(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hrbatovi. Odpoví předseda vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já začnu koncem. Samozřejmě, že ti lidé onkologicky nemocní nebo lidé, kteří vyžadovali speciální péči, kupovali speciální léky, si to kupovali sami. To byly ty neuvěřitelné částky, které musela řada lidí platit během standardního roku.
Zavedení limitu samozřejmě doprovázelo zavedení poplatku, limit je 5000 za kalendářní rok a do tohoto limitu se započítávají regulační poplatky ve výši 30 korun a započitatelné doplatky na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Započitatelné částky nad tento limit budou zdravotní pojišťovny pojištěncům vracet ve lhůtě 60 dnů po skončení každého kalendářního čtvrtletí. Tento limit má za úkol, a to je, myslím, to klíčové v tom celém, především chronicky a těžce nemocné občany (ochránit) před nadměrnou kumulací těchto plateb a jejich výdaje na zdravotní péči tak budou z velké většiny nižší než dosud. To je ten strop a to je to, co chrání fakticky ty nejvíce nemocné.
Regulační poplatky a ten limit samozřejmě funguje, k tomu se možná dostanu, a u těch limitů 5000 samozřejmě už máme za první kvartál první výsledky, které se dají zveřejnit. V rámci sledovaného vzorku překročilo v průběhu ledna ochranný limit již několik lidí. 98 % doplatků a poplatků započítaných do jejich limitu tvořily doplatky právě za léky. V celé České republice již pojišťovny na konci prvního čtvrtletí registrují zhruba 200 pojištěnců, kteří až dosud dosáhli nebo se přiblížili hranici pětitisícového ochranného limitu. Z toho jednoduchým výpočtem vyplývá, že by platili minimálně 20 tisíc v daném roce. Přesně tuto skupinu občanů to chrání, přesně na tuto skupinu by mělo být cíleno naše zdravotnictví, protože je známo, že 80 % všech nákladů čerpá 20 % lidí, speciálně seniorů a těžce nemocných.
Zdravotnická zařízení, lékaři a lékárníci vybrali na poplatcích více než jednu miliardu korun. To znamená na poplatcích zaplatila nejvíce ekonomicky aktivní skupina pojištěnců, a to více než polovinu. Senioři zaplatili na regulačních poplatcích o 70 % méně.
Kdybych měl ukazovat data, výsledky za první kvartál, to znamená dejme tomu, že si můžeme říci, že nejsou ještě úplně průkazná, tak receptů ubylo 40 %. Celkové náklady z veřejného zdravotního pojištění na léky klesly o 20 %, což odhadem představuje jenom za první čtvrtletí úsporu 1,75 mld. Kč. Tyto peníze mají k dispozici pojišťovny a mohou je využít k podpoře moderní, nákladné a život zachraňující léčby.
Průměrná délka hospitalizace v nemocnicích se zkrátila o 9 %. Snížil se počet zbytečných pobytů v nemocnici, lidé více využívají ambulantní a domácí péče. Pokles počtu návštěv u ambulantních specialistů klesl o 28 %, u zubařů je to pouze 8 %, a to je samozřejmě na analýzu. Pokles návštěv u praktických lékařů nelze vyhodnotit, protože chybí jakékoliv srovnání s minulým obdobím. Předpokládáme ale i z diskusí a z průzkumu obdobné snížení. Pokles počtu návštěv u ambulantních specialistů dává možnost přesunout 144 mil. v prvním čtvrtletí na potřebnou léčbu, dále je větší část - to se ukazuje jednoznačně - lékařů na to, aby se věnovali skutečně nemocným, omezují se zbytečné návštěvy, vede to ke zvýšení dostupnosti péče pro ostatní pacienty.
Já samozřejmě chápu, že pro některé z vás mají poplatky pejorativní nádech, a my jsme jasně řekli, že po prvním kvartále, původně po prvním pololetí, provedeme vyhodnocení toho systému a následné doladění. Nicméně už dnes se ukazuje, že zdravotnická reforma postavená na dvou pilířích - na změně chování klientů zdravotního systému a změně chování pojišťoven - je naprosto správná cesta. Vyplývá to i ze závěrů OECD, která hodnotí fakticky naše reformy, i když si o tom můžeme někteří myslet cokoli.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan poslanec Hrbata nechce vystoupit.
Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ivan Ohlídal ve věci chyb reformy české vědy.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane premiére, já bych vás chtěl upozornit na několik chyb, které se vyskytly v reformě systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Samozřejmě kvůli nedostatku času si mohu všimnout jen některých z nich.
Za velmi podstatnou chybu v této reformě považuji postavení a určení působnosti aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum je zde jednoznačně spojen s přímou komercializací, to znamená s přímým zobchodováním vědeckých výsledků. Samozřejmě ve své podstatě je tato myšlenka naprosto scestná, protože i aplikovaný výzkum potřebuje určitou poměrně dlouhou dobu pro uplatnění svých výsledků. Totiž neexistuje skoro vůbec žádný rozdíl mezi základním výzkumem a výzkumem aplikovaným. V té vaší reformě chybí totiž úplně existence a zavedení průmyslového výzkumu. Průmyslový výzkum navazuje na aplikovaný výzkum, a v něm právě se uskutečňují ty inovace, které jsou přímo zobchodovatelné. Myslím si, že to je velký nedostatek, který by bylo třeba napravit.
Dále, co chybí té reformě, je skutečnost, že se vůbec nepočítá s přímou spoluprací mezi akademickými pracovišti na jedné straně a pracovišti průmyslovými. Ta přímá spolupráce, která je založená na hospodářských smlouvách a která vůbec nepotřebuje nějaké agentury, nějakou byrokracii, je velmi důležitá, a některé univerzity třeba v USA a v Japonsku takto získávají 50 % prostředků. Ve vaší reformě nic takového bohužel není, což je další silný nedostatek.
Poslední nedostatek, který vám tady mohu vytknout v souvislosti s reformou -
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já se obávám, pane poslanče, že už čas uplynul.
Poslanec Ivan Ohlídal: Poslední věta?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Poslední větu můžete.
Poslanec Ivan Ohlídal: Poslední věta. Týká se to Rady pro výzkum a vývoj, která je zde postavena jako ministerstvo, které by mělo fungovat, aniž by mělo status ministerstva.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Bylo to souvětí, nebyla to věta, skládalo se z pěti vět.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já jsem velmi rád, že jsem mohl navázat na práci vicepremiéra minulé vlády pro ekonomiku a v této oblasti také předsedu Rady pro výzkum a vývoj Martina Jahna. Celá řada těch tezí, které dnes máme schválené vládou jako reformy a která bude v šestnácti exekutivních, případně legislativních aktech naplňována, je výsledek práce minulé vlády. I minulá vláda si uvědomovala, že jsou velmi nízké přínosy výzkumu, vývoje a inovací.
K té vaší větě o aplikovaném výzkumu - já si nebudu hrát se slovíčky, ale nezobchodovaný, komerčně nevyužitý aplikovaný výzkum je nesmyslný. Tady prostě s vámi nesouhlasím. Je to otázka terminologie, nebudu si hrát se slovíčky.
Ten systém podpory výzkumu a vývoje selhával po celou dlouhou dobu. Není již dále schopen poskytovat efektivně a včas prostředky na výzkum a vývoj, který má smysl. Věděly to vlády před námi a víme to i my. Český výzkum je rozmělněný a roztříštěný, podporuje spíše průměrnost na úkor excelence, a řekl bych, že největší a dominantní problém, a to je problém, který řešila rada už před mým příchodem, je faktická absence priorit, protože ty priority jsou stanoveny tak, že se do nich vejde skoro všechno.
Reforma výzkumu, vývoje a inovací byla prodebatována s akademickou veřejností, se všemi dalšími hráči, a musím říci, že přes problémy, které jsme například museli diskutovat s těmi největšími univerzitami, to je s rektorem Hamplem z Karlovy univerzity a s rektorem Fialou z Masarykovy univerzity v Brně, nakonec všichni rektoři tuto reformu podpořili. Podpořila ji Akademie věd a jsou si vědomi toho, že jdeme správným směrem. Ďábel je v detailu, a tam potom uplatňujte ty své názory a nápady, protože při realizaci se mohou udělat chyby.
Reforma české vědy se toho základního výzkumu prakticky netýká. Týká se to jenom té oblasti, že chceme snížit počet publikací pro tzv. impakty, citace, protože praxe, že dokonce mezi citace byly zařazeny ministerské věstníky, je snad už překonaná a musí být jednoznačně dáno, že patenty, citace, jsou základním kritériem hodnocení základního výzkumu.
***