(14.50 hodin)
(pokračuje Kala)
Důvodová zpráva novely se opírá o argumenty, že současná platná právní úprava je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a zároveň je v rozporu s civilistickou zásadou, podle které má o svou věc pečovat vlastník. Argumenty důvodové zprávy jsou použity pouze jednostranně, protože stávající právní úprava se opírá o článek 4 a článek 9 Listiny. Podle článku 4 odst. 1 Listiny mohou být povinnosti ukládány jen na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Ačkoli článek 9 Listiny stanoví, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám, nevztahuje se toto ustanovení na službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty. Výše uvedenou konstrukcí podle náměstka primátora hlavního města Prahy není v žádném případě prolomena ani základní civilistická zásada, neboť zákon o pozemních komunikacích v návaznosti na prováděcí vyhlášku určuje povinnost třetí osoby pouze pro situace, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. Výslovně je povinnost omezena na zimní údržbu a za tyto úkony nelze po vlastníkovi věci požadovat náhradu nákladů.
Údržbou chodníků se také zabýval Ústavní soud a svým nálezem zveřejněným pod č. 93/1994 neshledal povinnost vlastníků sousedních nemovitostí udržovat přilehlé chodníky jako protiústavní. Současná platná právní úprava tak vychází z dlouhodobého historického vývoje a je uplatňována ve většině zemí západní Evropy a také v zámoří, což pan náměstek dokládá další přílohou tohoto dopisu.
S ohledem na to, že v případě schválení této novely dojde k neúměrnému zvýšení nároků na rozpočty i organizační složky jednotlivých měst a obcí, což není v důvodové zprávě nijak zohledněno, obrací se pan náměstek na nás, na Poslaneckou sněmovnu, se žádostí o důkladné posouzení všech negativních dopadů a o zachování předmětné právní úpravy ve stávající podobě.
Vzhledem k tomu, jakým způsobem proběhlo projednávání v prvním čtení a projednávání v hospodářském výboru a zřejmě i ve výboru regionálním, se domnívám že zde v Poslanecké sněmovně existuje silná vůle k tomu, tuto problematiku nějakým způsobem řešit. Ovšem domnívám se, že tento návrh je skutečně velmi nekomplexní a jeho přijetím by mohlo dojít k poměrně značným problémům, které by se mohly ukázat v krátkém období při příští zimě, a proto chci navrhnout následující kompromisní postup. Připojit se k návrhu na zamítnutí, který přednesl pan Jičínský a který bych přednesl koneckonců i já, s tím, že Poslanecká sněmovna by přijala doprovodné usnesení následujícího znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby do konce roku 2008 předložila návrh novely zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, který by řešil odpovědnost vlastníka nemovitosti za škody vzniklé na přilehlém chodníku." To je můj návrh, o kterém jsem považoval za nutné informovat již v obecné rozpravě, tak abyste na něj mohli reagovat v rámci obecné rozpravy. Samozřejmě v podrobné rozpravě se k němu připojím.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji a prosím pana poslance Jaroslava Krupku, dalšího přihlášeného do rozpravy.
Poslanec Jaroslav Krupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že na následujících slovech se ukáže, že všichni dostáváme stejné materiály, ale každý je čteme nějak nijak.
Já možná pro začátek si pomohu tím, že přečtu, co jsme dostali jako podklad ze Senátu - novelu návrhu zákona, která říká, že v příslušném odstavci se škrtá bod č. 4. A ten bod č. 4 schválně přečtu, abychom si ujasnili, o čem to je. "Vlastník nemovitosti, která v zastaveném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit." To je jeden podkladový materiál, ze kterého jsme myslím všichni vycházeli.
Druhý - a přiznám se, že i já jsem dostal dopis od pana náměstka Blažka a stejně jsem si ho přečetl jako můj předřečník, a zase z něj přečtu jednu větu, byl to nález Ústavního soudu, ve kterém se cituje, že pod evidenčním číslem 93 z roku 1994 Ústavní soud neshledal povinnost vlastníků sousedních nemovitostí udržovat přilehlé chodníky jako protiústavní. Nicméně v obou případech není ani jediná zmínka o tom, že navrhovatel zákona chce řešit to, co tady padlo, to znamená přestat odklízet sníh. V obou případech se bavíme o zodpovědnosti, a zodpovědnost tady v daném případě je pouze daná tím, že dotyčný vlastník nemovitosti má tu smůlu, že jeho nemovitost přiléhá k obecnímu majetku.
