(18.50 hodin)
(pokračuje Hrnčíř)
Návrh nepřímým způsobem novelizuje některé jiné právní předpisy - správní řád, zákon o dani z příjmu, soudní řád správní.
V neposlední řadě je zapotřebí říci i to, že zákon navyšuje mandatorní výdaje státního rozpočtu, což je v rozporu nejen s programovým prohlášením této vlády, ale je i v rozporu se závazky České republiky vůči Evropské unii, jak byly odsouhlaseny v konvergenčním programu.
Mluvil tady o tom i pan kolega poslanec Jičínský. Problematické je i prolomení politické dohodnuté hranice pro odškodňování - únor 1948. Otvírá se skutečně Pandořina skřínka pro další nároky, které mohou být vznášeny.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás přeruším a požádám opět Sněmovnu o klid. Byl bych rád, abychom mohli do 19 hodin alespoň tento bod ukončit, případně ho budeme muset přerušit, pokud nevyčerpáme přihlášky do diskuse. Ale je jistě milejší, abyste mohl mluvit před Sněmovnou, která vás poslouchá. Ostatní, kteří mají jiné zájmy, prosím, aby přenesli své diskuse do předsálí. Děkuji.
Pokračujte.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Snad už jen poslední větu. Když jsem mluvil o Pandořině skřínce, je na místě zmínit i to, že zde mohou vzniknout určité zpochybňující faktory vlastních Benešových dekretů a to určitě není v zájmu České republiky.
V souvislosti s tím, co jsem tady řekl, a jestli jako zpravodaj vnímám to, že pan poslanec a ministr Cyril Svoboda vznesl návrh na zamítnutí, v tom případě si dovoluji dávat podmíněný návrh - pokud by nebyl tento návrh přijat, dávám návrh na vrácení předkladatelům k dopracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Eva Dundáčková, připraví se paní kolegyně Páralová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, pane předsedající. Děkuji vám také za to, že jste se nedal zmást pokřikujícím panem ministrem, kterého trápí, že čas se téměř nachýlil.
Já se pokusím odpovědět na některé otázky, které zde byly vzneseny v rozpravě, neboť také já jsem spolupředkladatelem tohoto návrhu zákona, který nevznikl, pravda, ve vládní dílně, ale v Poslanecké sněmovně, a to relativně napříč politickým spektrem.
Jedním z mých předřečníků, myslím, že to byl zpravodaj Pavel Hrnčíř, zde poukazoval na to, že tato otázka mohla být řešena v době, kdy ministrem financí byl Bohuslav Sobotka. Nepochybně mohla. Problematika je poměrně dlouho projednávána. Já jsem byla jedním z poslanců, kteří se dlouhodobě zabývali touto otázkou ve smyslu interpelování hned několika ministrů financí v uplynulých deseti letech, kdy jsem poslankyní Parlamentu České republiky. Bez ohledu na politickou příslušnost těchto ministrů všichni odškodnění odmítli, včetně současného pana ministra Kalouska, který kdyby tady nyní stál a proti tomuto návrhu zákona brojil, řekla bych, že on je tou správnou a legitimní osobou, protože postupuje stejně, jako postupoval kdysi Bohuslav Sobotka, je zkrátka v ten okamžik správcem financí státu a ví, že tuto položku ve státním rozpočtu vyčleněnu nemá. Je zcela legitimní, řekne-li, že jako ministr financí na toto odškodnění v tuto chvíli nepřistupuje.
Pan ministr Kalousek tady ale není a my se zde zabýváme spíše technickou stránkou věci, která má určité právní nedostatky, to nemůžeme zastřít. Nicméně nejsou to v žádném případě právní nedostatky, které by byly charakteru neodstranitelného.
Uvažuje se o československých státních občanech prostě proto, že v té době žádné jiné než československé státní občanství neexistovalo. Na druhé straně existují registry celkem dva. Registr již tenkrát občanů, kteří žili na území Čech a Moravy, a registr těch, kteří žili na Slovensku. Jeden existuje v Praze, druhý existuje v Bratislavě. Čili není technicky nemožné postihnout okruh osob, které mají být podle tohoto návrhu zákona odškodněny, v případě, že propustíme tento tisk do druhého čtení.
Zrovna tak je možné se vypořádat i s okruhem osob v rámci jednotlivých rodinných společenství, které budou odškodněny, protože stejně jako v případě zákona o zmírnění následků některých majetkových škod, i tady můžeme použít fikci, podle které dojde-li k odškodnění jednoho z členů rodiny, ostatní uplatní nárok proti němu v rámci občanskoprávního řízení. Čili ani tady to není neřešitelné a i to už náš právní řád zná.
