(15.40 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Nepochybně v ní chybí Hospodářská komora, nepochybně tam chybějí někteří velcí zaměstnavatelé těch firem, které tady investovaly, a nepochybně na straně zaměstnanců, to znamená těch, kteří mají reprezentovat tu velkou masu zaměstnanců, není možné, aby je reprezentovaly pouze ty odborářské svazy, přestože zastřešené tím centrálním, které reprezentují pouze - já nevím - deset nebo patnáct procent českých zaměstnanců. Tripartita je orgán, kde slyším stejné argumenty, které potom slyším ve Sněmovně, a ta diskuse mi tam chybí.
To byla moje hlavní výtka odborářům při onom památném pátečním sezení tripartity, kdy v šesté a půlté minutě k mé velké lítosti bohužel odboráři opustili zasedání. Já doufám, že jsem se jim omluvil, a příště už jim nebudu říkat pravdu. Pravda bolí, pane poslanče.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane předsedo vlády. Pan poslanec Rath má k dispozici další minutu.
Poslanec David Rath: To máte pravdu. Vy se bolestí musíte svíjet, když vám někdo říká pravdu do očí o vás.
Pane premiére, k těm odborářům, tady je jasná citace. Označil je za lháře, tedy vy jste je označil za lháře, zloděje a obvinil, že mu, tedy vám, plivou do ksichtu. No nevím, jestli je to úplně komunikace dle Gutha-Jarkovského, ale proti gustu, jak se říká...
Ale ještě poslední věc. Když teda si uvědomujete, že to není dobře, mohl byste domluvit i své paní? Protože tady mám napsáno, že hodně pospíchá vládní limuzínou Audi A8 do práce na Vysokou školu finanční a správní a že ohrožuje lidi. Čili víte, ono to nepůsobí úplně nejlépe na veřejnost, tyto věci.
A když jste říkal ještě o těch esemeskách. No já nevím, jaké esemesky posílá Dimun a ani mě to nezajímá, ale vím, že jste proslavený spíše vy tím, že jste poslal fašistický slogan Es kommt der Tag, a to nevymluvíte (upozornění na čas) ani tím, že jste se nechal inspirovat třeba nějakým panem Dimunem nebo někým takovým.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak dvě minuty pro pana předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já bych si strašně přál, aby David Rath jednou vystoupil a předem řekl, na co se zeptá, a potom jsme tady věcně o něčem debatovali. Nicméně máte právo - stejně jako poslanci vládní strany mají právo interpelovat svého premiéra, tak to právo máte i vy.
Abych to upřesnil. Já jsem nazval lháři odboráře, ale zloději jsem nazval zástupce zaměstnavatelů. To aby bylo jasno. V tom si myslím, že nemáte úplně přesné informace. Jestliže někdo podporuje systém, který umožňuje šedou ekonomiku a který umožňuje čerpat na stravenky cokoliv jiného než teplou stravu ten den, kdy je ten člověk v práci, tak to samozřejmě v pořádku není. Musím říct, že v tomto smyslu nemáte úplně přesné informace.
Jinak doporučuji méně číst noviny a opravdu spíše věcně diskutovat nad problémy, které tato země skutečně má.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane předsedo vlády. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Mazuchová ve věci etiky.
Poslankyně Lenka Mazuchová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vrátím se k věci, která je trošku už staršího data, neboť mám pocit, že jste tady už téměř měsíc nebyl interpelován. Možná že se mýlím. Ale odpověď na otázku, kterou vám chci v rámci této své interpelace položit, jsem už z vašich úst několikrát slyšela, ale chci se zeptat znovu a trošku ji rozšířit, protože se mi to nechce zdát a nevěřím tomu, že vy byste tohle to opravdu myslel tak, jak tedy jste to interpretoval, když obhajujete udělení medaile bratrům Mašínům a Milanu Paumerovi.
Pane premiére, co vás vedlo k tomu - Nebo otázka doplněná: Proč, když jste poskytoval novinářům informaci o tom, že tedy jedete do Ameriky, proč při tom vašem bohatém programu, který jste téměř dopodrobna zmiňoval, jste tam nezmínil to, že s tím počítáte, že to v Americe budete udělovat bratrům Mašínům? Bál jste se snad, že by si vás média podala, že by vás kritizovala ještě předtím, než tento čin jste udělal?
A určitě jste četl v minulých dnech články v médiích, kde se zpovídají pozůstalí po obětech zběsilého řádění bratrů Mašínů, když se snažili dostat na Západ. A tito lidé měli činem Mašínů, tedy úmrtím některého z členů ze své rodiny, zničený celý svůj další život. A vy jste se vyjádřil ve smyslu, že bratři Mašínové byli stateční a odvážní.
Chci se vás zeptat, jestli jste je pozval do republiky, jestli jste s nimi debatoval na to téma, proč do republiky nechtějí přijet a nepodívají se těm pozůstalým do očí.
