(15.10 hodin)
(pokračuje Exner)
Pan brigádní generál Ondrej Páleník, bývalý velitel této jednotky a také dvakrát v Afghánistánu, nyní nadřízený, mluvil o hrdosti, kterou mají všichni tito vojáci na svou činnost a také kterou bychom měli mít my na jejich výkony. Jejich výkony je možné ocenit určitou hrdostí. Nikoliv však to, k čemu jsou tyto jejich výkony propůjčeny. Podpora míru, demokracie a lidských práv všude ve světě, jak například znělo hlavní heslo summitu Evropská unie - USA, který se konal v loňském roce 30. dubna, tímto způsobem rozhodně naplněna není.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlasujte podle svého vědomí a svědomí. Kdo si myslíte, že tímto prospějeme míru ve světě a odstranění terorismu, hlasujte pro vyslání další mise. Ujišťuji vás však, že dosáhnout cíle v Afghánistánu nepomůže, ani když do této mise vyšleme celou naši současnou armádu v čele s paní ministryní obrany.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Seďa, připraví se pan poslanec Hamáček. Prosím, pane poslanče Seďo, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane premiére, dnes máme rozhodnout o již v pořadí třetím vyslání kontingentu speciálních sil resortu Ministerstva obrany do protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu. Musím připomenout, tak jak to tady již bylo řečeno, že v operaci Trvalá svoboda působí protiteroristická koalice pod vedením Spojených států amerických. Nejedná se proto o operaci Severoatlantické aliance, která v Afghánistánu působí v operaci ISAF.
Místo působení a rozsah úkolů speciálních operací předurčují, že se bude jednat o rizikovou operaci. Toho si byli vědomi i členové výboru pro obranu při projednávání předloženého návrhu. Podle ředitele Vojenského zpravodajství bude zajištěna logistická podpora od jednotky Spojených států amerických. Zároveň jsme byli ujištěni o připravenosti kontingentu příslušníků 601. skupiny speciálních sil zvládnout navrhovanou misi. Přesto mi dovolte, abych vyjádřil některé své připomínky.
Předně vyslání kontingentu nemůže být posuzováno bez vazby na celkový počet našich jednotek v zahraničních operacích. I když jsme ujišťováni vedením Ministerstva obrany, že vyslání dalších vojáků neohrozí naše budoucí závazky vůči aliančním partnerům a Evropské unii, stále mám pochybnosti o dlouhodobé udržitelnosti nasazených sil. Nejedná se pouze o technické a ekonomické možnosti Armády České republiky, ale především personální možnosti rotovat vojáky tak, abychom nezvyšovali míru rizik, která již tak jsou značná. Již dnes by si měli všichni zodpovědní přiznat, že někteří vojáci byli již ve třech či čtyřech rotacích a jsou fyzicky a především psychicky přetěžováni.
Vážený pane předsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, když jsme vysílali speciální síly v roce 2004 a 2006, byly vyslány na dobu šesti měsíců. Nyní se navrhuje doba sedmi měsíců s tím, že Ministerstvo obrany počítá s další rotací jednotky v roce 2009. Osobně se domnívám, že rotace vojáků v bojových operacích a rizikových misích by měla být maximálně po čtyřech měsících.
Když se již bavíme o rotacích - snažil jsem se v dříve předkládaných materiálech zjistit počet a dobu rotací jednotky útvaru speciálních operací Vojenské policie, která působila v Afghánistánu v roce 2007 a v tomto roce. Jsem osobně přesvědčen, že prodloužení rotace mise SOG bylo pravděpodobně na základě nedostatku personálu. A zde nehovořím pouze o příslušnících této jednotky, protože jejich počet nemohl reálně zajistit pravidelné rotace. Opravdu nechci a nehodlám podporovat takové mise a operace, ve kterých nekoncepčnost a nedostatek personálu povede k ohrožení lidských životů.
V předkládaném tisku 492 nejsou uvedeny informace o rotacích. Ptám se: Dodrží Armáda České republiky schválené plány rotací? Nejsme ve stejné situaci, do které se dle mého názoru dostaly speciální síly Vojenské policie? A dozvíme se tyto informace, když kontingent sestavený z příslušníků 601. skupiny speciálních sil podléhá řediteli Vojenského zpravodajství?
Vězte, že vždy horuji pro dodání všech potřebných informací, abych nejen já, ale i ostatní poslanci mohli posoudit veškerá rizika spojená s naším závažným rozhodnutím. A pokud nemáme tyto informace, či posléze zjistíme, že dodané informace se nezakládaly na pravdě, pak se vůbec nedivím, že mnoho poslanců váhá s podporou této rizikové zahraniční mise.
