(15.00 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Je to rovná daň v té výši, která je stanovena, a ten mechanismus, který byl dlouhodobě zaveden a který deformoval prakticky povědomí občanů o tom, kolik vynakládají ze své mzdy na své zdraví a kolik vynakládají ze své mzdy na důchody vyplacené v tom daném roce, protože není přímá vazba mezi sociálním pojištěním a vlastním důchodem toho člověka - on si tím nespoří, to se snad podaří realizovat důchodovou reformou - tak samozřejmě tato rovná daň, která má sice ve své podstatě jiný charakter, rovná daň pro obyvatele, pro fyzické osoby, se zabývá spíše z pohledu zaměstnavatele nabídkovou stranou na pracovním trhu, kdežto u sociálních a zdravotních pojišťoven je tomu naopak, tak to je rovná daň a není jediný důvod, aby nebyla tímto způsobem zdaňována, protože to číslo je tomu přizpůsobeno, a hlavně jsou tomu uzpůsobeny slevy na dítě a vyživovanou osobu a na toho vlastního poplatníka, a v tom smyslu je to výhodné jak pro nízkopříjmové skupiny, tak pro ty vysokopříjmové. A přiznávám, že rovná daň je vlajkovou lodí ODS a jsme rádi, že jsme ji prosadili.
To, co můžeme diskutovat, a to nás čeká v Poslanecké sněmovně, že při přechodu z 15- na 12,5procentní rovnou daň ze superhrubé mzdy dochází k oněm zubům, a my jsme jasně řekli a deklarovali, že ty zuby speciálně pro nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny, které sice budou v lepší situaci než v roce 2006, ale v horší situaci než v roce 2008, vyřešíme. V tomto smyslu rád povedu diskusi na téma rovná daň, její výše, případně snížení sociálního pojištění v té míře, ve které to lze udělat.
Daňová otázka je podle mě otázka, která patří k politickým programům, která patří k nějakému základnímu instrumentariu stran. A my jsme svůj cíl zavést rovnou daň, co nejbližší daň pro fyzické a právnické osoby, splnili.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan poslanec Votava s replikou k vysvětlení pojmu I.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pane premiére, my si asi nerozumíme. Vy jste řekl mnoho slov, řekl bych, o ničem. Já možná o voze, vy o koze. Já jsem se ptal, proč občané musí platit, odvádět daň z něčeho, co není jejich příjmem. Taková je konstrukce té vaší slavné superhrubé mzdy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Votavovi a odpoví pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Kdyby tady byl Miroslav Kalousek, tak by vám velmi detailně vysvětlil, jak v zákonech, které dneska platí, je i sociální a je i zdravotní pojištění bráno jako příjem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Tím končí bod 5 a prosím, aby se slova ujal místopředseda Sněmovny poslanec Lubomír Zaorálek ve věci priorit českého předsednictví.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane premiére, všiml jsem si, že jste pobýval na Kypru, a viděl jsem vás v televizi a z té televize jste říkal tuto větu: Není mnoho evropských politiků, kteří rozumějí Kypru, Kypřanům a kyperskému problému jako já. Opřel jste to o to, že jste před třinácti lety strávil dva měsíce na Kypru kvůli studiu na nějakém manažerském kursu, na nějakém manažerském institutu.
Pane premiére, vždycky někam odjedete a tam něco takového řeknete. To je jako před časem, kdy jste vystupoval v OSN, když jsme - žel neúspěšně - kandidovali na nestálého člena Rady bezpečnosti, a tam jste řekl, že pokud uspějeme, tak budeme mít jako prioritu řešení problému Západní Sahary a Haiti.
Takže já jenom říkám, že jsme překvapeni, protože jsme nevěděli o vašem zájmu na Kypru, nevěděli jsme o tom, že vám Kypřané rozumějí, a nevěděli jsme o tom, že chystáte pro předsednictví České republiky také summit nebo schůzku tady v Praze, kde se budeme snažit tento problém, který se vleče od roku 1974, konečně vyřešit.
