(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, zahajuji druhý blok interpelací - interpelace poslanců na ministry vlády České republiky. Jako první vystoupí pan poslanec Karel Černý, který bude interpelovat ministra školství Ondřeje Lišku. Paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Já se omlouvám, pane místopředsedo, ale teď nám tady pan premiér říkal, jak jsou poctiví a všichni chodí na interpelace, před zhruba hodinou, a nám chybí místopředseda vlády, což je podle jednacího řádu důvod, proč přerušit schůzi. Takže já bych poprosila zástupce ODS, aby si nějakého místopředsedu vlády sehnali. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Už je tady. Pan místopředseda vlády Jiří Čunek, takže vašemu přání bylo promptně vyhověno a pan poslanec Karel Černý může interpelovat pana ministra Ondřeje Lišku.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, tento týden byla na jihlavském hlavním nádraží zahájena putovní výstava o holocaustu Vagon 2008, která vznikla v muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici. Vidělo ji 60 tisíc Slováků a po České republice bude putovat do 27. června tohoto roku. Ve dvou vagonech si můžou návštěvníci, ale zejména děti a mládež, prohlédnout bezpočet fotografií a dokumentů z let 1938 až 1945. Jedná se o typ výstavy, jejíž obsah by měl vidět každý, zejména pak ti, kdo jsou schopni zpochybňovat dějinné skutečnosti. I v tomto duchu hovořil primátor města Jihlavy v návaznosti na činnost a postoje neonacistů, kteří nedávno pochodovali Jihlavou.
Pane ministře, asi se shodneme, že v dnešním globalizovaném světě je nutné zabránit všem projevům xenofobie, rasismu a antisemitismu a chránit hodnoty demokratické společnosti. Zvláště tehdy, když se na internetových stránkách Národního odporu objevují články, jako například ten s názvem Projekt Vagon, aneb 6 milionů lží. Film o židovských transportech je zde nazýván dokumentem - cituji - "který má zcela zatemnit mysl mladých lidí". Uvádí se zde, že jediným účelem putovní výstavy je - cituji - "vypláchnout dospívajícím co nejvíce mozky". A v závěrečné větě celého článku jeho autor doufá - cituji - "že lidé brzy zcela procitnou a odhodí téma holocaustu tam, kam patří, na smetiště dějin".
Pane ministře, jak se líbí ministrovi, který zodpovídá za výchovu mladých lidí, výše uvedené výroky na internetových stránkách Národního odporu?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karlu Černému. Odpovídat bude pan ministr Ondřej Liška.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Vážený pane kolego, děkuji za tuto interpelaci. To nemyslím ironicky. To děkuji je tam na místě, protože vy upozorňujete na fakt, který samozřejmě si naši pozornost zaslouží.
Já sám jsem vzešel při své práci ve veřejném prostoru právě z prostoru nevládních organizací, které se zabývají rozvojem a výchovou k lidským právům. V minulosti jsem se také několikrát zúčastnil projektů, některé jsem spoluřídil nebo řídil, které se právě šířením xenofobie a rasismu u nás v České republice, mimo jiné ztělesňovaném hnutím, jako je Národní odpor - právě tímto jsme se zabývali.
Výstava, na kterou vy poukazujete, má určitě veliký respekt a význam. Já sám se právě v této oblasti v roli ministra školství, mládeže a tělovýchovy snažím o to, aby právě programy, které buď metodicky, anebo finančně jakýmkoliv způsobem podporují vzdělávání v oblasti lidských práv, vzdělávání v otázkách naší moderní historie, která ještě zdaleka nebyla rozkryta, zanalyzována, popsána tak, aby se mohla dostat v přístupné formě do moderních učebnic, tak právě aby se tato kapitola našich dějin, spojená především s předválečnými, válečnými a poválečnými historickými událostmi, dostala i k té mladé generaci, která k ní má samozřejmě ne automatický vztah.
Národní odpor je mimo jiné organizace, která po České republice pod pláštíky různých sdružení, subjektů pořádá pochody, demonstrace, které se nazývají - ať už je to Pochod dělnické mládeže za mír, a mohl bych tady jmenovat další. Já sám jsem se aktivních protestů proti nim zúčastnil.
Myslím si, že máme tady na výběr ze dvou přístupů k této problematice. Jeden je restriktivní, který by v důsledku znamenal například omezení shromažďovacího práva, zákazu takovýchto organizací, což si myslím, že by bylo na místě pouze tehdy, kdyby došlo ke skutečně flagrantnímu porušení zákona. Co se týče shromažďovacího práva, o tom vedu diskusi už několik let se studenty a představiteli právnických fakult v České republice, kde si myslím, že naše skutečně velmi liberální úprava by neměla být zpřísňována.
To, co bychom měli v české společnosti podporovat a rozvíjet, je občanský odpor vůči takovýmto praktikám, vůči takovýmto hnutím. Tím, že je zakážeme, tím je neomezíme. Ona podhoubí budou nalézat vždycky. Spíše bychom měli poukazovat na to, z jakého prostředí takovéto stereotypy, takováto nenávist, odkud vycházejí.
Nejúčinnější zbraň proti těmto hnutím, proti těmto postojům je právě vzdělávání k lidským právům, vzdělávání k občanství, a to občanství nikoliv na základě představy o etnickém občanství, nějaké homogenní představy o homogenní identitě založené na etnické příslušnosti třeba k českému národu, nýbrž na občanském principu, kde se občanem bude cítit každý, ať už to bude Vietnamec, Rom, Ukrajinec nebo kdokoliv jiný, kdo prostě bude mít místo v této společnosti.
Takže vaši interpelaci chápu jako podporu těmto aktivitám. A věřte mi, že spolupracuji například s Židovským muzeem v Praze, spolupracuji s nevládními organizacemi, které se právě touto problematikou zabývají. U příležitosti Evropského roku interkulturního dialogu jsem také nastartoval celou sérii iniciativ, které můj resort během tohoto roku bude realizovat, ať už je to ve formě koncertů, výstav, debat, diskusí, tvorby metodického materiálu pro učitele, distribuce učebnic pro žáky, které se právě zabývají a koncentrují na otázku lidských práv, boje s xenofobií a rasismem a samozřejmě také poukazem na hnutí, která jsou přítomná i v české společnosti. Jejich nebezpečnost je samozřejmě vysoká a myslím si, že boj s takovýmito postoji začíná především v oblasti vzdělávání ve školních lavicích a v občanské angažovanosti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Černý má příležitost opět vystoupit.
Poslanec Karel Černý: Děkuji. Pane ministře, já jsem rád, že vaše osobní postoje k tomuto vážnému problému jsou takové, jaké jsou, že si uvědomujete nebezpečnost šíření takovýchto nenávistných projevů, které mohou negativně působit na mladé lidi.
Jste ministr školství, ale také člen vlády. Podnikl váš úřad nebo vy osobně, pane ministře, například směrem k ministru vnitra nějaké kroky, aby se podobným projevům a na podobných internetových stránkách, jako jsou ty, které patří Národnímu odporu, zabránilo?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr školství Ondřej Liška má příležitost nám odpovědět.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Já jsem žádné konkrétní kroky směrem k ministru vnitra, k Ministerstvu vnitra nepodnikl. Ale sleduji právě stránky Národního odporu i jiných neonacistických organizací právě proto, že se pohybují přesně na hraně toho, co ještě je, nebo není postižitelné.
Já sám jsem v roce 2005, když jsem protestoval v Brně proti pochodu neonacistů Brnem, zdokumentoval se svými přáteli a kolegy také symboliku, kterou účastníci tohoto neonacistického pochodu užívali.
***