Jenom se vás - poslední otázka, času ubývá - já bratry Mašíny řadím do skupiny, jako je třeba Jiří Kájínek. Tak otázka zní: Neuvažujete o udělení medaile nebo vyznamenání i Jiřímu Kájínkovi?
Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak to byla paní poslankyně Lenka Mazuchová. Nyní pan premiér.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: V dnešních Lidových novinách vyšel rozhovor, který samozřejmě ve velmi zhuštěné podobě, protože je redukovaný, vysvětluje jak motivy, tak to, čeho jsem chtěl dosáhnout udělením té plakety premiéra právě bratrům Mašínovým a Milanu Paumerovi tady v Praze. Ty důvody jsou celkem jasné. Ty důvody jsou diskuse o tom, v jaké době jsme vlastně žili, a naše vyrovnání se s tou dobou, a diskuse o tom, co vlastně se dá počítat do protikomunistického odboje, do třetího odboje. Jestli byli jenom ti, kteří psali, případně mluvili nebo protestovali jiným způsobem, nebo se něčím provinili proti tehdejším zákonům typu 231 nebo 232, kteří byli zabiti, kteří byli popraveni, kteří byli žalářováni. Nebo to byli i lidé, kteří, věrni, řekl bych, své životní filozofii, svých otců - protože jak jistě víte, tak jejich otec Mašín byl určitě národní hrdina a člověk, který se stavěl proti nacistickému odboji. A tito lidé měli zakořeněno geneticky velmi hluboce, a i za války takto vystupovali, už jako děti, že proti každé totalitě, proti každému zlu mají bojovat i se zbraní v ruce. A ta diskuse bohužel za dvacet let neproběhla. Já jsem udělal krok, který mimo jiné měl tu diskusi vybudit. Udělal jsem to zcela vědomě, i s rizikem, že ta věc je kontroverzní, že přinese samozřejmě spoustu emocí. Ale národ, který není schopen se vyrovnat s minulostí, je schopen stejné chyby opakovat znovu.
To znamená já se vůbec nestydím za to, že jsem inicioval diskusi, jejímž výsledkem může, ale také nemusí být uznání toho, že Mašínové patří k protikomunistickému odboji a že je možno se proti totalitě bránit se zbraní v ruce. Jestli vám někdo vyhlásí třídní boj, tak musí počítat s tím, že někdo tu rukavici zvedne, že někdo tu výzvu k boji přijme. Mašínové ji přijali. To je možná první věc.
Druhá, proč jsem o tom neinformoval, je celkem evidentní. Ten důvod nebyl obava z toho, že by mně to mohl někdo zakázat, zabránit, ale proto, že ten moment, v kterém jsem chtěl tu diskusi vybudit, neměl být zploštěn tím, že diskuse proběhne ještě dřív, než to udělám. Bylo velmi problematické to utajit. Bylo to naprosto cílené. Bylo to ode mne opravdu - ano, to máte pravdu - dopředu vymyšlené. A uteklo to pouze den předtím, než jsem Josefu Mašínovi v naší rezidenci ve Washingtonu tu plaketu předal. To znamená - ano, máte pravdu. Nechtěl jsem předčasnou diskusí v médiích ještě neudělaný nebo ten čin ještě neproběhlý rozmělnit a tu diskusi vyvolat dříve než tím činem, který jsem udělal. A na to mám plné právo.
Já se domnívám, že ta diskuse k naší současnosti patří a my se jí nesmíme bránit. Pokud budeme tabuizovat naši minulost, tak nebudeme schopni v podstatě řešit i celou řadu dalších problémů, které s tím například souvisejí. A to je uznání třetího odboje a vlastně reflexe té doby, kterou přece dneska nemůžou schvalovat ani členové KSČM. Jestli nebudeme schopní reflektovat padesátá léta, tak jsme nepokročili dál a za těch dvacet let jsme teda moc pro vyrovnání se s minulostí neudělali.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane předsedo vlády. Paní poslankyně Mazuchová využije svého práva k doplňující otázce.
Poslankyně Lenka Mazuchová: Pane premiére, už tady bylo jednou řečeno, proti gustu a tak dále. Dobře, je to vaše osobní věc. No nicméně takovou vůli v národu, jakou vyvolalo udělení té medaile, jsem jenom ráda, že jste si získal další popularitu, v uvozovkách. Oni bratři Mašínové věděli už v 53. roce, jak bude ošklivý komunismus. Proto tedy s tou pistolí v ruce.
A ještě, samozřejmě je to vaše věc, ale těch lidí - nic nemám proti třetímu odboji, ale těch lidí na to vyznamenání jiných bylo daleko víc, a neodešli s těma krvavýma rukama. A jak jste mluvil o těch genech, tak třeba někdy do budoucna si popovídáme vzájemně o genech.
Děkuju.
***