Takže já se vás ptám, pane premiére, proč tedy, když osm měsíců před předsednictvím jste se rozhodl věnovat této otázce, o tom není nic v těchto prioritách, které dostáváme tady na zahraniční výbor do Sněmovny, které se mají týkat priorit České republiky, předsednictví od ledna 2009. Tady dokonce je taková zvláštní věta, že neexistují žádné speciální zájmy České republiky, že není žádná oblast, které bychom se chtěli zvlášť věnovat. Ta věta je podivná, protože tvrdí, že v tom nemáme žádnou tradici. Ale to je jiná věc, teď nejde o ty priority. Já se ptám, proč tam není ani slovo o tom Kypru, který vy jste z ničeho nic prostě zvedl při pobytu na tomhle ostrově a řekl, že se mu budeme v průběhu předsednictví věnovat. Tomu nerozumím a to mi připadá vůči Sněmovně a poslancům jako velké přehlížení až arogance.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Lubomíru Zaorálkovi. Odpoví předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Myslím, že Lubomír Zaorálek se moc dívá na televizi a moc čte noviny. Já jsem samozřejmě neřekl ani tu větu o subsaharské Africe a neřekl jsem, anebo nebylo to tak, jak to říkal Lubomír Zaorálek, ve věci Kypru.
Já mám povinnost před zahájením našeho předsednictví - a je to povinnost vydiskutovaná - seznámit s našimi prioritami, s kterými jistě seznámeni jste, všechny země Evropské unie, a tu cestu jsem zahájil, protože to tak vyšlo, v Athénách, pokračoval jsem Nikósií, a co stihnu, to stihnu. Jinak samozřejmě řada premiérů, prezidentů a návštěv přijede k nám.
Já se kyperskému problému věnuji velmi dlouho a ty konotace, které fakticky to má do našeho předsednictví, o tom si můžeme povídat, ale přece musíme dnes vědět, že větší spolupráci v rámci bezpečnostních sil NATO a Evropské unie mimo jiné brání kyperský problém a postoj Turecka. Omezuje to naše aktivity v Afghánistánu, dělá to problém i v celé řadě dalších oblastí. Je to určitý problém, který budeme muset řešit, ať chceme, nebo nechceme, protože to je problém permanentní. Na Kypru se dostaly věci trochu do pohybu a jediné, co já jsem udělal, protože jsem jim tam nekázal, neradil, je to, že by nebylo úplně od věci - velmi volně, ta nabídka nebyla ostrá, nebyla takto ani míněna - že bychom po 20 letech od roku 1989, kdy v Praze zasedali političtí představitelé té severní části ostrova a jižní části ostrova, té Kyperské republiky, na jednání v Praze, která tehdy k ničemu nevedla. Dnes je vytvořeno mezi kyperským premiérem a premiérem nebo představitelem té severní části ostrova Talatem poměrně, řekl bych, předivo různých vztahů. Je vytvořena celá řada speciálních komisí, které mají řešit v případě sjednocení ostrova majetkové věci, věci z hlediska migrace z Turecka a celou řadu dalších technických otázek, ale i politických otázek. Jsou k tomu stanoveny nejrůznější postupy a ta situace tam je nadějnější, než byla kdykoli předtím. Když jste na Kypru, 80 % času s představiteli Kyperské republiky trávíte diskusí o jejich problému. Můžete jim stokrát představovat vlastní priority, oni žijí celým tím svým problémem od roku 1974 a tomu problému se nemůžete při diskusích tam vyhnout. Takže jestliže jsem nakonec při nějakém televizním rozhovoru tuto kyperskou otázku zvedl a měl k ní nějaký komentář, nepřipadá mi to při návštěvě Kyperské republiky jako chyba.
Co se týká našich priorit, o kterých jste hovořil. Já bych byl velmi rád, abychom se posunuli v diskusi i v Poslanecké sněmovně a v Senátu, protože bychom chtěli provádět postupně redukce těch priorit, které jsou k diskusi. K té hlavní prioritě - Evropa konkurenceschopná a otevřená, která se týká samozřejmě, kdybych mluvil tou eurospeech, better regulation, lisabonská agenda, globalizační aspekt lisabonské agendy, samozřejmě zlepšení fungování vnitřního trhu, čtyři základní svobody - patří diskuse o energetice udržitelné a bezpečné. I ta má svůj politický rozměr. Musíme diskutovat sektorovou horizontální propojenost těchto věcí. A já jsem na tu diskusi připraven a opravdu bych potřeboval, aby i v té zahraničněpolitické otázce, kdy ty naše priority snad souhlasí s těmi vašimi, a to je transatlantická spolupráce, o které hovoříme, do které svým způsobem zapadá řešení kyperského problému, západní Balkán, východní dimenze evropské sousedské politiky a samozřejmě rozvojová politika, tak přinesete i své nápady, tak abychom mohli celou tu část našich priorit a naší agendy uzavřít a mohli se věnovat samozřejmě přípravě velmi detailní.
***