraně a vstřícnost k námitkám Ruské federace. Všichni řečníci vyjádřili podporu spolkové vládě ve věci posílení role NATO v oblasti odzbrojení."
Jestliže budeme mluvit o situaci v Evropském parlamentu, kde se problematikou zabývalo plenární zasedání 13. ledna roku 2008, tedy letos, potom musím konstatovat, že např. zástupce Evropské lidové strany-Evropských demokratů z Německa Karl von Wogau uvedl, že umístění raketových základen do České republiky a Polska je pouze doplněním systému, který má chránit Spojené státy americké. Podle jeho slov je třeba se zamyslet nad tím, jaký dopad to bude mít na bezpečnost Evropy. Americký systém by sice byl schopný ochránit část Evropy, EU však nesmí připustit, aby jednotlivé členské státy neměly stejný stupeň ochrany. Domnívá se proto, že je před jednáním o této věci nutné definovat společné bezpečnostní zájmy. Podobně také mluvil zástupce zelených a samozřejmě zástupci GUE/NGL v této věci.
Úplně na konec bych se chtěl ještě zmínit o otázce, která se týká toho, jaké dostáváme informace. Krátce k tomu ještě pravděpodobně vystoupí pan poslanec Koníček. Sdružení Proti raketám nás informuje - a odvolává se na to také zpráva vlády - že posouzení otázky vlivu radiolokátorů EBR na zdraví obyvatelstva, tak jak je popsáno v tzv. předběžném posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy, je naprosto dostatečné. Na druhé straně hned konstatuje: Podrobnější vstupní data podléhají režimu utajení. Ale já se ptám proč, když všechno je v této věci tak transparentní a zveřejňováno. Píší ale, že zveřejňovaná data by měla stačit k posouzení vlastností radarového vysílače a jeho antény. Mluví se o tom, že ve snaze Ministerstva obrany šlo právě o to, aby se prokázalo, že informace je dostatečná. Zveřejněné hodnoty zářivého toku radiolokační stanice EBR(S) již zahrnují související a pro jejich výpočet potřebné údaje a hodnoty, jakými jsou efektivní vyzářený výkon v ose svazku, celkový střední výkon v apertuře radiolokátoru, zisk antény a tzv. koeficient plnění signálu, poměr mezi dobou vysílání a dobou impulsu. Formulováním všech výše uvedených bodů, jednoduchým výpočtem podle vzorců, které se najdou v kterékoli učebnici elektromagnetismu, se pak dojde k výsledku, který udělala skupina expertů.
Vážení přátelé, když bylo z naší Sněmovny požádáno o konkrétní údaje k této věci, tak jsme je bohužel nedostali s odůvodněním, že jsou utajované. Myslím, si, že celá záležitost je opravdu stále na stejném bodě. Vláda mluví o tom, co si myslí, že potřebuje, co si myslí, že občané potřebují. Občané si to nemyslí a nechtějí to, ale vláda na to nechce brát zřetel.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan ministr Vondra, poté pan ministr Nečas. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR Alexandr Vondra: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych ve svém vystoupení i jménem vlády reagoval na některé připomínky, dotazy, poznámky, které tu během této dnešní diskuse padly.
Nejprve - hodně bylo řečeno k textu té smlouvy, kdy bude k dispozici. Vy sami máte zkušenosti se schvalováním řady mezinárodních smluv a víte, že ve stadiu vyjednávání nikdy takové smlouvy nejsou k dispozici. Myslím si, že nelze než souhlasit i s tím, co tu řekl Jiří Paroubek, že prostě nemá cenu posuzovat jednotlivé věci odděleně, ale až v celku, kdy je všechno pohromadě vyjednáno. Není na tom nic zvláštního, je to prostě standardní postup, tak jako vždycky, a já vás mohu ujistit, že ta smlouva, ten text přestane mít tu klasifikovanou vyhrazenou povahu v momentě, kdy bude podepsán, a pak bude samozřejmě předložen k projednání Parlamentu České republiky a vy všichni budete mít dostatek příležitosti a i času - abych odpověděl na to, co tu řekl poslanec Hamáček - k tomu, abyste všechno zodpovědně posoudili a zaujali k tomu postoj. Mimochodem, na rozdíl od celé řady smluv, které sjednaly se Spojenými státy západoevropské země v dřívějších dobách, my nepředpokládáme, že ani ta smlouva hlavní, ani ta navazující smlouva SOFA by zůstaly pro budoucnost utajeny.
Nyní k summitu v Bukurešti. Chci Luboše Zaorálka ujistit v jednom. Ta interpretace, že rizika rostou, že ten systém je potřebný a musí v budoucnosti chránit Evropu v rámci NATO, tak ta interpretace není českým výmyslem, ta interpretace je dneska taková, že ji sdílejí všichni členové Aliance. Koneckonců včerejší, nebo pondělní návštěva generálního tajemníka Aliance Jaap de Hoop Scheffera jasně ukázala, jaký je dneska postoj Aliance a kde je konsensus NATO. Mnohokrát v to pondělí zaznělo i z úst nejpovolanějších, že dneska už to není otázka, zda ten systém má být. To je shoda.
***