Já jsem od počátku devadesátých let, resp. od doby, kdy jsem se stala poslankyní Parlamentu České republiky, byla znovu a znovu nešťastná nad dalšími a dalšími přicházejícími návrhy na odškodnění tzv. historických křivd. Byla jsem si od počátku vědoma toho, že nikdy nemůžeme napravit všechny křivdy. V tomto smyslu se přikláním i k názoru pana poslance Zdeňka Jičínského, který totéž vyjádřil před chvilkou ve svém vystoupení. Nicméně jsme v průběhu zhruba deseti let, kdy já jsem poslankyně Parlamentu České republiky, odškodnili neuvěřitelné množství okruhů a osob. Je pravděpodobné, že pokud přistoupíme k odškodnění této skupiny, objeví se za čas nějaká další, která bude říkat - i nám se stala historická křivda. To já nepopírám, to pravděpodobně možné je. Naposledy jsme odškodňovali osoby odvlečené do Sovětského svazu nebo do táborů, které Sovětský svaz zřídil v jiných státech. Odškodňovali jsme také oběti okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky a dalších tehdy takzvaně spojeneckých vojsk. V průběhu deseti let téměř rok co rok se zabýváme odškodněním a snahou o odškodnění nějakých majetkových křivd. Myslím, že i dnes se máme v rámci prvního čtení zabývat otázkou, jestli chceme přistoupit k odškodnění této relativně malé skupinky osob, jejichž historickou křivdu nikdo z předřečníků nepopřel.
A pravděpodobně jediná opravdu vážná námitka, která kdy byla vznesena, je také obsažena ve stanovisku vláda, a sice že vláda takzvaně pro úplnost upozorňuje, že přijetí předloženého návrhu zákona znamená zavedení nového mandatorního výdaje státního rozpočtu, což je v rozporu s programovým prohlášením vlády. Budeme tedy hlasovat o tom, jestli chceme zvýšit tento mandatorní výdaj, nebo ho zvýšit nechceme. To je docela jednoduché, protože všechny ostatní legislativně technické námitky, které kdy byly vzneseny, odstraněny jednoznačně jsou.
Nárok, přinejmenším morální nárok, který vznikl z hlediska historické křivdy, tady nepochybně je. A nikdo z mých předřečníků ho nepopřel. A my také v prvním čtení máme rozhodnout o tom, zda se chceme v Poslanecké sněmovně tímto nárokem zabývat, chceme mu dát nějakou adekvátní tvář a chceme říci ano, vy jste lidé, kteří byli historicky postiženi, Parlament České republiky to ví a otázkou vašeho odškodnění se bude zabývat, protože žádná vláda v uplynulých deseti letech to neudělala. A neudělá to na základě odpovědi, kterou mám k dispozici, současného ministra financí pana Kalouska ani tato vláda. Hlasujte prosím při svém rozhodování o návrhu na zamítnutí tohoto tisku, ale buďte si vědomi toho, že hlasujete o tom, že řeknete - ano, vy jste skupina osob, kterou český Parlament odškodnit nechce. Protože o ničem jiném toto hlasování v prvém čtení nebude.
Otázka technického zpracování je otázka, která patří do druhých a třetích čtení. Pokud dojdeme posléze k názoru, že v druhém a třetím čtení právní vady, které obsahuje tento tisk, jsou neodstranitelné, pak prostě nepodpoříme tento tisk v jeho závěrečném hlasování. Nyní hlasujeme pouze o tom, zda toto je skupina osob, kterou vnímáme jako historicky poškozenou, zda jí chceme říci - ano, my se vaším nárokem budeme zabývat, nebo nebudeme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Dundáčkové. Žel, paní kolegyni Páralové už nedám slovo. Nedali jste mi jinou šanci, protože musím konstatovat, že přerušuji bod číslo 30 a dokončíme ho poté, kdy ho nově zařadíme jako rozpracovaný bod, s tím, že bychom už do 19 hodin to nestihli.
Zatím děkuji paní kolegyni Haně Orgoníkové, Pavlu Hrnčířovi. Končím dnešní jednací den s tím, že zítra pokračujeme v 9 hodin odpověďmi na písemné interpelace.
Pokud jsem měl dotaz nezodpovězený - a omlouvám se za to, že jsem to neřekl - nahoře na galerii byla delegace z Čínské lidové republiky v rámci přípravy cesty zemědělského výboru, protože to byla farma česko-čínského přátelství, československo-čínského přátelství, omlouvám se. Kolega Hanuš mě upozornil na správný název této farmy. Ti, kteří byli zvědavi - ano, byla to delegace, která je zde v rámci přípravy na naši cestu zemědělského výboru.
Přeji hezký večer a zítra v devět hodin ráno na shledanou.
(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)
***