Vážené poslankyně, vážení poslanci dalším problémem je financování kontingentu z rozpočtu Ministerstva obrany. Přestože dopravu zajistí na své náklady Spojené státy americké, náklady ve výši 213 milionů korun měly být hrazeny mimo rozpočet obrany, protože takto to bylo při schvalování zahraničních misí na rok 2008 deklarováno. Opravdu by mě zajímalo, kde nalezl, či odkud vzal resort tyto finance, se kterými se výdajově nepočítalo. Ministerstvo obrany hovoří o čerpání z rezervního fondu, ale popravdě řečeno, já tomuto tvrzení nevěřím.
Závěrem chci požádat vládu a především pani ministryni obrany, aby byla zahájena odborná, politická a především parlamentní diskuse, jejímž závěrem by byla pracovně nazvaná národní strategie angažovanosti v zahraničních misích a operacích, a to právě s ohledem na zahraničněpolitické priority a zájmy České republiky, přijaté závazky vyplývající z našeho členství v Severoatlantické alianci a Evropské unii, bezpečnostní a vojenskou strategii České republiky a především možnosti naší armády. Pouze připomínám, že součástí diskuse by měla být i diskuse kolem navrhované strategie Severoatlantické aliance vůči dalšímu působení aliance v Afghánistánu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji a prosím pana poslance Hamáčka. Připraví se pan poslanec Dub. Vážený pane poslanče, máte slovo. (Poslanci v sále stále silně hlučí.)
Poslanec Jan Hamáček: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, všichni se asi shodneme na tom, že situace v Afghánistánu je složitá a je komplikovaná. Smutným důkazem toho je nedávný pokus, neúspěšný, o atentát na afghánského prezidenta. A všichni se asi shodneme na tom, že řešení té situace je také velmi složité, a pokud existuje nějaké řešení, tak tím řešením je řešení komplexní, ne pouze řešení vojenské, ale řešení komplexního rozvoje této země tak, aby byla opravena, zrekonstruována zničená infrastruktura, aby byla lidem v Afghánistánu nabídnuta jiná perspektiva než pouze pěstování opia.
Asi proto jsem zde na podzim loňského roku uvítal to, že Česká republika trošku změnila přístup při vysílání našich jednotek do... (Řečník se na chvíli odmlčel pro hluk v sále.)
Že Česká republika změnila přístup při vysílání našich jednotek do zahraničních misí a tím, že se rozhodla přijmout zodpovědnost za provinční rekonstrukční tým v Lógaru, tak poukázala, nebo dodala důraz i na tu nevojenskou dimenzi, to znamená na podporu rekonstrukce země. Koneckonců o tom, že to řešení není jednoduché a jenom vojenské, se debatovalo i na summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti.
Nicméně při tom všem, co jsem řekl, tak je evidentní, že situace zejména na východě a jihu země je velmi komplikovaná a prostě není možné situaci tam zvládnout pouze policejními silami. Mimochodem, je to právě afghánská národní policie, která má ze všech těch bezpečnostních jednotek největší ztráty. Je to síla, která je poddimenzovaná jak personálně, tak materiálně a není schopna těm výzvám čelit a platí za to velmi vysokou cenu. A proto právě předtím, než je možno přikročit k nějakému komplexnímu rozvoji země, je asi potřeba situaci stabilizovat. Může to stabilizovat afghánská národní armáda. Samozřejmě je zde role pro afghánskou národní policii, nicméně v této fázi se to asi neobejde bez zahraniční účasti, a to jak v misi ISAF, tak v misi Enduring Freedom.
Pokud někdo volá po zapojení Evropy do řešení tohoto konfliktu nebo této situace, pokud někdo volá po větší roli Evropy v rámci evropské společné zahraniční a bezpečnostní politiky, tak je to samozřejmě v pořádku. Nicméně pokud se podíváte na to, jak je angažována Evropská unie, tak je to pouze jednou misí ESDP EUPOL, která má cca 90 policistů, kteří se snaží cvičit afghánské policisty, ale jak je evidentní z toho počtu, tak ten počet je naprosto nedostatečný. Na posledním jednání předsedů zahraničních výborů jsem tuto věc zmínil při jednání s Javierem Solanou a společně s některými kolegy jsme i apelovali na to, aby se Evropská unie zamyslela, zda by nestálo za to toto angažmá Evropy navýšit.
***