Je naprosto běžné, a tady to padlo myslím několikrát i v tom prvém čtení, že je jakýsi kodex, že každý si zametá před svým vlastním prahem. Je to naprosto běžné a normální. Domnívám se proto, že i dikce tohoto zákona neříká nic o tom, že dotyčný přestane uklízet. Že přestane předtím, než ráno vyjde do práce, odklízet sníh. Přestane obchod, do kterého mají prodávající zájem, aby lidé chodili, přestane odklízet sníh. A stejně tak jakákoli instituce anebo vlastník, který samozřejmě je takové velikosti, že si pro tyto služby někoho najímá, že by potom přestat uklízet. Takže z tohoto pohledu se skutečně každý bavíme o něčem jiném. Dikce novely zákona je pouze o zodpovědnosti. Ne o přestání uklízení sněhu. To je první moment.
Druhý moment - co z toho vyplývá z hlediska finančního. Tady jsme slyšeli částky, které byly v desítkách milionů, Svaz měst a obcí se okamžitě této záležitosti chytil a přenáší zodpovědnost na stát. Uložíte-li nám nějakou zodpovědnost, plaťte. Nicméně tento zákon přece neukládá žádnou povinnost, ten pouze říká o tom, že dotyčný vlastník, který sousedí s tímto pozemkem, neponese břímě případného úrazu někoho, kdo tam upadne. Není tam nic o žádných nákladech. Navíc tento majetek je v plné míře obecní. Bavíme se o obecních pozemcích, nebavíme se o státních pozemcích. Takže je třeba se na toto podívat i z této strany. A když k tomu vezmu otázku pojištění - a prosím vás, uvědomme si, že žijeme v konkurenčním prostředí a že i mnohé pojišťovny budou jenom rády, že by své portfolio pojistky mohly obohatit i o komunikace příslušné obce a města, a troufám si říct, že možná to bude za stejnou cenu, za kterou dnes pojišťuje majetek té příslušné obce nebo města, protože konkurence je tu velká.
A možná jen na dokreslení. Sám jsem si udělal takovou sondu v okrese Karviná, která má zhruba těch 250 tisíc, což není zrovna malý okres, možná nejlidnatější. Tyto problémy zásadního charakteru tam nejsou, neboť v posledních letech tam nebyl někde evidován důsledek toho, že by někde v důsledku toho, že někdo neodklízí sníh, byly nějaké úrazy a z toho vyplývaly nějaké problémy.
Ale je třeba si uvědomit druhou stránku věci. Jestliže já jako vlastník mám tu smůlu - a říkám to schválně v tomto sledu - že budu mít chodník, po kterém půjde třeba generální ředitel ČEZ a upadne, já bych asi musel být poslancem do konce života, abych byl schopen mu platit regres, který z toho vyplývá. Je třeba si uvědomit, že jsme se posunuli v čase někam úplně jinam. Následky škod těchto chodců anebo dalších osob, které tam půjdou a samozřejmě mohou se i vymezovat tím, že se budou rozhodovat, kde zrovna upadli a kde neupadli, mohou být opravdu k tíži toho vlastníka. Takže neberme tuto záležitost, tzn., že přenesení této povinnosti jako o ukončení povinnosti odklízet sníh, ale berme to o tom, že ten dotyčný vlastník bude zbaven jistého potencionálního břímě sankcí za to, že bohužel se nachází v sousedství obecního pozemku.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Jana Bürgermeistera, aby se ujal svého slova.Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Bürgermeister: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, kdyby šlo jenom o to, kdo bude platit zákonnou pojistku zodpovědnosti za škody vzniklé z úrazů na chodníku, tak bychom tady tak plamenně nevedli rozpravu. Já se chci zamyslet ve svém příspěvku v rámci obecné rozpravy ve druhém čtení nad možná nechtěnými důsledky záměru této novely zákona.
Předem chci zdůraznit to, co tady již zaznělo, a sice že stávající právní stav je v pořádku. To neznamená, že ho tato Sněmovna nemůže změnit, ale stávající právní úprava není v rozporu s ústavou, není v rozporu s platnými zákony.
***